 Velmi rád zveřejním i Vaše příspěvky.Archiv: 2019, 2020, 2021, ZPRÁVA
Můj Bůh je tedy Šiva, věčný Mistr všech jogínů, asketů a modlících se lidí. Je nejsoucitnější a nejlaskavější Bůh z celého hinduistického panteonu. Bhakta, který medituje na Šivu, dojde rychle konečného Osvobození (mókša). Jsem tedy jogín a hinduista, s jistotou vím, že nejsem křesťanského zrození, jakkoli mám k Ježíši v srdci stále úctu. V tomto životě (a již nikdy) nebudu křesťanský mnich, protože většinou nezachovávají důležité pravidlo vegetariánství, což považuji za velmi závažný prohřešek katolické věrouky. Ať se na mne nezlobí, že jim to vytýkám. Já v této otázce mám zcela jasno a v souladu se svým svědomím jsem striktním vegetariánem. Vracím se tedy zpět Domů do Indie. Mé současné zrození v České republice a v Evropě bylo jen přechodné. Nejen maso, ale i alkohol, tabák a drogy neužívám. Jsem jejich odpůrcem, včetně dnes velmi populární prý "neškodné" marihuany. Bohužel někteří sádhuové dávají světu velmi špatný příklad, neboť marihuanu - v rozporu s původním jógovým učením - používají například k meditaci, což opravdu může zprostředkovat velmi krásné, harmonické a neuvěřitelné zážitky. Já tyto sádhuy ale považuji v podstatě za nevědomé. I když, kdo to může s jistotou vědět. Někdo se totiž potřebuje nějak probrat ze sna. Platí se zde ale narušeným zdravím. Proto tvrdím, že drogy, zde mluvím jen o těch přírodních, jsou nebezpečné a nevyzpytatelné. Musel jsem se obšírněji zmínit o tomto dnešním aktuálním tématu, neboť vězní mnoho lidí, v důsledku čehož se nikdy doopravdy nevydají na Cestu Boží. Protože jsem měl kdysi stejné problémy, rozhodl jsem se zde Vám vyzpovídat. To jsem celý já, nic nezatajím, neboť jsem toho názoru, že mé poznání může někomu pomoci. V minulosti, před započetím duchovní Cesty, jsem měl tedy v potřebné míře zkušenosti velmi pestré. V důsledku toho dokážu mnoho se správnou rozlišovací schopností chápat (vivéka) a tolerovat. Ale já jsem poznal, že duchovní Cesta je očista od všech špatných sklonů k dosažení jen čistých (satvických) vlastností. Vyhledávám proto společnost duchovních moudrých lidí (satsang), například v našem ášramu ve Střílkách viz. Dále s radostí a vyrovnaností zachovávám mnišský celibát (brahmačárja) a doporučuji ho dodržovat každému připravenému pro větší pohodu, harmonii a vnitřní chápání a nazírání mystické vědy světců (anubhava). Nejbližší je mi učení svámího Šivánandy z Rišikéše, Paramhansy Jóganandy, šrí Maháprabhudžího a samozřejmě mého Mistra Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, ale hodně jsem čerpal u všech mystických autorů všech náboženství (František z Assisi, Anthony de Mello, Tomáš Kempenský, Páter Pio, anonymní Poutník, Antonín Poustevník, Epiktétos, Ram Dass, Buddha, Milarepa, Babádži, Ramana Mahariši, Černý jelen, Morihei Ueshiba, Chan-šan, Lao-c´, Sai Baba, Terezie z Lisieux, Terezie Neumannová, Johannes Eckhart, šrí Chinmoy, Břetislav Kafka, Květoslav Minařík, Eduard Tomáš ap.) a každý z nich něčím obohatil mou Cestu a mé srdce. Nakonec jsem všechno co jsem kdy hledal našel v ucelené podobě jako koncentrované vědění v Józe v denním životě (Yoga in Daily Life) viz. Je to nepochybně jedno z nejčistších světových učení. Toto učení jógy nejlépe vyhovuje mému vnitřnímu poznání z horských jeskyní. Proto jsem Svámijiho oddaným bhaktou. Tolik bych si přál předávat toto učení, které vysvobozuje ode všeho utrpení, ale zatím tak činím po vzoru himálajských Mistrů jen meditačním způsobem, neboť mé poznání je přes všechnu vynaloženou snahu pořád ještě nedostatečné. Pořád se ještě považuji ve vnitřní józe v podstatě začátečníkem. Ať mi prominou všichni ti, kteří se na mne již začínají obracet. Doufám, že jsem v úvodu k tomuto webu odpověděl na některé vaše otázky. "Nechť nikdo nezanedbává vlastní cíl pro cíl druhých, ať se zdá jakkoli velkolepý. Kdo pochopil, co je jeho pravým cílem, ať o něj důsledně usiluje." 30. prosince 2022  Mnich obnovil v Moravském krasu kříž. Uctil památku jeskyňáře a poustevníka. Blanenský deník.  Zítřejší Silvestr prožiji v jeskyni ve Křtinském údolí. Zapálím svíčky a vonné tyčinky a ponořím se s mantrou do meditace. Budu mít v některé jeskyni ve Křtinském údolí svoji poustevnu? Já mám ke střední části Moravského krasu totiž mnohem blíž než k jihu. Je to svaté údolí. Rozhodl jsem se Křtinské údolí neopoustit. 29. prosince 2022 Přehrajte si zpěv bhadžanů ve velkém formátu. Chrám Panny Marie ve Křtinách na HermitPhoto.  Dnešní moudré výroky Mistra. "Beru tě do služby Boží. Ode dneška se nemuásíš starat o živobytí. Dostane se ti všeho, co budeš pro život potřebovat. Satguru může změnit osud, a co určil satguru nemění ani Brahma." Lílá Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžiho "Ve třech světech není místečka v němž by nebylo Jeho Světlo obsaženo a kde by se neozývalo Jeho svaté jméno." Lílá Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžiho "Stromy, květy, plody, listy, jezera, řeky, hory, lesy opakují mantru s Jeho jménem." Lílá Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžiho
Kalíšek za Josefa Pokorného (1933 - 2022). Zapálil jsem za Josefa Pokorného na svém oltáři kalíšek svíčky. Potřebuje nyní to Světlo vzhledem k tomu, že byl ateista. Proto mne nemohl chápat, ale jako speleologa mne uznával. Nyní zná překvapen celou Pravdu. Jistě se zrodí zpět na Zemi. Přeji mu aby to bylo blízko nějakého krásného krasového území a jeskyní. Jenom tak jeho duše dojde klidu a naplnění...  27. prosince 2022 Na webu strážců přírody CHKO Moravský kras se dnes objevila zpráva Antonína Tůmy o obnově kříže Arnošta Hlouška a speleologů z Habrůvecké plošiny. Hned pod tímto článkem je nekrolog po úmrtí "dědka jeskyněmi praštěného", jak se sám nazýval pan Josef Pokorný ze speleologické skupiny SE-3. Děkuji Toníkovi za zveřejněné informace. Josef byl ateista, proto mi nerozuměl. Uznával mne však jako speleologa rovněž působícího v jižní části Moravského krasu.  Které jeskyně v Moravském krasu jsem již objevil?
25. prosince 2022 Na kříž byl připevněn památníček Vincenci Doležalovi, poustevníkovi z Habrůvky. Dnes jsem navštívil pana Navrátila, klempíře z Habrůvky a převzal jsem od něj zkompletovaný zarámovaný památníček. Ten jsem připevnil na náš speleologický kříž. Jsem se svým dílem spokojen.  Pavel Chaloupský, předseda ZO 6-12 SKB, mi věnoval fotografie z Málčiny jeskyně pořízené na jaře.  Olejová lampička z obyčejné čajové konvičky. Vánoční překvapení. 24. prosince 2022 Vánoce u nás doma.  Dnes se nám narodil Spasitel Kristus Pán. Dnes se narodil Kristus Pán, veselme se. Z růže kvítek vykvet nám, radujme se. Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se.  23. prosince 2022 Dne 12.12.2022 jsem Ing. Tomáši Dražilovi, řediteli Správy Národního parku Slovenský ráj přislíbil, že již nebudu navštěvovat svou jeskyni Poustevnu u Klauz v Údolí Bíeleho potoka ve Slovenském ráji. Jedno krásné PF. Veronika Vlčková ze sekretariátu České speleologické společnosti mi zaslala velmi krásné PF a tak se jím zde chlubím.  Silvestr v Moravském krasu bude nejlepší. Měl jsem pozvání na Silvestra do Střílek, ale jako správný poustevník prožuju tyto dny v lesích na Rudicko - Habrůvecké plošině v Moravském krasu. Láká mne meditace na sněhu, jen zabalený do dek, bez ohně. Vezmu si sebou jen dřívkovač na uvaření čaje. To bude celé mé spojení se světem. Maháprabhudži a Dévpuridži mne vedou. Nejdřív To budu naplňovat, než to budu předávat. Hledám své kořeny v přírodě. Již jsem ze skříně vyndal dvě vlněné deky do té zimy. Mezi lidmi to nehledej. Požehnané Himaláje na Moravě. 22. prosince 2022 Konsekrační kříž U minoritů v Brně.  S Renudéví z Londýna na čaji v Chajovně.  Zpívám bhadžan v šrí Dévpuridžiho ášramu ve Ždárci u Skutče. 21. prosince 2022 PF 2023.   Zen není jóga. Zen není pro mne. Chybí mi u něj víra v Boha. Mýlí se. Jako jogín mám mnohem blíž ke křesťanství. Mně je víra v Boha blízká. Nemohl bych bez ní žít. Je to naděje. Proto nejsem zenbuddhista. Myslím, že svými "osvícenými" výroky se někteří mistři zenu rouhají Bohu i samotnému Buddhovi. Kdo to má chápat? Rozhodně to není pro moje uši a jemnocit. Jejich úroveň dosažení jistě není nejvyšší. Myslím, že si dělají svýmí výroky o Bohu karmu.Ještě se budou divit, co jim přinese Vesmír. Nějaká míra transcendentálna je mi vlastní. Zen neví o co přichází. Já to však sbírám jako smetanu z mléka. Vím, že Bůh existuje. Nechci být zenový mistr. Zdánlivě jsme si blízko a přesto jsme si vzdálení. JSEM TO, CO MISTR ZENU NECHÁPE. Jsem to, co údery své hole zen plaší a zahání. Svámí Gyaneshwarpuri. číst víc... 20. prosince 2022 Dnes z tohoto webu odstraněna upoutávka na eSpeleo. Vánoční Svámijiho přání. Požehnaná Já, přeji vám krásné vánoční svátky a šťastný nový rok. Nechť je pro vás a vaše blízké naplněný štěstím, dobrým zdravím, mírem, prosperitou a spirituálním rozvojem. S požehnáním šrí Maháprabhudžího  18. prosince 2022 Měl jsem přednášku v Jógacentru na Bezručové v Brně. Dneska jsem měl v jógacentru na Bezručové v Brně pokračování přednášky o mé duchovní cestě. Musel jsem jít s pravdou ven a proto jsem se doznal, že jsem před příchodem k józe v roce 1995 koketoval s kouřem marihuany. Musím však upřimně říct, že to bylo velmi šťastné, láskyplné a svobodné období mého života, kdy jsme žili sami v lese a oddávali se mystice a kouření. Díky tomu dobře chápu tzv. marihuanové sádhuy v Indii, kterých je opravdu velké množství. My, lesní bojovníci v duchu učení indiánského zřece dona Juana v knihách Carlose Castanedy jsme byli v podstatě jako oni. K duchovním experimentům s marihuanou jsme totiž přistupovali s velkou úctou, pokorou a modlitbou v srdci. Díky tomu mi marihuana dala to poznání, které mi dát měla a pak mne milostiplně propustila ze svého vlivu. A já jsem se stál záhy jejím zarytým odpůrcem, poté co všechno o ni vím, tzn. odpůrcem užívaní všech psychadelických látek na duchovní cestě. Důrazně každého varuji před marihuanou, lysohlávkami ap. Né všichni mají to štěstí, že jsou bojovníci. Proto mnoho lidí tyto rostliny uvězní. Dnes před odjezdem do Prahy.  Konsekrační kříž v kostele sv. Františka Serafínského v Praze dnes vyfocen!  Vánoční pozdrav.  17. prosince 2022  Zítra jedu znovu do Prahy. Mým cílem je vyfotit konsekrační kříže v kostele sv. Františka Serafínského. Potom udělám vánoční fotografii sochy sv. Františka z Assisi na Karlově mostě. 16. prosince 2022 Zenový kompas a význam četby evangelií. Tak jsem zakoupil mamince k vánocům knihu od zenového mistra Seung Sahn "Zenový kompas". Pokoušel jsem do knihy začíst, ale nešlo mi to. Připadalo mi to jako zbytečně rozvláčné, nejdoucí k mystickému jádru. Ale chápu, že někteří takovouto knihu musí číst. Tak jsem knihu odložil a ponořil jsem se raději do své meditace s mantrou. Dneska je tolik duchovních nauk a směrů, až z toho zrak přechází. Ale kdo poznal Skutečného Mistra, ten se nenechá obalamutit brakem a duchovní blamáží. Děkuji za své jógové meditace na poustevně. Odtud mám dar rozlišování. Zklamán jsem tedy od zenu odešel. Takových knih s "americkou duchovností" jsou dneska v knihkupectví plné regály. Kdo pozná skutečně hodnotnou knihu? Ten, kdo nejdřív četl evangelia až posléze přišel k nohám osvíceného seberealizovaného Mistra. Kdo četl nejdříve o Kristovi ten není kontaktibilní s duchovním brakem. Číst si o Ježíši v dětství a mládí považuji za základ sebevzdělávání v těchto zeměpisných šířkách. Kdo na Ježíše (zde na Západě) nenarazil, ten není správných duchovním člověkem, pokud je vůbec člověkem nebo napůl žije dosud životem zvířete. Děkuji tedy za svoji Jógu. Tak to bylo pár slov k potěše křesťanů o Ježíši pár dnů před jeho narozeninami.  15. prosince 2022 Vznesl jsem dotaz na Michala Hejna, předsedy redakční rady ČSS, proč nebyl v eSpeleo 6/2022 zveřejněn žádný můj příspěvek. Mé články jsou v redakčním koši již více než rok (Slezákova Záhrobní, Pekárna, Paleoponor v Ochozském žlíbku). Je to škoda, že nejsou tyto články už zveřejněny. 14. prosince 2022 Geofyzikální průzkum u kaple Matky Boží u Veveří. Inspirováno webem Agartha.cz  Naposledy jsem aktualizoval svůj sborník Acta Speleohistorica o Křtinách. Ještě tam zbyly totiž nějaké překlepy. Ale teď už je to zcela O.K. Vyšlo eSpeleo 6/2022. Tentokrát se mi zdá, že se jedná o slabší číslo, mimo jiné tím, že není žádný článek z Moravského krasu. Žádný můj článek - bůh ví proč - nebyl zveřejněn. No, mě je to je jedno. Láska.  Mystické sny. Stále se mi zdají mystické sny se skrytým ponaučením. V nich se mi zrcadlí Jeho Hra. Ze všech životních zkušeností vycházím vítězně. Ve snech nacházím radu a ponaučení. Moudrost, pravé vyšší Já. 13. prosince 2022 Vrátí se medvědí poustevník zpět do hor Slovenského ráje? Dobře se ví, že jsem jako poustevník žil v horách Slovenského ráje. V roce 2002 jsem však byl odhalen ochránci přírody a vyprovozen. Při té příležitosti vzniklo video, jak ponořený v mystice vystupuji ze své meditační jeskyně. Měl jsem zájem toto video nyní vypátrat a umístit zde na web. Jak mi s definitivní platností napsal současný ředitel Národního parku Slovenský ráj Ing. Tomáš Dražil, toto video se někam ztratilo. Velice toho lituji. Byl by to velmi cenný doklad mého poustevnického života. Při této příležitosti jsem řediteli NP Slovenský ráj Dražilovi slíbil, že nebudu více navštěvovat svou tamní jeskynní poustevnu v Údolí Bielého potoka poblíž Klauzů. Nechal jsem si však podmínku, že se možná do Slovenské ráje vrátím, jak mne nabádají mé sny a osídlím zcela nové neznámé místo. Můj duch totiž potřebuje mít kolem sebe medvědí teritorium sto kilometrů čtverečních divokých hor bez známek lidské civilizace. Něco takového už v České republice neexistuje. Nejblíž jsou takové hory Karpaty na Slovensku, nebo ještě lépe v Rumunsku. Snad se tam tedy ještě meditovat vypravím... A proč "medvědí poustevník"? Protože jsem žil zcela sám mezi medvědy, tam kde jich mělo být dle informací ochránců přírody nejvíc. Žádného jsem však nikdy nespatřil, jen pravěké medvědí lebky a hnáty v nitru Medvědí jeskyně. Ukazuje se, že jsou medvědi velice plaší, když ucítí lidský pach. Samozřejmě né ti, kteří jsou v Tatrách domestikovaní a vybírají odpadky po turistech.  11. prosince 2022 Vigsius: Vallis baptismi...1663. Tento důležitý překlad první knihy o Moravském krasu, který se mi tolik hodí k mé práci, jsem nalezl na již zaniklém webu ZO 6-12 Speleoklub Brno. Ze stejného zdroje jsem převzal a zaarchivoval i Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu: Podzemní bič Moravy. 1669. Šťastné vánoční svátky. Tak nám zase chumelí. Odkládám návštěvu krasu.  10. prosince 2022 Doc. Zdenko Reguli, můj trenér aikido. Morihei Ueshiba 9. prosince 2022 Epiktétos  Filmový záznam ochránců přírody mé meditační jeskyně ve Slovenském ráji je zatím nezvěstný. Pokusil jsem se kontaktovat Ing. Dušana Bevilaqua, bývalého ředitele Správy Národního parku Slovenský ráj. Ten totiž v roce 2002 objevil můj tajný úkryt v meditační jeskyni v Údolí Bielého potoka poblíž Zlatej diery a přitom pořídíl záznam jak já opojený mystikou vycházím ze své jeskyně... Tento filmový záznam je dnes velmi cenný, a proto jsem projevil přání zaarchivovat ho zde na webu na nějakém čestném místě. Dušan Bevilaque je však již deset let v důchodu a všechny materiály po něm předvzal jeho nástupce ve vedení NP Slovenský ráj. Od té doby je filmový záznam mé meditační jeskyně nezvěstný. Je to škoda, že je to zašantročené, neboť by to dnes byla velmi cenná památka na nejmystičtější úsek mého života, kdy jsem 18 měsíců žil sám v meditační jeskyni a věnoval se své duchovní sádhaně. Ale objevili mne ochránci přírody a další pobyt v horách byl přerušen. Více o tom se dočtete v mém duchovním životopise. viz. Ještě učiním pokus a oslovím v této věci současného nového ředitele Správy NP Slovenský ráj Ing. Bedřicha Hájka. 8. prosince 2022 Dnes jsem u firmy Knihovnička.cz zaplatil jazykovou korekturu Acta Speleohistorica. Stálo to 3372 Kč. Tato firma vytiskne mnou studii o podzemí křtinského chrámu. Již jsme se domlouvali, že bude mít tvrdou kartonovou obálku s barevným potiskem a šitou vazbou, tak aby kniha v archivech vydržela staletí. Teď před vánoci asi nestihnu zajet do Nového Veselí za Mons. Janem Peňázem, který mi na svém počítači umožní vložit do publikace obrázky v programu word. Každopádně se těším, až bude publikace zkompletována a obrázky vloženy. Hned svou práci vystavím zde na webu. 7. prosince 2022 Cesta kundaliní-jógy. Většině lidí je cíl sebepoznání a sebeuskutečnění velice vzdálen. Cestu člověka k sebepoznání jsem popsal v této knize. Zájemcům o kundaliní-jógu bych doporučoval, aby si ji důkladně a několikrát přečetli, a teprve pak aby se pustili do popsaných cvičení. Důležité je napřed dokonale pochopit význam, funkci a působení jednotlivých čaker. Po cestě kundaliní-jógy by se měl aspirant vydat pod vedením sebeuskutečněného Mistra, jinak se vystavuje nebezpečí, že zabloudí. Mistr vede žáka mantrou a tím, že mu osobně zprostředkovává příslušné jógové techniky a krije. Důležitým předpokladem pro úspěch je neotřesitelné rozhodnutí neopustit svou cestu a dojít po ní až k cíli, denně cvičit, pěstovat si trpělivost a výdrž, plně důvěřovat svému Mistrovi a poctivě se řídit jeho pokyny. Mistr dodává žákovi duchovní sílu a vede ho. Ale snažit se musí každý sám. Každý sám musí usilovat o to, aby Mistrova slova došla naplnění. K jakémukoli počínání jsou nezbytné tři věci. Na prvním místě si musíme uvědomit svou současnou situaci a přijmout ji. Za druhé si musíme ujasnit cíl, kterého chceme dosáhnout. A za třetí se musíme rozhodnout pro cestu, po které chceme k cíli dospět. Kdo se jednou pevně rozhodne pro cíl, nemyslí už na útrapy cesty, která před ním leží. Trpělivě a soustředěně přemáhá všechny překážky – a dojde tam, kam si předsevzal dojít. Velice důležitá je jasná představa o cíli. Představa ovšem ještě neznamená, že už jsme cíle dosáhli. To by byl osudový omyl. Mnozí lidé si myslí: „Věřím v Boha a svého osobního Boha jsem našel. Jsem u cíle.“ Ale to není pravda. Cíl jsme si zatím jen uvědomili, ale zdaleka jsme ho ještě nerealizovali. U cíle budeme teprve tehdy, až v sobě uskutečníme Božské Vědomí. Staneme se jinými, než jsme byli dosud, neboť nabudeme bezpočet zkušeností a uzrajeme. I náš cíl se změní. Totiž ujasní a rozjasní se tak, jak jsme si ho dříve vůbec nebyli schopni představit. Když začne zpěvák nacvičovat píseň, má vnitřní představu, jak by asi měla znít. Pak cvičí a cvičí, tak dlouho cvičí, až začne přednes písně jeho představám odpovídat a ještě je předčí. Stejným procesem prochází malíř, spisovatel, architekt, stavitel. Nejprve existuje představa a vize v mysli. K tomu však, aby se vnitřní idea a plán projevily v realitě, je třeba dlouhého, namáhavého tvůrčího procesu. K tomuto procesu patří překážky a protivenství. Jsou to zkoušky a výzvy. Obstojíme? Některé lidi potíže posílí, jiní pod nimi klesnou a cestu vzdají. Cíl uskuteční jenom ten, kdo jako skála odolá příboji života. Poznejte tedy svůj cíl a pracujte pro jeho naplnění s pevným odhodláním a soustředěním. Jednoho dne dojdete na konec cesty a vstoupíte do nekonečna. Až dosáhnete cíle, poznáte, jak Bůh všechno nádherně a dokonale zařídil. Budete mít potom tolik síly, že překážky, které vám dosud připadaly jako nepřekonatelné hory, se vám nyní budou zdát jako zrnka písku. Smetete je pouhým máchnutím ruky. Maháprabhudží jednou řekl: Skutečným uměním je protáhnout slona ouškem jehly. Jednoho dne splaskne nafouknutý slon našeho ega a my ho skutečně protáhneme ouškem jehly. A to je úloha, která před námi stojí. Život můžeme přirovnat k řece tekoucí mezi dvěma břehy. Na jednom břehu jsou utrpení, bolest a zklamání, na druhém břehu jsou štěstí, radost a harmonie. Většinou se bezmocně zmítáme ve vlnách života, které nás vrhají tu k tomu břehu, tu k onomu. Mistr je most, po kterém můžeme přejít z břehu utrpení na břeh blaženosti. S láskou a požehnáním gurudéva mahámandaléšvar paramahansa svámí Mahéšvaránanda Svámí Avatarpuri, nástupce Višvaguru mahámandalešvara Paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy. 5. prosince 2022 Dnes se mi podařilo dokončit jazykovou korekci. Byla provedena podle pokynů profesionálního jazykového korektora za víc než 3000 Kč. Nyní je tedy text čistý a připravený ke vložení obrázků. Po redakční uzávěrce - ještě páteru Metodějovi Jánu Lajčákovi O. Praem. V listopadu 2022 jsem byl křtinským farářem zřejmě z nevědomosti, bez hlubší znalosti historických okolností a zřejmě proto že je asi i jako kněz sebe důležitý neuctivě nařčen "že si přivlastňuji objevy ve Křtinách." Proto jsem v duchu Mahátmá Gándhího a jeho nenásilí v boji se zlem ve světě vyhlásil protestní pasivní rezistenci spočívající v tom, že ukončím všechny své návštěvy chrámu Panny Marie ve Křtinách, Bohu na znamení a zodpovědnost. Tím jsem tuto při ve věci autorských práv s křtinským novo knězem předal na vyšší úrověň na vyřízení Bohu a Panně Marii Křtinské. Vykonávám tedy tapas (askezi), opakuji Boží jméno, mantry a vykonávám jinou duchovní sádhanu, aby Láska a Pravda vyšla najevo a zvítězila a já se mohl vrátit se ctí zpět do Křtin. Obracím se tedy přímo na Boha, mne omezené lidské úsudky nezajímají. On může sdělit Pravdu přímo duši. Ať se tedy P. Ján Lajčák na mne nehněvá, že s ním nesouhlasím. On si jako duchovní příjde na vše sám při rozjímání, ztišení a modlitbě. Neboť Bůh je všude. To mne naučila má jóga a poustevnictví. Pravda musí zvítězit nad lží. Ani kněžský šat není zárukou a monopolem na pravdu a mýlit se je lidské. Proto meditace, kontemplace a vnitřní naslouchání Božímu slovu. Kdo se toho však odvažuje? Ten, kdo je ochoten pohledět pravdě do tváře uvnitř Sebe. Obvykle jsme příliš zaneprázdněni světskými sklony, zálibami a boji, takže nemáme na nábožné rozjímání čas. Přesto pravda sdělená meditačně vysvobozuje z moci zlomyslných nižších sil.číst víc... 4. prosince 2022 Na satsangu ve Střílkách. Zůčastnil jsem se na otočku Svámijiho satsangu ve Střílkách. Potřeboval jsem uklidnit dušičku, neboť jsem ve při s jedním římskokatolickým knězem ve věci mých práv ve Křtinách, o něž se mne on snaží připravit. Z takových farářů by jeden onemocněl. Satsang se protáhl skoro až k půlnoci a všichni byli naplněni energií světla a Lásky. Tentokrát jsem nefotografoval. Jako správný poustevník jsem spal v tom mrazu na půdě haly Gangy. 3. prosince 2022 Proč poustevník Marek teď nenavstěvuje chrám Panny Marie ve Křtinách. Je to na protest proti výroku křtinského faráře P. Jána Lajčáka že "si přivlastnil křtinské objevy". S tímto obviněním poustevník nesouhlasí. Vše proto odevzdává na zodpovědnost Bohu a Panně marii Křtinské a v duchu pasivní rezistence Mahátmá Gándhího nenavštěvuje již křtinský chrám. Prohlíží si ho a fotografuje jenom zvenčí, nejde dál. A co na to P. Ján Lajčák? Poustevník má s duchovním bojem zkušenost a pokaždé nakonec uspěl a domohl se svého práva. Takovou při měl již s páterem Prnkou, nakonec ho však P. Prnka sám požádal po křesťansku o odpuštění. Poustevník tedy neustoupí ze svých práv, která nabyl ve křtinském kostele za těch mnoho let objevování jeho podzemí. Na to by měl současný nový kněz pamatovat, neboť Láska přemáhá hněv a pomluvu. Je snad Lajčákuv křtinský kostel? Současně páteru Lajčákovi připomínám, že mi již dlouho slibuje sken dvou obrázků křtinského kostela vystavených na faře. Neboť jak říkáme my hinduisté, dodržení vlastního slibu je cennější než života sám. Proto pokora. Nebudu tedy navštěvovat křtinský kostel na znamení nesouhlasu s P. Jánem Lajčákem, dokud nedojde k usmíření. Praktikuji tedy za tímto cílem svoji dobrovolnou duchovní askezi: opakuji Boží jméno, svou mantru atd. To vše proto, aby se Pravda objevila.číst víc... 2. prosince 2022 A zítra zamířím do Střílek. 1. prosince 2022 Ještě jednou o Křtinách pro Sborník muzea blanenska Předmluva k 10. číslu Acta Speleohistorica. Těžiště tohoto desátého čísla sborníku Acta Speleohistorica je v článcích, které nezveřejnila redakce speleo.cz a též ve článcích, které v eSpeleo sice jsou zveřejněny, ne však samozřejmě v tištěné podobě. Jsem speleohistorik, proto si uvědomuji význam, potřebu a sílu tištěného slova. Proto vydávám svá Acta Speleohistorica pro současnou i budoucí odbornou speleologickou veřejnost. Věřím, že mé sborníky v čase uspějí a stanou se plně kontaktibilní se známějším sborníkem Speleofórum, či s již zaniklým Speleo. Nejsem sice již jeskyňář, ale mnich - poustevník, přesto mne stále baví psát o Moravském krasu a jeho podzemním světě, který vnímam poněkud jinak než pouhý průměrný speleolog založený na pivu, né snad na Lásce. A já se k Lásce hlásím i k úplné abstinenci v tom nejčistčím smyslu slova. Baví mne tedy ustavičně meditovat, kontemplovat a psát... Nuže, prolistujte a přečtete si desáté číslo ASp. Věřím, že v něm najdete něco dobrého a zajímavého pro sebe, zejména pokud se jako já zajímáte o jižní a střední část MK. Chcete si zajistit - rezervovat svůj vlastní výtisk Acta Speleohistorica o Křtinách? Napište mi na email: swami.gyaneshwarpuri@seznam.cz. Jsem odhodlán vydat přinejmenším 108 číslovaných výtisků za vlastní peníze, i kdyby se mi na vyšší náklad nepodařilo sehnat dost sponzorů. Jsem připraven dokonce si na vydání svých Acta Speleohistorica zapůjčit peníze od banky, což jsem zatím nikdy neudělal. Půjčky mi totiž vždy zaváněly ďáblem a peklem. Ale co bych pro Křtiny neudělal? Půjde tedy o unikátní speleologickou publikaci jejíž skutečná cena bude v budoucnu stále narůstat vzhledem k významu sdělovaných informací. Je to totiž zatím to nejlepší, co bylo na žhavé téma pomalovaných lebek napsáno. Zarezervujte si tedy pro sebe svůj vlastní výtisk. Nebudete litovat, pokud se též zajímáte o historické podzemí církevních staveb. Nyní tedy provedu jazykovou korekturu celého textu podle pokynů jazykové korektorky. Pak zajedu ještě před vánoci na faru v Novém Veselí za Mons. Janem Peňázem, kdy bude na faře jistě předvánoční shon. Též jsem psal brněnskému biskupovi Mons. Mgr. Ing. Pavlu Konzbulovi, Dr. s nabídkou o úvodní slovo duchovního správce brněnské diecézy. Snad mi vyhoví, i když přečíst celý spis bude při jeho zaneprázdněnosti jistě náročné. Možná bude taky překvapený že publikaci napsal ve skutečnosti oranžový hinduistický mnich. Takže se ukáže jak jsme na tom s mezináboženskou tolerancí v ČR. Asi v lednu 2023 obejdu sponzory a cca v únoru můžeme již publikaci u firmy Knihovnička.cz vytisknout. Moc se na to těším. Do jara 2023 by to mohlo být všechno hotové. Každopádně jsem připraven po úplném rozdání celého 1 vydání, které je jak jsem již avízoval bude zdarma odborným zájemcům, udělat ještě dotisk, který si zájemci však budou muset již zaplatit. Tak bohat nejsem. Předběžná cena je 300 Kč/kus + poštovné a balné. Každopádně jsem již nyní přesvědčen, že Acta Speleohistorica o Plošině Skalka, Habrůvecké plošině a nyní i o Křtinách budou jednou sběratelské klenoty a poklady. Vědecky jsou velmi cenné, neboť přinášejí primární informace přímo z terénu a podzemí, nikde nevypsané, tak jak bývá zvykem u mnoha jiných autorů tzv. odborné literatury. K tomu mi pomáhá má dlouholetá duchovní praxe, meditace a mysl uklidňující jóga. Vše je to velmi mystické neboť já jsem jen nástrojem a editorem těchto kosmických sil Lásky a Pokoje. Ze srdce stále žehnám. Medituji a přitom píši knihy a články. Né všechny eSpeleo.cz je připravena příjmout, neboť se jim zdají být přepříliš duchovní vzhledem k potřebám průměrného čtenáře časopisu. Já však jinak než s Bohem psát nechci a neumím. Jednou si na to příjde redakce speleo.cz sama, že měli všechno co píši přijímat. Místo toho jsem nucen posléze vydat již 10 číslo sborníku Acta Speleohistorica, do něhož soustředím tyto nepřijaté články o jejich hodnotě z hlediska historie jsem v Tichu svého srdce přesvědčen. Jsem taky zvědav, kdy výjde nové číslo eSpeleo.cz. Teoreticky by v něm měl být můj článek o Pekárně nebo o jeskyni Ř-24 Slezákova díra - Záhrobní. Tak snad to výjde již jako dárek k vánocům. Před vánoci nejspíš ještě jednou zajedu do Prahy, abych v kostele sv. Františka Serafínského u Karlova mostu vyfotografoval pro svou publikaci ony vzácné konsekrační kříže s vavřínovými ratolestmi, které mi tolik připomínají naše pomalované lebky ze Křtin. A jak se vy máte? Napište mi pár řádků do návštěvní knihy, od toho tu je. Zajisté budu potěšen. Jsem v Lásce. Zažádejte si tedy o svá Acta Speleohistorica, pokud chcete mít jistotu, že se na Vás dostanou. 29. listopadu 2022 Nové informace pro potenciální sponzory sborníku Acta Speleohistorica o Křtinách. Na tréninku aikido.  28. listopadu 2022 HermitPhoto v Praze.  27. listopadu 2022 Dnes jsem byl v Praze na Karlově mostu. Dnes jsem byl v Praze. Mým plánem bylo fotografovat konsekrační kříže v kostele sv. Františka Serafínského. Kostel však byl mimořádně uzavřem. Bohoslužbu, na kterou jsem přišel dnes přesunuli do sv. Salvatora. Byl jsem zklamán. Tak jsem se alespoň prošel po Karlově mostě a vydal se zpět do Brna. Večer jsem již v Brně v ášramu na Bezručové měl úvod do přednášky o své duchovní cestě k oranžovému rouchu. Samozřejmě jsem se zakoktával a měl jsem okno. Bylo mi však odpuštěno:). Příští neděli budu v přednášce pokračovat.  26. listopadu 2022 Toto umění se učím. 25. listopadu 2022 Acta Speleohistorica 10/2023. Současně s Acta Speleohistorica o Křtinách se pokusím vydat i Acta Speleohistorica s devíti speleologickými články (Výpustek 1990, Hrádek u Babic, Pekárna, Slezákova Záhrobní, Málčina, Paleoponor v Ochozském žlíbku, O virgulování, Objevné priority, Speleologický život) z nichž velká část nemohla být zveřejněn v eSpeleo. Tak se touto privátní publikací snažím tyto důležité informace uchovat pro budoucnost. Milan a Lada. Dneska jsem měl sen o mapování jeskyně Novodvorský ponor - Ponorný hrádek. Byl to jenom sen, nic to neznamená. Nebudu se přece plést mezi mladé jeskyňáře. Ale už jsem se v představě viděl jak jeskyni přemapovávám. Byl to útěšný sen, jako za mlada. V neděli jedu do Prahy do kostela sv. Františka Serafínského. Budu fotit tamní pozoruhodné konsekrační kříže. Pak se projdu po Karlově mostě a pojedu zpět. Takhle to vypadá lépe:  A co takhle?  Zítra je den otevřených dveří na Zubu - Sovím komíně. 23. listopadu 2022 Můj Mistr bude opět ve Střílkách. 2. až 4. prosince další mezinárodní seminář se Svámijim ve Střílkách při příležitosti výročí Maháprabhudžího Mahásamádhi.  21. listopadu 2022 Překalkulovány režíjní náklady na Acta Speleohistorica. Pár HermitPhoto ze Střílek.  Budu psát článek o výzkumu ve Křtinách pro německý časopis o podzemí Der Erdstall. Na tuto možnost mne upozornil významný moravský archeolog Prof Josef Unger. Nabídl jsem mu u článku spoluatorství. Nejdřív tedy vydám svá Acta Speleohistorica a potom příjde na řadu zestručněný výtah pro Der Erdstall. Vesmírná Harmonie. Pokoušel jsem se s aikido přestat, ale nešlo to. Ve spánku jsem měl sny o aikido. Proto pokračuji ve výcviku aikido. Už se těším na dnešní trénink a nebude mi vadit, že jsem pohybově dosud negramotný. Krize začátku byla zažehnána. Kimono jsem si dal už dnes ráno do své jógové tašky a jsem spokojený. 20. listopadu 2022 Tak proběhl další seminář ve Střílkách se Svámijim. Svámiji mne předevšemi vyznanenal:).  19. listopadu 2022 Napsal jsem email křížovníkům u kostela sv. Františka Serafínského v Praze. V jejich kostele se totiž nacházejí konsekrační kříže pozoruhodně podobné vavřínovým věncům na pomalovaných lebkách ze Křtin. Projevil jsem proto přání si tyto konsekrační kříže nafotografovat a zveřejnit u insterpretace našeho mimořádného objevu ve Křtinách. První sníh. Tak přišla zima. Napadl první letošní sníh. A já mířím do ášramu ve Střílkách na setkání se svým Mistrem. Doufám, že mi nikdo nevyhubuje, že jsem opožděný. Byl jsem ale velmi unavený. Zachránil mne až zelený čaj darovaný mou jógovou sestrou, kterou je Lenka Vidya Šturmová. V noci jsem přečítal svá Acta Speleohistorica a opakoval přitom mantru. I Brodie zaslal své haiku, kterým ukončil podzim: Hřebeny hor osiřely. Požehnaný čas. Já haiku už neskládám, jen Křtinami se zabývám. Příchod zimy na mne ale působí konejšivě. Zase myslím na poustevnictví v lese. Kutnu už mám ušitou. A provaz ke kutně mám už taky. Myslím, že To jsem. A příští týden pojedu do Prahy fotit konsekrační kříž v jednom kostele u Karlova mostu, pro svou publikaci o pomalovaných lebkách. Celou noc jsem zase probděl. Uvědomuji si, že to není zrovna podle učení Bhagavadgíty. Kdo se však drží Boha, ten všechno dostane do Harmonie. Dělám co chceš Pane. Musím o tom jen přemýšlet o samotě. Přitom opakuji Tvé Jméno.  18. listopadu 2022 Paramhans Svámí Mahéšvaránanda v Brně! Setkali jsme se včera v Kříšťálovém sále Staré radnice. Plynule navazuje Svámijiho seminář ve Střílkách tento víkend.  17. listopadu 2022 Na zamyšlení (závěr Acta Speleohistorica o Křtinách). 15. listopadu 2022 Setkání s autorem Jógy v denním životě. Milí přátelé, s velkým potěšením bychom vás rádi pozvali na brněnské setkání s naším drahým Mistrem, autorem Systému Jóga v denním životě, Višvaguru Paramhans svámím Mahéšvaránandou, které se uskuteční tento čtvrtek 17. 11. od 17 – 19 hod. Setkání proběhne v Křišťálovém sálu Staré radnice, vstupné je dobrovolné. Těšíme se na viděnou s vámi všemi! Jazyková korektura mé publikace u knihovnicka.cz bude stát 3 091 Kč. To je víc než jsem čekal. Ale dám ty peníze. Dnes jsem jednal v tiskárně knihovnicka.cz o vydání mé publikace Acta Speleohistorica. Zatím je to ve fázi odborné korektury textu, kterou mi oni navrhnou za určitý poplatek. Doufám, že to bude v mých možnostech, jinak bych publikaci vydal jen s korekturou od doc. Ladislavy Horáčkové, která však zkontrolovala nehotový text. Tak bych to raději nechal znovu zkontrolovat nezávislým korektorem. Ještě nějaké doplňky v Acta Speleohistorica o Křtinách. Průzkum půd chrámu Panny Marie. Speleologicky jsme prozkoumali i půdy nad chrámem Panny Marie a byli jsme překvapeni jak rozsáhlé prostory pod chrámovou kopulí jsou před zrakem běžného návštěvníka utajeny. Přitom jsme slaňovali dutiny uvnitř pilířů s cílem odhalit nějaké staré zazdívky. Jednu starou zazdívku jsme přece jen odhalili až v zadní části půdy v blízkosti pilíře s kazatelnou a pokoušeli jsme se ji otevřít. Dodnes tam po našem pokusu z roku 1991 zůstal vybourán malý otvor ve zdivu. Přestali jsme s ražbou této umělé sondy z důvodu obav, abychom se nechtěně neprobourali do interiéru chrámu Panny Marie. Dodnes tam něco velmi kvalitně zazděno je. Bývalá nadzemní hrobka hrabat z Bubna - Litic pod severním ambitem. V roce 1866 získal hrabě Vincenc z Bubna - Litic kapli sv. Anny a v následujícím roce (1867) v přilehlém ambitu vystavěl nadzemní hrobku pro svůj rod. Celkem v ní bylo pochováno 11 příslušníků jeho rodiny, jak ukazuje přiložená mapa. Za II. světové války byla dne 25. dubna 1945 tato hrobka s ambitem zasažena leteckou pumou a zdemolována. Rozmetané kosti a zbytky kovových rakví byly posbírány a uloženy v kryptě pod kaplí sv. Anny (viz kapitola: Krypta pod kaplí sv. Anny). Na vstup do této nadzemní hrobky upozorňoval do nedávna kamenný práh v původní historické dlažbě v prostoru pod ambitem, ukrytý nyní pod novější dlažební krytinou, pořízenou za děkana T. Prnky. Na zde reprodukované mapě z roku 1906 vidíme v hrobce poněkud záhadný nápis "kolumbarium". Dnes nevíme co přesně znamenal. Protože je kolumbarium vyznačeno přerušovanou čarou, není vyloučeno, že se jednalo o podzemní objekt. Odpověď na tuto otázku je možná pro archeology pod podlahou ambitu. Tento nápis mne přirozeně upoutal, průzkumný vrt jsem v těchto místech však nakonec nevedl. Vizte do zde zveřejněné mapy. Suterénní sklepy pod jižním ambitem. Pod jižním ambitem na křtinském náměstí se nachází čtyři sklepy využívané v současnosti jako skladiště, WC a hospodářské prostory. Zajímavé je, že pod jedním ze sklepů prochází podzemní barokní kanalizační chodba a zadní čela sklepů jsou od navážky rájské zahrady izolovány uzkou, ale vysokou spárovitou chodbou, což se ví teprve od roku 2006 (viz kapitola: Podzemní systémek pod jižním ambitem). Tyto sklepy nejsou nijak speleologicky zajímavé. V jednom ze sklepů křtinští skauti odhalili pod starou omítkou kresbu signovanou rokem 1844. Na ní si mistr tesař (u kresby je uvedeno jeho jméno) při opravě střech chrámu Panny Marie po požáru, který ho spotihl v roce 1844, načrtl nový vzhled chrámové věže. Tato již téměř dvě století stará kresba by se dnes měla chránit sklem. Tyto, dnes suterenní sklepy, se z části původně nacházely zasypány pod navážkou cesty, která vedla vzhůru ke dveřím v jižním ambitu, jak ukazuje starý obraz na faře ve Křtinách. 14. listopadu 2022 Dalajláma a Svámiji Mahéšvaránanda.  Můj nejoblíbenější bhadžan.  Firma knihovnicka.cz se zatím neozvala. Zadal jsem jim jazykovou korekturu mé studie o Křtinách a vznesl dotaz, zda si mohu u nich udělat sazbu publikace ve wordu. Zítra zajdu do firmy Tribun na Cejlu, která knihovnicku.cz provozuje. 12. listopadu 2022 HORÁČKOVÁ, L. (1998): Antropologická a paleopatologická analýza kosterních pozůstatků z krypty poutního chrámu ve Křtinách na Moravě. Dizertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 121 s. Kostelíček v Troubsku.  Brodieho domov ve Křtinách - tzv. "druidum".  Dnes zásadně zestručněna na radu Prof. Josefa Ungera Acta Speleohistorica o Křtinách. Konkrétně vypuštěny stati: o virgulování, stříbrné sochy na Veveří, odpověď P.Jánu Lajčákovi, speleologický životopis a učiněny další opravy. Tím byla zestručněna celá publikace, která se nyní hodí k vytištění. Včera jsem byl na satsangu se svým Mistrem. Včera jsem byl ve Vídni na setkání v Višvaguru Paramhansem svámím Mahéšvaránandou. Do Vídně mne doprovázela Lenka Vidya Šturmová. Svámiji nás všechny laskavě přijal a soužil satsang. Mé srdce v Jeho blízkosti zase rozkvetlo. Zpět do Brna jsme se vraceli večerním vlakem. Příští víkend 18. - 20. listopadu bude Svámiji ve Střílkách. Můžeme se těšit, že se místní duchovní magnetický pól přesune na Moravu.  11. listopadu 2022 Dnes jedu do Vídně na satsang se svými Mistrem Svámijim. 10. listopadu 2022 Dnes jsem se rozhodl ukončit své návštěvy aikido. Důvodem je, že není veden kurz pro začátečníky, ale jen pro velmi pokročilé. Učí se pokročilé techniky. Proto se cítím poněkud na aikido negramotně. Tak tedy jen jóga. U ní se sejdeme všichni. 9. listopadu 2022 Režijní náklady na vydání Acta Speleohistorica o Křtinách. Při nákladu 150 výtisků, o rozsahu 170 oboustranně potištěných stran na křídovém papíře 120 g, barevná obálka a černobílý vnitřek, s lepenou pevnou knižní vazbou jsou náklady na vytištění 35 454 Kč tedy režijní náklady na jeden výtisk jsou 215 Kč. Já však chci kvůli přečkání věků pevnou šitou knižní vazbu, potom by celý náklad 150 výtisků stál 55 537 Kč, tj. 337 Kč za jeden výtisk. Tolik tedy potřebuji sehnat na reklamy od sponzorů:). Třicet tisíc korun mohu do tohoto projektu investovat z vlastní kapsy. Potom jsou však další náklady na rozeslání publikace. Chci to rozesílát doporučeně. To jsou další desítky tisíc korun. To chci učinit pro Křtiny. Samozřejmě, že bych rád vydal větší náklad než těch 150 číslovaných výtisků. 200, 500 výtisků - to by bylo něco. Milan Hnízdo u kříže u Habrůveckých ponorů.  8. listopadu 2022 Jedno podzimní haiku. zhrabu vrbové listí, ale u chrámu bude padat dál. Bašó Úzká cesta do vnitrozemí. PS: děkuji, že přicházíte... 7. listopadu 2022 Zakopávání kříže pod Habrůvkou na HermitPhoto a foto Lady Hnízdové. 6. listopadu 2022 Video ze zakopávání kříže pod Habrůvkou. Instalace našeho jeskyňářského kříže u Habrůveckých ponorů pod Habrůvkou. Dnes jsem s Milanem Hnízdem zakopal kříž u Habrůveckých ponorů pod Habrůvkou. Přítomna byla ještě Milanova žena Lada a moje maminka Anna. Zazpíval jsem indické chvalozpěvy a tím jsem nově zbudovaný kříž požehnal. Potom jsme si na plynovém vařiči uvařili čaj. Bylo nám moc fajn.  5. listopadu 2022 Zítra jdeme s Milanem Hnízdem umístit Arnoštův kříž k Habrůveckým ponorům. Měsíc dnes nad Masarykovou třídou v Brně.  Doc. RNDr. Ladislava Horáčková provedla jazykovou korekturu mého textu o Křtinách. Celou noc i dnešní dopoledne jsem podle ní pracoval a publikaci jsem opravoval. Nyní by tedy text měl být v podstatě bez chyb a překlepů. Posledních několik kapitol však již neopravila. Jako obvykle jsem opět doplnil něco textu, zejména o kostnici ve Křtinách podle mého článku ve sborníku Speleofórum 94. Nyní musím počkat jak dopadnou odborné korektury od Prof. Josefa Ungera a Mons. Jana Peňáze a pak zadám toto dílo na odbornou jazykovou korekturu do tiskárny.  4. listopadu 2022 Srdíčko a ptáčci: pěkný obrázek od někoho z Indie.  3. listopadu 2022 Dnes jsem vytiskl památníček Arnoštu Hlouškovi pro kříž u Habrůveckých ponorů. Krom toho jsem v Kovovýrobě Brno odstranil vruty ze starého památníčku, který byl dle pana klempíře Navrátila zarezlý. Ve skutečnosti se to šikovnému majiteli kovovýroby podařilo oddělat pouhým šroubovákem a vůbec nic za to nechtěl účtovat.... Prostě Láska.  2. listopadu 2022 Znám mistra haiku. Jmenuje se Brodie a je ze Křtin. Haiku k jeho duši přicházejí během procházek v závanech podzimního vánku v lesích okolí jeho vesničky.  1. listopadu 2022 Návrt na památníček otci habrůvecké speleologie Arnoštu Hlouškovi. Počátky historie habrůvecké speleologie jsou nerozlučně spjaty s trojicí kamarádů z vesnice Habrůvka: Arnoštem Hlouškem, Emanuelem Jaškem a Milanem Hudcem. Bylo jim okolo 16 let, když začali po skončení II. světové války, své průzkumy v širším okolí své dědiny. Žádná díra v zemi neunikla jejich pozornosti. S nožem mezi zuby vnikali do jezevčích děr, se svíčkou v ruce vstupovali do jeskyní, na řetízku se spouštěli do propastí... Díky přímluvě Rudolfa Burkhadta se tehdejší mladíci Hloušek, Jašek a Hudec stali již v r. 1947 řádnými členy brněnského Speleoklubu a vzápětí je Burkhardt vnáší do literatury pod jménem "habrůvecká skupina Speleologického klubu Brno", což bylo v 50. letech 20. století synonymum kvalitní objevné speleologie. Již v roce 1948 můžeme spatřit jména Arnošta Hlouška a jeho druhů z Habrůvky, uvedena v 1. zveřejněném soupise členů Českého speleologického klubu pro zemi Moravskoslezskou v Brně v časopise Československý kras, kde se o nich píše s respektem jako "o agilních členech habrůveckých." Trojici jeskyňářů z Habrůvky přitahoval zejména speleologický magnet Křtinského údolí, kde se zajímali zvláště o jeho pravý, habrůvecký břeh. Jména Hloušek, Jašek a Hudec byla díky Burkhardtově peru ve své době ve speleologii významným pojmem a objevovala se při řadě důležitých - dnes již takřka legendárních - průzkumů. číst víc... Acta Speleohistorica o Křtinách: Obsah. 31. října 2022 U této firmy zamýšlím vydat svou "opožděnou diplomovou práci" o Křtinách. Myslím, že zde budu spokojen. Jsem rád, že existuje tato firma. V těchto místech údajně ústí podzemní chodba ze Křtin "na Habrůvku."  Křtiny na nových HermitPhoto.  30. října 2022 Natřel jsem kříž pro Habrůvecké ponory pod Habrůvkou. Pan klempíř Navrátil již kříž zkompletoval a položil mi ho před svůj dům v Habrůvce. Tak jsem se převlékl do montérek a začal kříž natírat. Pěkně oranžovou barvou, tedy barvou jógy. Trvalo to asi hodinu. Pán Navrátil mezi tím někam odjel i s ženou. Potom jsem se vrátil do Křtin, kde byla velká skupina cizinců. měl jsem strach, že se nevejdu s nimi do autobusu, proto jsem jel raději do Adamova. Jaké to však bylo překvapení, že vlaky nejezdí! Naštěstí jel nějaký autobus do Brna a tak jsem nezůstal v pasti.  29. října 2022 Kříž u Habrůveckých ponorů pod Habrůvkou bude v barvě jógy oranžový. Na kříži bude upevněno mosazné Óm velkých rozměrů, které doteď bylo nad mým oltářem.  Stále aktualizuji text o Křinách. Už mě to nebaví dávat klikací tlačítko. Stále si něco vybavuji z podvědomí a nadvědomí o podzemí Křtin: Otázka, kdy byla objevena Hlavní chrámová krypta. Je zajímavé, že Hlavní krypta pod chrámem Panny Marie nebyla Norbertu Havlíčkovi v roce 1943 známa. Že si nevšiml zaházené větrací chodbičky pod oknem chrámu, která ústí do krypty. Že se o ní v té době nic nevědělo. Jenom tak mohl navirgulovat neexistující katakomby. Hlavní krypta je tedy objev poměrně nedávný, učiněný až po skončení II. světové války. Snad byla objevena v 50. letech, kdy do krypty exkurzně již zavítal Jaroslav Zelík (1958). Jistě však nebyl první výzkumce. Každopádně je to objev anonymní. Samé tajemství. Je to proto, že dříve o svých výzkumech nezaznamenávali žádné písemné svědectví. Tak by to bylo brzy i s mými výzkumy a objevy, kdybych je nezaznamenal pro budoucí pokolení. Ale já zapisuji všechno co vím rád, jako správný speleohistorik. Vůbec nespím. Požehnaná meditace. 28. října 2022 Zase jsem aktualizoval text o podzemí ve Křtinách. Prostě mi to nedá a za nocí stále znovu a znovu pročítám rukopis publikace a vylaďuji text do finální podoby. Teď jsem například nově zařadil i úvodní slovo od P. Tomáše Prnky, které bylo zveřejněno v mé práci "Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách." Příspěvek pro eSpeleo: "Vzpomínka na objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703 - 1777), tvůrce geniální Santiniho svatyně ve Křtinách. " Nový příspěvek do eSpelea. 27. října 2022 Příspěvek pro eSpeleo: "O problému virgulování z hlediska autosugesce a moci neznámého podvědomí na příkladu prací Norberta Havlíčka, Ludmily Danielové v chrámu Panny Marie ve Křtinách." Tento článek byl dnes odeslán ke zveřejnění redakci eSpeleo.cz 26. října 2022 Mezi pohádkové bytosti doplněn himálajský jogín Swami Ram Kripalu.  Podmínky sponzorství a inzerce v Acta Speleohistorica o Křtinách. Čtěte, zejména pokud se považujete za lokální patrioty Moravského krasu. Publikace Acta Speleohistorica o Křtinách je po literární stránce dokončena. Nyní čekám na vyjádření patřičných odborníků k textu. Toto dílo je nyní dokončeno do své finální podoby. Víc na něm nebudu pracovat. Bylo odesláno k závěrečné odborné korekci odborníkům: Prof. PhDr. Josefu Ungerovi, Mons. Janu Peňazovi, Mgr. Petru Kosovi a doc. RNDr. Ladislavě Horáčkové. Děkuji všem výše uvedeným za vyjádření k mé studii, kterou považuji za svou "opožděnou diplomovou práci" pro katedru archeologie Masarykovy univerzity v Brně, na níž jsem v letech 1990 - 1991 studoval a jíž jsem nakonec nebyl hoden, neboť jsem přerušil v důsledku mimořádných objevů v chrámu Panny Marie ve Křtinách a již jsem se do školy nevrátil. Opět aktualizováno: číst víc... 24. října 2022 Velmý vzácný obrázek zázračné sochy Panny Marie Křtinské ve "Vallis baptismi alias Kyriteinensis" od Martina Alexandra Vigsia.   Vše co bylo napsáno o křtinské kostnici a pomalovaných lebkách. Poděkování Acta Speleohistorica. Svátek Diwali v ášramu Brno na Bezručové. Včera večer jsme v našem brněnském ášramu na Bezručové osvalili svátek diwali. Bylo přítomno asi 20 bhaktů. Přichystány byly četné pochutiny. Byl jsem velmi šťastný a všude bylo mnoho Lásky.  23. října 2022 Zakoupeny dva trámky pro kříž u Habrůveckých ponorů. Dnes jsme zakoupili dva trámky pro kříž v celkové ceně 2260 Kč. Tuto cenu jsem rád dal. Pak jsme trámky vezli dodávkou s Jiřím Šenkyříkem, bývalým jeskyňářem, do Habrůvky k panu klempíři Navrátilovi. Pan Navrátil trámky ochotně převzal a zkopletuje je do tvaru kříže o velikosti 2,5 x 1,8 m.  22. října 2022 Ještě k autorství křtinských objevů. Otevřená odpověď a zpověď s vystydlou hlavou a hřejivým srdcem římskokatolickému knězi P. Jánu Lajčákovi z Farního úřadu ve Křtinách. Závěr publikace Acta Speleohistorica o Křtinách. Dne 19. října 2022 jsem byl páterem Janem Lajčákem, administrátorem ad interim ŘKF Křtiny, obviněn, "že si přivlastňuji objevy ve Křtinách." Já si to však nemyslím. Páter Lajčák to vyslovil zřejmě bez hlubšího zamyšlení, bez znalosti historických okolností a v nevědomosti. Tím ovšem znevážil mé jméno na veřejnosti, neboť tuto pomluvu, vydávanou za svůj vlastní názor, rozeslal mnoha mým přátelům a kolegům. Nechci být jako Prof. Karel Absolon, který svou přehnaně ambiciózní osobností utiskoval a připravoval o svá právě a zásluhy mnohé ostatní badatele v Moravském krasu, za což byl po zásluze kritizován. Jedno je však jisté. Beze mne by dodnes nebyly s největší pravděpodobností učiněny tyto objevy! Pomalované lebky by tedy dodnes zíraly do tmy neobjeveny v krajně nepřístupné kryptě kdesi v podzemí věže chrámu Panny Marie ve Křtinách. Byl jsem totiž Duší těchto výzkumů a řádně zvolený vedoucí, i jejich nejaktivnějším tvůrcem, na prvním místě v posloupnosti hierarchie nás speleologů. Tedy hierarchii, která je běžná při jakékoli lidské činnosti, dokonce i v duchovních sférách. To nezní sebestředně. Je to prosté konstatování objektivní reality, tedy Skutečnosti, i v případě práv na objevy. Zápisy o zásluhách jednotlivých členů jsou přece ve studii rovněž zdůrazněny, jakož i přizvaných odborníků. Vždyť kde byl páter Ján Lajčák, když já jsem bádal za pátera Tomáše Prnky ve křtinském podzemí? Podle mých informací nebyl zatím ani kněz. Škoda, že už nežije páter Prnka. Ten by mu to všechno vysvětlil (viz. kapitola: Obrana pana děkana P. Tomáše Prnky a jinde). Všechno jak vidíte zapisuji. Všechno je historie prací na této lokalitě. Ať mi páter Lajčák odpustí. Proto jsem hinduistický mnich - svámí, aby si na mne žádný katolický duchovní neotvíral bezdůvodně pusu. Katolický kněz mi totiž již nejednou učinil duchovní příkoří a újmu, například když při svaté zpovědi, když mi odmítl dát rozhřešení "dokud neopustím svého Mistra svámího Mahéšvaránandu." Přišel jsem tehdy ke zpovědi ve velkém zoufalství a s takovou jsem se potázal. Poslal mne od zpovědnice pryč. To se psal asi rok 2002. Tehdy jsem po hlubším zamyšlení rozhodl rozejít s úzkoprsou filozofií katolicismu s jejím pojetím jejich jediné pravdy. Od té doby jsem se považoval již jenom za jogína, nikoli za katolíka, za něhož jsem se ostatně nikdy nepovažoval navzdory svému zrození v křesťanském prostředí. Konvertoval jsem tedy vědomě a svobodomyslně k indickému hinduismu, jehož je můj Mistr Mahéšvaránanda mým pravým představitelem na duchovní Cestě. Srážky s katolickými knězi nevyhledávám a těžce je nesu, jakkoli k ním a k Ježíšovi nejsem vůbec zaujatý. Právě naopak. Uznávám je a pojí mne k ním Boží Láska. My hinduisté milujeme i Krista, což lze hůře pochopit, kterého považujeme za jednoho z Božích avatárů, kterých bylo k dnešnímu dni podle indické filozofie v historii této planety ale dvacetčtyři! číst víc... 21. října 2022 Jeskyňář tělem i duší Milan Hnízdo se žení. Vzal si Ladu Musilovou. 
20. října 2022 Pohřeb pátera Tomáše Prnky.  Lebky s kresbou vavřínů ze Křtin. Článek Ladislavy Horáčkové a kol. z r. 1993. Antropologická literatura o kostnici ve Křtinách. Sestavila Ladislava Horáčková. Antropologická charakteristika pomalovaných lebek ze Křtin od Ladislavy Horáčkové. 19. října 2022 Obnova speleologického kříže u Habrůveckých ponorů pod Habrůvkou.  Křtiny na nových HermitPhoto.  Pomalované lebky uložené na Anatomickém ústavu Lékařské fakulty MU v Brně u Doc. MUDr. Lenky Vargové.  18. října 2022 Vryp na bývalém hřbitově u Českého kostela ve Křtinách. Dnes jsem odpoledne dorazil do Křtin. Hned jsem vyrazil za kostel, do míst kde se nacházel dle zmínky v barokní literatuře středověký hřbitov. Hřbitov se nacházel poblíž starého Českého kostela ze 13. století. Prohlédl jsem si travní koberec s ohledem na možný nález šneččí ulity. Žádnou ulitu jsem však v husté trávě nenašel. Proto jsem si připravil kopací náčiní a provedl vryp do země. Tento vryp je 30 cm dlouhý, 10 cm široký a asi 10 cm hluboký. Ze dna tohoto vrypu, tedy z hloubky 10 cm, byl odebrán vzorek hlíny na stronciovou metodu Doc. MUDr. Lenky Vargové z lékařské fakulty MU v Brně. Poté byl vryp uveden do původního stavu. Snad bude Lenka spokojená. Vzorek hlíny ji předám zítra ve středu 19. října. Akce spojená s hloubením vrypu trvala jen asi 5 minut.číst víc... Kostnice ve Křtinách. Nyní jedu do Křtin sbírat šneččí ulity. Mám nový bankovní účet u Fio banky: 2702352173/2010. Na dobrou radu Saigona ze ZO 6-26. Tak jsem publikaci Acta Speleohistorica o Křtinách v podstatě již dopsal. Nyní musím vyfotit nějaké konsekrační kříže po celé ČR (V Praze, Brně a ve Znojmě). Též budu fotit torza pomalovaných lebek z trezoru lékařské fakulty MU v Brně. Zde je tedy má literární práce nově aktualizována. číst víc... 17. října 2022 Lída Danielová, Norbert Havlíček: Poutní chrám p. Marie a kaple sv. Anny ve Křtinách. Rabdomantické výzkumy krypty a chodeb pod chrámovou dlažbou - 1943. Brno 1971. (výpis). Se souhlasem duchovní správy farnosti křtinské (P. František Marek) provedli Norbert Havlíček a Ludmila Danielová nejdříve hrubý výměr půdorysu celé stavby, nádvoří a kaple sv. Anny. Laskavostí p. Fr. Zapletala sen. jim bylo umožněno prohlédnout si veškeré přístupné prostory a celý pozemek z venčí. Na základě těchto poznatků byl vyhotoven nejprve prozatimní nárys v měř. 1:100 do něhož zanášeli veškeré údaje získané měřením povrchovým pomocí měř. pásma a měření hloubkovým dle reakcí virgulí. Počet rakví zjištěných pomocí virgule je přibližný (celkem 159). Nejnamáhavějším úsekem celé práce bylo zjišťování počtu rakví s použitím virgule smičcové (hlavně pak nad rakvemi z kovu) kladly na rabdomantku L. Danielovou těžké fyzické požadavky a bylo zapotřebí jejího krajního úsilí, aby bylo měření dokončeno. Celá práce spojená s měřením jakož i trasováním podz. prostor vyžádala si asi 180 prac. hodin. Krypty probíhají dle Havlíčka a Danielové souhlasně s půdorysem chrámu a tvoří v podstatě pravidelný kříž. Ovšem směrem k nádvoří a kapli sv. Anny vybíhají spojovací chodby neznámého účelu a porušují tak podstatnou symetrii tvaru kříže. Dále následuje podrobný popis anomáliíí krypty, který zde neuvádím. Je to nezajímavé. Dále popisuje návštěvu krypty pod kaplí sv. Anny jíž se dne 2. října 1943 zůčastnili Fr. Zapletal st., Fr. Zapletal ml., L. Danielová a Norb. Havlíček. číst víc... V Moravském zemském archivu jsem studoval spis Lídy Danielové a Norberta Havlíčka o rabdomantickém průzkumu krypty ve Křtinách (1943)." Teď na článku pracuji.:)  Doplněk do kapitoly: "O problému virgulování z hlediska autosugesce a moci neznámého podvědomí..." Mnoho z proutkařů se ovšem od virgulování nenechá odradit, i když se v jejich případě na první pohled jedná o již zmíněnou autosugesci, neboť z hlediska zkušeností praktického speleologa, tak opravdu nemohou ani v nejbujnější fantasii neznámé jeskyně vypadat, jak ukazují v krasu jejich anomálie! Za všechny uveďme alespoň neskutečné neexistující jeskynní bludiště pod Rudicko - habrůveckou plošinou na mapě virgulových anomálií od člena německé V.D.T. ing. Feitla (viz. Acta Speleohistorica 7/2006, s. 50). Jakých omylů se jeskyňáři V.D.T. dopustili vyniklo na objevu celého systému Rudického propadání a Býčí skály po aktivu Jedovnického podzemního potoka, jak správně poukázal již Rudolf Burkhardt. V současnosti se proutkařství přesunulo víc do jižní části Moravského krasu (skupina SE3). V této poměrně málo zkasovélé oblasti mají taky velkolepé objevy pomocí virgulí nad Pekárnou, na Mokersko - Hostěnické plošině a v Hádeckém údolí. Ale já zůstávám střízlivý. V této činnosti vyniká zejména kolega Kamil Pokorný. Zanechává po sobě ementál anomálií. Zůstávají po něm umělohmotné pásky s jeho virgulovými kódy na stromech všude v údolí. Je to poměrně typické následování Norberta Havlíčka, Ludmily Danielové, Ing. Feitla a dalších protkařů, kteří taky byli svého času zdánlivě neomylní. I oni si 100 % důvěřovali, tak jako Kamil. I on si to nenechá vymluvit.číst víc... 16. října 2022 Měření souřadnic GPS ve Křtinách a demontáž ztrouchnivělého kříže u Habrůveckých ponorů. Do Křtin jsem přijel v sobotu brzy před svým setkáním se Saiginem ze ZO 6-26 SHKB. Udělal jsem nějaké pěkné fotečky a zakoupil jsem knížečku Karla Kávičky: "Poutní a farní chrám Páně Jména Panny Marie ve Křtinách." Je v ní totiž pěkně reprodukovaná socha Panny Marie Křtinské z Vigsiova "Vallis baptismi...", kterou potřebuji oscenovat do své publikace o Křtinách. Pak jsem se sešel s panem farářem P. Jánem Lajčákem. Sdělil mi, že oba obrázky křtinského chrámu (stav před požárem v roce 1844 a J. Luňáčka s dvěmi věžemi z r. 1808), které mají na faře a které potřebuji pro svou práci Acta Speleohistorica, mi nascenuje koncem tohoto měsíce. Pak přijel Saigon. Věnoval mi oranžový baret, který jsem si hned oblíbil. Chtěl mi dát i svůj starý tablet, kterým bych mohl měřit souřadnice GPS. Jak jsem ale zjistil měří s chybou 15 m, což je moc, proto jsem ho Saigonovi vrátil. Zaměřili jsme souřadnice zříceného sklípku za budouvou bývalého včelína (náš objev z roku 1991), dále jsme zaměřili místo kde asi stál německý chrám, dále vyhořelá fara Na Spálenisku a staré základy, snad z českého kostela. Pak jsme se se Saigonem rozloučili a já jsem se vydal na Habrůvku za panem klempířem Navrátilem. Byl doma. Tak jsem mu vyjevil svůj záměr vstyčit k poctě Arnošta Hlouška kříž u Habrůveckých ponorů. Na kříž dále dám památníček z jeskyně Kostelík habrůveckému poustevníkovi a almužníkovi Vincenci Doležalovi. Pan Navrátil souhlasil a pomůže mi s tím. Pak jsem sešel do ponorného údolíčka pod Habrůvkou a kramlí jsem vykopal ze země náš starý, již ztrouchnivělý a rozpadlý kříž. Ten jsem vzal i s připevněnou traverzou na ramena a domesl na demontáž do Habrůvky panu Navrátilovi. Do Brna jsem jel autobusem ze Křtin.  15. října 2022 Pozor na případné psychické problémy s virgulováním spojené. A pozor na případné psychické problémy s virgulováním spojené, viz. svědectví speleologa - proutkaře na Býčí skále, který se touto činností naboural někam do nižšího astrálu. Ale on měl komplikovanou karmu, neboť se kromě psychotroniky začal zabívat i černou magií, Z toho se musel logicky zachránit útěkem do lůna křesťanské církve a k Ježíšovi! Vydával o tom upřímné svědectví na internetu a pomocí audio kazet. Mnoho z proutkařů se ovšem od virgulování nenechá odradit, i když se v jejich případě na první pohled jedná o již zmíněnou autosugesci, neboť z hlediska zkušeností praktického speleologa, tak opravdu nemohou ani v nejbujnější fantasii neznámé jeskyně vypadat, jak ukazují v krasu jejich anomálie! Za všechny uveďme alespoň neskutečné neexistující jeskynní bludiště pod Rudicko - habrůveckou plošinou na mapě virgulových anomálií od člena německé V.D.T. ing. Feitla (viz. Acta Speleohistorica 7/2006, s. 50).číst víc... Saigon ze ZO 6-26 mi dnes věnoval ve Křtinách oranžový baret. Tak se ke mě baret znovu vrátil. Svůj zelený baret jsem totiž někomu věnoval až na dalekém Slovensku.  14. října 2022 Odkaz na mou oblíbenou prodejnu fotoaparátů na Mendlově náměstí v Brně. Navštivte ji i Vy.  afoto.cz Zítra jdu se Saigonem ze ZO 6-26 SHKB zaměřit souřadnice GPS vybraných speleologických a archeologických lokalit ve Křtinách pro mou práci o Křtinách. Křtiny - literatura. Pokračovalo vyhledávání chyb a překlepů v mém životním díle o Křtinách. Podařilo se mi objevit spis jeskyňáře Norberta Havlíčka o rabdomantickém průzkumu krypty ve Křtinách. Tato kniha se nachází v Moravském zemském archivu (G 10, kniha č. 1304). Jsem velmi šťasten, že se mi ji podařilo vypátrat, neboť to je poslední kamínek do mozaiky mé práce a mé dílo pro Křtiny se tak chýli ke svému úspěšnému závěru. Nyní ještě musím exerpovat informace ze zmíněného spisu Norberta Havlíčka. Do archivu zajdu v pondělí.číst víc... 13. října 2022 Na staré trampské fotce od Jiřího Dresslera.  Special thanks. (Acta Speleohistorica o Křtinách) je věnován Mistru jógy Jeho Svatosti Višvaguru mahámandaléšvarovi Paramhansovi šrí svámímu Mahéšvaránandovi, který mne dne 23.7.2021 slavnostně vysvětil za jógového a hinduistického mnicha. Děkuji Ti Svámiji. To Ty jsi napsal toto dílo ve Skutečnosti. Já jsem jen Tvým odevzdaným nástrojem. Ty sám jsi autorem. Všechno patři Tobě. Bez Tvé vnitřní pomoci bych nic nedokázal. Z celého srdce se Ti odevzdávám. Nikdy nezapomenu na ty okamžiky před svým oltářem, kdy jsi mne při sepisování tohoto díla inspiroval. Ve jménu lepšího porozumění mezi námi jogíny a všemi dobrými křesťany. Kolik láskyplných nocí jsem až do ranního rozbřesku probděl v meditaci a nešel vůbec spát? Bylo jich bezpočet. To vše jistě k větší cti a slávě Boží a dalšího vzrůstu věhlasu Panny Marie Křtinské - Zázračné. Maháprabhu Díp kartá hi kévalam ÓM šánti šánti šántičíst víc... Úvod k Acta Speleohistorica Marka Gyaneshwarpuri: Sborník Acta Speleohistorica jsem založil v roce 2004 z důvodu tehdejší nemožnosti publikovat dosažené výsledky speleologických průzkumů v nezkrácené podobě v časopisech České speleologické společnosti, Speleofórum a Speleo. Některým členům této Společnosti se zdálo, že mnoho píši, kritizovali mne zato a redakce speleo.cz odmítla některé mé články zveřejnit. Proto jsem založil svůj vlastní sborník Acta Speleohistorica a jak se ukázalo krátce nato, byla to šťastná myšlenka. Dosud vyšla dvě řádná čísla ASp.: o Plošině Skalka a o Habrůvecké plošině, každé díky inzerujícím sponzorům v nákladu 165 číslovaných výtisků, což byl dostačující náklad vzhledem k úzce specializovanému zaměření obou těchto sborníků. Dílo, které považuji za svůj nejvýznamnější životní přínos, Acta Speleohistorica o historickém podzemí ve Křtinách, se mi snad znovu podaří rovněž vydat v potřebném nákladu díky inzerujícím sponzorům. Stačil by mi náklad i 165 až 500 výtisků, v případě zájmu Farního úřadu ve Křtinách, který by odebral větší část nákladu pro návštěvníky svého kostela, by se však mohlo jednat o celkový náklad několikanásobně vyšší. Snad křtinské kněze tato publikace přesvědčí, vždyť se přece jedná o historii "jejich" kostela. Sborníky Acta Speleohistorica ochotně a s úctou přijímají například Ústav Anthropos Moravského zemského muzea, Správa CHKO Moravský kras, Moravská zemská knihovna, Národní knihovna ČR, Moravský zemský archiv aj. Zejména MZA případným badatelům doporučuji, neboť archivuje kompletní řadu, signatura: II-24 861. Věřím, že tyto sběratelské poklady doplní řádné vydání ASp. o podzemí ve Křtinách. Sborníky Acta Speleohistorica jsou ke stažení a vytištění na internetové doméně www.gyaneshwarpuri.cz. V současnosti znovu též publikuji u České speleologické společnosti, v jejich internetovém časopisu eSpeleo, kde jsem zajisté s entuziasmem sobě vlastním žádaným autorem:).číst víc... 12. října 2022 A ještě tramping...
Znak premonstrátů.  40. výročí T.O.Doupě v Hádeckém údolí na HermitPhoto. Tam kde sídlí woodcraft.  9. října 2022 Znak děkana Tomáše Prnky. Děkuji za přeposlání Mons. Jan Peňazovi.  Od pátera Peňaza se mi podařilo sehnat logo farního úřadu ve Křtinách ve velkém formátu. Bude se hodit.  Acta Speleohistorica o kostele ve Křtinách nabírá na ceně. Stále medituji za nocí před svým oltářem a snažím si uvědomit další již zapomenuté okamžiky mého speleologického průzkumu. A tak dílo stále informačně nabírá na ceně. To ocení zejména historici kostela. Velikost písma jsem musel zmenšit již jen na 11 px, přesto dílo bude mít i s obrázky více než 100 stran formátu A4! Nyní přestanu dělat další nekonečné korekce textu a nechám si to celé naležet... V listopadu pak zajdu do vydavatelství.číst víc... Doplněk do Acta Speleohistorica: členové ZO 6-12 Speleologický klub brno na stopě objevu ossária již někdy na přelomu 70. a 80. let 20. století. Podle informací mikrogravimetrického průzkumu členové Speleologického klubu Brno v čele Hlavní krypty vybourali směrem k anomálii 1 m dlouhý výklenek ve zdivu, z něhož vedli ještě asi 1 m dlouhý horizontální vrt, do celkové vzdálenosti cca 2 od krypty, avšak neúspěšně. Byli tedy před námi na stopě objevu ossária, neměli ale potřebnou houževnatost a ostatní nezbytné speleologické vlastnosti nutné k tomuto úkolu, aby tu 6 m širokou zeď zdolali. Vrtali do ní jen do vzdálenosti cca 2, tak jak předpověděl mikrogravimetrický průzkum A. Novotného. Po té toto pracoviště opustili a domnívali se, že v podzemí kostela se již nenacházejí žádné neznámé podzemní prostory. A tak tajemné ossárium a pomalované lebky naštěstí čekaly na můj objevný tým. Výsledky těchto poměrně rozsáhlých prací nebyly nikdy zveřejněny a písemně zaznamenány, a proto se brzy staly objektem spekulace. Neví se ani řádně, kdy přesně podzemí kostela prolézali a co přesně vykonali. Dokonce neexistuje ani žádná zmínka v povinných výročních zprávách ZO 6-12. číst víc... Ještě k nálezu slovanského střepu ve Křtinách Petrem Niemcem. Páter Tomáš Prnka byl velký snílek a romatik a předpokládal a snil o objevu velkomoravské rotundy někde pod chrámem Panny Marie. Tato rotunda ve Vallis baptismi, kde údajně křtili svatý Cyril a Metoděj naše předky po příchodu křesťanství na Moravu, je holá spekulace. Domnívám se, že se jí nepodaří nikdy objevit. Též v kamenném základu vykopaném na křtinském náměstí páter Prnka v návalu nadšení již viděl „obětní kámen“. Za zmínku v literatuře tyto indicie stojí. Vzácné velkomoravské nálezy zde, vzhledem k malé prozkoumanosti Křtin, však nelze stále zcela vyloučit. Byla by to senzace! Speleolog Petr Niemec ve Křtinách nalezl slovanský střep s hřebenovou vlnicí. Tento střep odevzdal archeologovi Petru Kosovi, který ho datoval rámcově do 9. až 11. století a odevzdal Jiřímu Mertovi, po jehož smrti je střep nezvěstný. Je to vzácná indicie, že mohly být Křtiny osídleny již před příchodem premonstrátů do Křtin, tedy před 13. stoletím, jak uvádějí pověsti.číst víc... 8. října 2022 HermitPhoto z Šrí Devpurídžího ášramu Žďárec u Skutče.  Tak nám zdražili čaj. 50 g za 102 Kč u nejlevnějšího Vietnamu. Budu muset omezit konzumaci čaje.:) S dřívkovačem oslava 40. výročí T.O.Doupě na Výroční skále a na Útesu rozhledů. Tak jsem vyrazil v pátek do Hádeckého údolí. Usedl jsem na Výroční skálu, na níž jsme kdysi dělali naše trampské ohně poblíž jeskyně Doupě Trampů, jejiž 40. výročí založení jsem si připomněl. Zapálil jsem svíčku a zazpíval svou indickou modlitbu a písně "Ti co nechtějí žít na Kolenou" (naše trampská hymna), "Občanka" a "Tramp" od Honzy Nedvěda, který mi vždy zpíval ze srdce. Potom jsem vzal svíčku a symbolicky ji přenesl z Výroční skály do naší jeskyně Doupě, kde jsem ji nechal hořet a sám jsem se odebral na nedaleký Útes rozhledů. Měl jsem totiž v plánu otestovat můj zbrusu nový dřívkovač, jako nástroj k bezpečnému uvaření jídla a čaje v lese. Sekyrkou jsem udělal miniaturní třísky a dřívkovač jsem zapálil. Moc se mi to líbilo a velmi se mi osvědčil. Byl jsem šťastný, že bezpečně můžu zapálit oheň. V noci jsem pak s čelovkou na hlavě přečítal svá Acta Speleohistorica o Křtinách a odstraňoval jsem chyby. Na Útesu rozhledů jsem též zavěsil kříž s reliéfem Krista, který tu vždy visel již někdy od roku 1986. Na útesu jsem přespal do druhého dne. Bylo to tam moc příjemné. V sobotu jsem se vydal přes Pekárnu do Ochoze na autobus.  7. října 2022 Otazníky nad neznámými dutinami uvnitř chrámových sloupů. Na mapě podzemí kostela jsou zakresleny i hypotetické dutiny uvnitř sloupů. V chrámu Panny Marie jsou celkem čtyři sloupy a čtyři pilíře (viz. kapitola Tajná skrýš v pilíři s kazatelnou). Dutiny ve dvou sloupech jsou známé, vede jimi točité dřevěné schodiště na kůr a na oratoř. Předpokládané dutiny uvnitř zbývajících dvou sloupů jsou ale neznámé. Laco Lahoda ze speleologické skupiny CMA, který se o podzemí kostela hypoteticky a teoreticky sám též zajímal a důvěřoval při tom jako správný záhadológ svědectví Antonína Cvilinka, pořídil filmový záznam některých tajemných míst křtinského chrámu. Přitom mi vyslovil emailem svůj předpoklad, že ve zmíněných dvou sloupech možná "něco" je již od dob premonstrátů. Tuto možnost jsem si uvědomoval i já a proto jsem prakticky přemýšlel nad otvírkou neznámého sloupu u hlavního oltáře. Mému speleologickému průzkumu však zabráníly opravněné obavy statického rázu o osud Santiniho stavby.číst víc... O problému virgulování, z hlediska autosugesce a moci neznámého podvědomí na příkladu prací Norberta Havlíčka a rabdomantky Ludmily Danielové. Jako úspěšný speleolog - bývalý proutkař (viz. zde uvedený objev ossaria a dále jeskyně Ponorný Hrádek, kterou jsem též úspěšně zaměřil virgulí již před jejím objevením) by se mohlo zdát, že nekriticky přijímám výsledky virgulových průzkumů, jimiž se Moravský kras jen hemží. Pravý opak je pravdou. Jsem přesvědčen, že většina proutkařů dělá stejnou chybu jako zde zmiňovaný Norbert Havlíček a Ludmila Danielová a podléhají při proutkaření autosugesci a moci svého neznámého podvědomí, nikoli ale svého nadvědomí. Dnes proutkaře na tento omyl upozorňuji, neboť to se stalo i N. Havlíčkovi a L. Danielové ve křtinském chrámu, kde omylem zaměřili nikdy neexistující bludiště katakomb, jak dnes s jistotou víme. Tutéž chybu oba zmínění s jistotou zopakovali i na Babické plošině, kde taky navirgulovali rozsáhlé, leč jistě neexistující prostory, za jeskyní Výpustkem. Oba proutkaři podlehli chybným a zavádějícím informací svých virgulí na principu autosugesce svého podvědomí, nikoli snad nadvědomí, které je přístupné, se svými nesčetnými Silami a zázračnými schopnostmi, toliko pročištěným světcům. A to Havlíček a Danielová určitě nebyli. číst víc... 5. října 2022 Nemáte někdo email na Petra Niemce, bývalého člena ZO 6-05 Křtinské údolí? Nikde ho neznají, nikde na sebe nezanechal kontak. Potřebuji s ním mluvit o jednom staroslovanském střepu, který údajně objevil ve Křtinách. Dle archeologa Petra Kosa je tento střep z 9. až 11. století. Tím by se poznání historie Křtin posunulo o několik století dopředu. To by byl poměrně významný poznatek. Potřebuji jen ověřit, zda uvedený střep opravdu našel ve Křtinách, abych to mohl zazarchivovat ve svých Acta Speleohistorica, věnovaných křtinskému poutnímu místu a jeho podzemí. Petře, kde jsi? Děkuji za případnou informaci, pokud by někdo z Vás o Petru Niemcovi cokoli věděl. Průběžně pracuji na publikaci Acta Speleohistorica o Křtinách a jejich tajemství. Celý text znovu zásedně přepracovávám, doplňuji na četným místech o nové poznatky, odstraňuji překlepy, chyby ap.číst víc... Jak a proč vznikla tato literární práce. Tato publikace měla původně vzniknout hned po roku 1991 spolu se sesterským spisem "Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách" Nějaké tehdejší neshody s panem děkanem mi v tom však zabránily. Znovu jsem na díle chtěl začít pracovat okolo roku 2005, v době kdy jsem jeskyňařil na Habrůvecké plošině a dolů do Křtin jsem stále sestupoval. Pak uplynulo mnoho roků, ale tato myšlenka nezanikla. Byl to můj dluh historii a odborné veřejnosti. Proto jsem znovu na publikaci, již jako na Acta Speleohistorica, začal pracovat v roku 2020, tentokrát s hmatatelnějším výsledkem. Nejvíc mé literární dílo ale košatělo a vykvetlo v roce 2022, kdy jsem na něm začal vážněji pracovat. Práce se protáhnou do roku 2023, kdy dílo vyjde tiskem, ať už s pomocí vyhlédnutého vydavatelství, nebo sponzorů, či jen vlastním nákladem jako samizdat. Rok 2023 tedy považuji za rozhodující, kdy Acta Speleohistorica o podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách téměř jistě vyjdou tiskem. Zde bych chtěl apelovat na všechny případné dobrodince - lokální patrioty, aby se formou vložené reklamy sponzorsky podíleli na vzniku tohoto záslužného a zcela nezištného díla. ">číst víc... Pár slov o autorovi této studie: Autor tohoto pojednání, svámí Gyaneshwarpuri (rodným jménem Marek Šenkyřík), je jógový a hinduistický mnich, žák Mistra jógy Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy z Indie. Narodil se do křesťanské rodiny. V katolické církvi přijal svátost biřmování. Žákem Mistra je od roku 1996 a sannjás díkšu, vysvěcení za mnicha, obdržel dne 23.7.2021 v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách na jižní Moravě jako vůbec první hinduistický mnich vysvěcený v České republice a v Evropě. Jako mlčící a osamělý poustevník (praktikuje maunu a vayragju) nevyučuje jógu veřejně a nekáže hinduismus. Je kosmopolitního, nadnáboženského vyznání a založení. Uznává všechna světová náboženství pokud slouží míru, nejen hinduismus, ale i křesťanství, buddhismus (zen), taoismus, jakož i ostatní světové systémy duchovní víry. Ví a věří, že všechny bytosti mají Božskou duši (átmá) a ta je ve spojení s Duší Vesmírnou (paramátmá, Nejvyšší Já, Bůh). Naše individuální duše je s Bohem totožná. Musíme se "jen" Bohu odevzdávat. "Cokoliv jste učinili jednomu z nejposlednějších lidí,", nejen lidem ale i zvířatům dodejme, "mně jste učinili..." (Mistr Ježíš, Mt 25, 40). Proto je striktním vegetariánem. číst víc... 3. října 2022 Proběhla druhá fáze korektury textu Acta Speleohistorica o Křtinách, při níž jsem celou publikaci přehodnotil. Nyní zajdu do Moravského zemského archivu, abych po letech znovu prostudoval a exerpoval spis jeskyňáře Norberta Havlíčka o rabdomantickém průzkumu krypty chrámu Panny Marie ve Křtinách. Pak bude má publikace v podstatě hotová. Potom zajdu do profesionálního vydavatelství a připravím si u nich sazbu publikace i s fotografiemi a obrázky. Nechám si provést jazykovou korekturu textu. Dále nabídnu vybraným odborníkům archeologům a antropologům, aby mé dílo okomentovali ve svém úvodním slově. Nakonec oslovím sponzory a nabídnu jim vložení reklamy. Zatím jsem s tím měl vždycky úspěch a publikace Acta Speleohistorica jsem vydal. Naham Kartá Prabhudíp Kartá. číct víc... 2. října 2022 Bhadžanový víkend ve Šrí Devpurídžího ášramu ve Žďárci u Skutče, 30.9.-2.10.2022. Ze začátku jsem měl z cesty z Brna do Žďárce u Skutče obavu. Cesta se mi zdála být s těmi přestupy příliš komplikovaná. Naštěstí jsem poslechl svůj vnitřní hlas, že když jsem dvakrát jako osamělý poutník zvládl cestu do Indie, tak musím zvládnout i cestu do "nedalekého" Žďárce u Skutče. Vlak mi jel do Havlíčkova Brodu, odtud do Hlinska v Čechách a konečně do Žďárce u Skutče. Měl jsem vytištěnou mapu z internetu a tak jsem nemusel bloudit a šel jsem najisto až za okraj vesnice, kde mezi stromy jsem velkou budovu ášramu hned poznal. Někdo mi pokynul abych vstoupil a šel dál. Tak jsem otevřel dveře a vešel... Hned jsem pocítil pozitivní energii Božího místa. V něčem je to jiné, než ve Střílkách, je zde více komorní a domácí prostředí. Byl jsem velmi mile překvapen. Všude po stěnách ášramu visí spousta svatých obrázků, nejen naších Mistrů. Má to Srdce. Vešel jsem do čajovny v přízemí a zde jsem sundal batoh ze svých zad. Velmi pěkně zařízená čajovna. Jak už čajovny mívají, má i tato čajovna svoji duši... Čajovna slouží i jako jídelna. Seznámil jsem se s matkou představenou ášramu, která pracovala obětavě pracovala v kuchyni a připravovala pro návštěvníky večeři. Tiše se poznenáhlu začali trousit ze všech koutů ášramu účastníci semináře, z nichž mnozí mluvili anglicky. Byl jsem překvapen, že vážili na tuto akci tak dalekou cestu. číst víc...  30. září 2022 Acta Speleohistorica opravena a z části aktualizována o nové poznatky. Nestihl jsem to všechno, nebož odjíždím na zpěv bhadžanu do ášramu ve Žďárci u Skutče. Doplnil jsem ale stať o zazděném sklepení pod terasou schodiště. Při této příležitosti byla celá publikace zásadně přepracována a doplněna o historii poutního místa od 13. do 20. století, kterou jsem původně už nechtěl zveřejňovat. Nyní si myslím, že historie kostela mou práci o jeho podzemí pozitivně zásadně obohacuje a byla by škoda to vynechat, když už jsem to jednou sepsal.číst víc... Podmínky inzerce v Acta Speleohistorica o Křtinách. http://www.gyaneshwarpuri.cz/speleohistorica/acta_speleohistorica_krtiny_podminky_inzerce.html 29. září 2022 Tao mého maskáče. Teď když jsem oranžový svámí jsem chtěl svůj trampský maskáč vyřadit ze své výbavy do přírody. Neměl jsem ale to srdce se ho vzdát. Přemýšlel jsem, že maskáč donesu do jeskyně Doupě a tam ho symbolicky ponechám na skále. Ale nešlo to. Přemohl mne cit a rozhodl jsem se si svůj maskáč ve tvaru kutny s kapucí, ponechat. Rozhodl jsem se, že si ho přece jen budu brát s sebou do lesního ústraní. Na památku. Velmi dobře se v něm cítím. Ty maskáčové barvy mi připomínají TAO přírody, v níž je vše v harmonii. Tak jako dnes ve mě. Proto si maskáčovou kutnu budu s sebou brát na vandry. Budu tedy oděn v maskáčovou kutnu a oranžovou sutanu. Takové je tao mého života.  Já jsem horský jogín, poustevník z hor, toužím se vrátit zpátky, meditací se ponořit ke kořenům, takový jsem už já, Gyaneshwarpuri, mnich Lásky. Takové je tao mého života.  27. září 2022 Publikace o historickém podzemí kostela ve Křtinách byla převedena do HTML kódu. Můžete se začíst...:). Děkuji Ti Ueshibo, že jsi mi seslal svého žáka. Děkuji Ti Maháprabhudži za tohoto učitele aikido. Konečně jsem to našel. Děkuji Ti Svámiji Mahéšvaránando, že mne vedeš po mé Cestě duchovního bojovníka. Mám to zapotřebí, svámí Gyaneshwarpuri, děkuji Ti Mistře. Přemýšlím, kdo mne vede, touto Cestou míru, Lásky, harmonie a pokoje. Důvěřuji této své Cestě. Hari Óm číst víc...  http://www.aikidobrno.eu/ Sto korun pro pravdivého satvického bezdomovce. Včera jsem dal bezdomovci 100 Kč, neboť mne potěšil svým duchovním rozhledem: zájmem o Lhasu, Tibet, řeku Gangu a vůbec Indii. On mi na oplátku zase věnoval nějaké užmoulané stravenky. Spontánně jsem mu přitom požehnal... Bylo to zvláštní setkání, když jsem se pozdě večer vracel z aikida. Byl to totiž poctivý, pravdivý a satvický muž žijící v bezdomoví. Necítil jsem z jeho strany žádný psychický nátlak, jak u jiných bezdomovců, proto jsem mu peníze velmi ochotně vydal. Byl to dar, který šel rovnou ze srdce. Bude výuka zpěvu bhadžanů v šrí Dévpuridžiho ášramu ve Žďárci u Skutče. Pokusím se přicestovat na seminář zpěvu bhadžanů pro začátečníky, který se koná od 30. září do 2. října v ášramu ve Žďárci u Skutče. Je to od nás více než 170 km daleko, s divokými přestupy, tak jsem zvědav, jestli to zvládnu. Naučit se zpívat bhadžany, když jsem svámí, je ale moje priorita. Hodí se mi to i na poustevnu, neboť velmi rád duchovní písně zpívám při svých obřadech. Seminář povede zkušený zpěvák bhadžanů Bhaktigyanananad, Čech žijící v Londýně. Tak jsem zvědav, zda se nějaký nový bhadžan naučím zpívat. Každopádně mě zajímá šrí Devpurijiho ášram ve Ždárci, který si dovolím nafotografovat. Těším se na vzájemné setkání. Kdyby tato akce byla ve Střílkách, bylo by pro mne vše jednodušší. Ale takto si alespoň rozšířím své obzory. Děkuji za laskavé pozvání.  www.zdarec.com 25. září 2022 Veřejné prohlášení ke kauze poustevnický ohníček na Hrádku u Babic. Pár vět o poustevnickém životě v českých zemích v 21. století. Poustevník je smutný, ale přece šťastný, spokojený a vyrovnaný. Musíme ustoupit před tlakem civilizace výš do hor, do odlehlých jeskyní? Necháme se 
perzekvovat politickou mocí kvůli našemu posvátnému ohni?
Snad nebudu muset odejít od Brna, z Moravského krasu? My trampové a poustevníci se přece o svůj oheň umíme naprosto bezpečně a s velkou opatrností a zkušenosti starat. Budu moci jako poustevník plnit svou
funci v krajině? Co myslíte? Myslím, že nejjednoduší řešení všem problémům by bylo vyčlenit poustevníkovi jedno pevné místo v lese pro poustevnu, v níž bude mít
krb či kamínka, na uvaření pokrmu vezdejšího a kde se bude moci nerušeně věnovat svému zbožnému poustevničení. Zájem mám o Děravku na Rudicko - habrůvecké
plošině, k.ú. Habrůvka, která již má mou poustevnickou tradici. Je to o toleranci, snášenlivosti a Lásce, která přece musí Zvítězit. O toto žádá poustevník
orgány kompetentní ve správním řízení. Tam bych se chtěl oddat čistě modlitbě, meditaci a ostatním duchovním cvičením. Snad mi porozumíte. Je to sice přání
nezvyklé a neobvyklé, ale mělo by se vzít v úvahu a zohlednit. Morálně a filozoficky mám na poustevnu jistě právo, v Moravském krasu má přece poustevnictví
svou středověkou i novověkou tradici. A tu jsem se rozhodl oživit. Když jeskyňáři mohou mít v chráněném území svoje základny, tak na tom shodném Principu
může mít v Moravském krasu jeden regulérní poustevník poustevnu. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako poustevník od roku 1997 v Krkonoších, rumunských
Karpatech, indickém Himaláji, Slovenském ráji a Moravském krasu. Všude je veřejností vítaný, ale úředníky statní správy zapuzovaný
(Slovenský ráj a Rumunsko). Kde bude moci žít v míru a harmonii? V Moravském krasu, v tomto lehce vznětlivém území, nebo na Hradisku sv. Klimenta u
Osvětiman, či na pozemcích Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách? Láska ať Zvítězí. Já se jen odevzdávám Boží vůli a plynu dál. Přece musíte uznat, že poustevník
potřebuje oheň k životu v přírodě. Nebo to si mám dát inzerát, kde budou mít rádi a nechají žít jednoho osamělého poustevníka v lese? Zde narážíme na tzv.
Vyšší Princip, před nímž se bude muset asi sklonit úředník státní správy. Jednoduše bude muset právo k poustevničení uznat v plné šíři. To znamená udělit
výjimku ze zákona o ochraně přírody, tak jak se uděluje běžně speleologům. Nestačí jen poustevníka mlčky strpět - to by bylo nižší pochopení jeho významu a
jeho místa v duši této krajiny. Je třeba jeho pobyt plně legalizovat před zákonem. Poustevník má zatím nedorozumění a spor se státní správou ve věci svého
ohníčku. Ale neustoupí. Teď si sice kupuje speciální vařič dřívkovač, aby si mohl uvařit oběd, ale to situaci v jádru a v podstatě neřeší. Žádám o výjimku
pro svůj plnohodnotný poustevnický život v Moravském krasu, tak jako jeskyňáři mohou žít přece plnohodnotně. Mě zajímá kam to jde. Kdo v demokracii uspěje.
Zda Boží člověk, nebo statní správa. Budou mé vyšší tužby naplněny? Ve všem se dovolávám Boha a Božího zřízení a Jeho majestátu. Doporučuji proto tyto
řádky přečíst a promeditovat. Poustevník má smutek, kvůli ohni, ale v srdci má naději, mír, štěstí, spokojenost a Lásku. Zdá se, že má dobré karmy při sobě. Kdo důvěřuje Bohu, tomu nic není nemožné. Nemusí ustupovat ze svých svatých pozic. Nechcete přece zadusit jednu
malou vzácnou květinku poustevnictví v Moravském krasu kvůli ohýnku. Ať jsem kde jsem, jsem pod Boží Ochranou. číst víc...jógový hinduistický mnich - poustevník žák Mistra jógy Jeho Svatosti Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy    kam zákon nesahá. Nějaké perzekuce s čistým svědomím strpíme. 24. září 2022 Pravděpodobně se rozhodnu pro dřívkovač. Je to odpovídající kompromis jak si v Moravském krasu uvařit čaj, polévku nebo vůbec jídlo. Už jsem si ho objednal!  Dnes mezi pohádkové bytosti doplněn mystik svatý Jan z Kříže.  Jan z Kříže. Tao je věčné a zůstává beze jména (Lao-C´). Něčím mi tyto staré obrázky čínských hor připomínají Cestu na níž jsem.  Tajemství čajových konviček.  Český tramp. To by byl konec českého trampského hnutí. Nezbývá než nefotit a být sám. Se svým údělem se v lese skrýt. Nás nepřevychovají. Já tomu říkám Láska.  Dnes mne kontaktovala policie ze Šlapanic kvůli ohni na Hrádku u Babic. Někdo mne udal, že jsem na Hrádku u Babic dělal v trampském krbu svůj ohníček. Viděli fotografii ohně, kterou jsem zveřejnil u mne na webu. Policista měl pro mne pochopení, nebyl vůbec zlý, jen dělal svou práci. Prý to není tak vážný přestupek, ale musí to předat dál. Bude správní řízení, které mě pravděpodobně udělí pokutu. I když to už nemá na nic vliv, sundal jsem z webu fotografie s ohníčky. Snad budou mít pochopení, že jsem zálesák a poustevník a oheň k zálesákovi a poustevníkovi přece patří. Trampové dělali ohně již za minulého režimu a dělají je i za demokracie. Vše záleží na míře empatie dozorujících orgánů státní správy. Každopádně mne od dělání dalších ohňů Moravském krasu odradili. Náham Kartá Prabhudíp Kartá.  23. září 2022 Písničky Honzy Nedvěda.  40. výročí T.O.Doupě v Moravském krasu. Dnes 23. září 2022 máme 40. výročí založení T.O. Doupě v Hádeckém údolí. Půjdu na Výroční skálu, na níž jsme dělali naše slavnostní výroční ohně a zapálím tam svíčku. Budu meditovat bez jídla, jen o vodě, až do neděle. Při této příležitosti se obléknu do trampského maskáče, takže oranžovou budu mít jen sutanu. Na pás připevním zálesácký nůž darovaný Wolfem. Pomodlím se a zavzpomínám na ty vzácné okamžiky mládí. Těším se. Už je noční chlad. Nepojedu do krasu autobusem, jak mám zvykem, ale vykonám pěší pouť ze Staré Líšně, z konečné autobusu číslo 58 u hřbitova. Jako za mlada. Sláva všem trampům. Tramping bylo asi nejsvobodomyslnější občanské hnutí 20. století v Československé republice. Hlásím se stále mezi ně. Již brzy vyrazím i do trampské líhně na Oslávku. Při té příležitosti si nechám vyšít domovenku na rukáv svého maskáče s nápisem "T.O.Doupě". Jsou to mé zdravé kořeny. Jestli však si ještě vzpomenu na naši trampskou hymnu od folkového zpěváka Honzy Nedvěda. Jmenuje se: "Ti co nechtějí žít na kolenou." To je mé nejtišší spojení s Přírodou. Mnoho mi trampské hnutí dalo. Svobodu za totality, lásku a harmonii. Nejvíce jsem to zažíval zde na Doupěti v letech 1982 - 1986, kdy jsme měli 14 až 18 let. Jezdím na Doupě ale přespávat a meditovat příležitostně po celý život. číst víc...  21. září 2022 O mistrovství dávání. Seděl u kostelních vrat. Pohádkový dědeček, bezdomovec. Nežebral. nečím mne upoutal. Až pozdě jsem si uvědomil, že bych mu měl dát nějaké peníze. Chtěl jsem se za ním rozběhnout, ale rozpršelo se a dědeček od kostelních vrat někam zmizel. Podporuji rád poctivé bezdomovce. Jsou vzácní, jako pan Mareček od kostela sv. Maří Magdalény. Pohádková bytost, ale málokdo to viděl. Byl jsem vždy šťastný, že mu mohu něčím přispět na živobytí. Nezřídkakdy to byly i papírové bankovky. Sám máte málo a mě přitom dáváte, říkával pan Mareček. Byl to prostě takový poctivý žebrák. Jak mnoho se lišil od bezdomovců dnešních dní, kteří vás aktivně oslovují na ulici a chtějí peníze. Deset korun je jim ale málo, dvacet korun taky je málo, dokonce i padesát korun jej jim málo a chtějí od vás stále víc. O nich říkám, že jsou to chtiví žebráci. Naučil jsem se mezi nimi rozlišovat a řídím se při udílení almužen svou spontánní intuicí. Ty útočné žebráky vyučuji tak, že jim sice taky něčím přispěji, ale dostanou jen jeden měďák, aby to žebrání neměli zas tak snadné. Naproti tomu žebráci sedící nebo i klečící u kostela mne berou za srdce. Vždyť takto nějak žil i Buddha, jenom oni to neví. číst víc... Doc. PhDr. Martin Oliva z Ústavu Anthropos MZM v Brně nově na HermitPhoto. Navštívil jsem Martina Olivu na Anthroposu. Martin považuje můj článek o Hrádku u Babic jako příliš duchovní, než aby mohl být zveřejněn v blanenském sborníku. Informoval mne též, že zemřel archeolog Vladimír Podborský. Inu, nejsme tu věčně, odpověděl jsem já. My co věříme v Boha však máme naději. Smrtí nic nekončí, ale začíná k novému životu.  Dobří holubi se vracejí. S přicházejícím podzimem začíná znovu ožívat tento web. Jsem tomu rád. Tvorba webu mi dává hluboký vnitřní smysl a naplnění, je to to co mohu dělat pro druhé. Líbily by se mi nějaké příspěvky od Vás. taky potřebuji nějakou zpětnou vazbu, že to dělám dobře. Přicházejí sem navštěvníci z celé České republiky a z mnoha států ze světa. Věřím, že je každý něčím osloven a nějak uspokojen. Jsem zvědav co mi Bůh příště vnukne za příspěvek. Tyto řádky totíž vznikají před mým oltářem během meditace s mantrou. Tehdy jsem nejvíc inspirován. Snad to tedy bude dobré. Tím míním celý tento velký web gyaneshwarpuri.cz. Já vím, že celé je to Boží dílo, já jsem jenom služebník Boží a Jeho nástrojem. Maháprabhudží, žehnej tomuto dílu a zachovej mu svoji přízeň. Modlím se i k Dévpuridžimu: vezmi mne do své milostiplné přízně a ochrany. 20. září 2022 Mgr. Patrick Bárta, mistr mečíř, člen - jednatel bývalé ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek.   Jako poustevník chci žít. Myslím, že aikido je má dobrá karma a dharma. Mě nevadí, že mi aikido zatím moc nejde. Já cvičím pro radost a pohodu z tohoto samotného pohybového tance. Můj trenér má se mnou trpělivost. Do ničeho mne nenutí. Dnes jsme mu dal vonné tyčinky na znamení úcty. Podařilo se mi sehnat dokonce japonské zn. "samuraj". To vše k poctě Mistra Ueshiby. Jsem šťastný, že jsem aikido našel ve své karmě a dharmě. Doufám, že to obohatí můj vnitřní duchovní život, jak přislíbil Ueshiba. Ten pravil: "Já jsem Vesmír!" A to je to samé co známe v džňána józe: "Já jsem On. Já jsem To," Jak je vidět aikido a jóga se potkávají na společném základě. Budu tedy cvičit obojí. V Lásce. Je to lepší než poněkud světsky tloustnout bez dynamického pohybu. Všichni by měli s něčím začít. Nezáleží na tom pro jaká psychosomatická cvičení se rozhodneme. Jen je třeba je provádět s trpělivostí a Láskou, jak pravil náš Mistr Maháprabhudži. Já jsem si oblíbil jógu a jako doplňkové cvičení bojové umění míru aikido. Nepochybně si tak získám úctu a respekt, tak jak si oranžový mnich ostatně zaslouží. Vždyť byl dotknut v srdci světcem, tak jako my všichni Svámijiho žáci jsme napojeni na čisté Boží Světlo. Všechny nás vede To, Vesmírná Boží Síla, chcete-li Svámijiho milostiplné Srdce. Dvacet let jsem snil o cvičení aikida, až se mi to Milostí Boží, neboť za vším je Boží Líla, naplnilo. Aikido je tedy má Láska a jóga též. Tak jsem se v rámci multikulturalismu začal nepřímo zabývat o japonské duchovní nauky reprezentované nanejvýš svatým Moriheiem Ueshibou. číst víc...  18. září 2022 Mistr vyprávěl pro poučení svých žáků tento příběh: Velký láma ze Severu dostal od lámy z Jihu naléhavý vzkaz s prosbou o moudrého a bohabojného mnicha, který by zasvětil novice do duchovního života. Všechny dost překvapilo, že Velký láma poslal místo jednoho mnicha mnichů pět. A všem kdo chtěli vědět proč odpovídal záhadně: "Budeme mít štěstí když dorazí jediný z nich." To už byla skupina mnichů na cestě několik dnů když tu k ním přiběhl posel a praví: "V naší vesnici zemřel kněz. Potřebujeme někoho na jeho místo." Vesnice se zdála celkem pohodlným místem k životu a kněžský plat byl poměrně slušný. V jednom z mnichů se najednou probudily pastorační touhy. "Nebyl bych buddhista" řekl "kdybych tady nezůstal těm lidem sloužit." A rozloučil se. O několik dní později nocovali náhodou v paláci, kde si jednoho z mnichů oblíbil král. Řekl: "Zůstaň tady a dostaneš mou dceru za ženu. A až zemřu, nastoupíš za mne na trůn. Mnicha kralování velmi přitahovalo a tak si řekl : "Jak bych mohl lépe ovlivňovat lidi v tomto království, než jako král? Nebyl bych buddhista kdybych se nechopil této šance a neposloužil náboženským zájmům." A také se rozloučil. Zbývající mniši pokračovali v cestě až se dostali do hornaté oblasti a přišli k osamocenému příbytku, jenž obývala krásná dívka. Ta je pozvala dál a děkovala Bohu, že jí mnichy seslal. Rodiče ji zavraždili bandité z hor a dívka zůstala dočista sama, jen se svým strachem. Následujícího rána, když už byl čas se rozloučit jeden z mnichů pravil: "Já tady s tou dívkou zůstanu. nebyl bych buddhista, kdybych se necvičil v soucitu." Zbývající dva mniši šli dále a dostali se do jedné buddhistické vesnice. Tam ke svému zděšení zjistili, že se její obyvatelé odklonili od jejich náboženství a jsou pod vlivem hinduistického teologa. Jeden z mnichů řekl: "Jsem povinován těmto lidem a Buddhovi samotnému zůstat zde a obrátit je zpátky na víru." A tak se nakonec jen pátý mnich dostal k lámovi na Jihu. 17. září 2022 Setkání se spolužáky ze základní školy v Bosonohách po čtyřiceti letech. Dnes jsme měli setkání se spolužáky ze základní školy po čtyřiceti letech. Mnoho ze svých bývalých spolužáků jsem na první pohled vůbec nemohl poznat, nakolik jsme se změnili. Vykládalo se kdo kolik má dětí a vnoučat, tedy nic pro mne. Byl jsem ale šťastný, že jsme se sešli. Dal jsem si malou kofolu a po dvou hodinách jsem se měl k odchodu. Ostatní dosud živě diskutovali s paní učitelkou Šubovou, která se na nás přišla podívat. Jsem zvědav kdo se dostaví po 50 ti letech...  Aktualizována stránka email.html. Teď na podzim chci postavit kříž u křižovatky lesních cest u Habrůveckých ponorů. Ten starý kříž jsme vstyčili s Arnoštem Hlouškem nad Habrůveckou plošinou v roce 2007. V přítomné chvíli je již zcela destruován, částečně svatokrádežnou lidskou rukou. Na nový kříž z řádně zakoupených a dovezených dřevěných trámků chci umístit památníček habrůveckému poustevníkovi Vincenci Doležalovi, který původně visel na skále v jeskyni Kostelíku, odkud však byl zcizen Franci Musilem s kolektivem. Rovněž Správa CHKO s umístěním poustevnického památníčku na Kostelíku už nesouhlasí a nabízí aby byl umístěn na výše uvedený kříž pod Habrůvkou. Na kříž chci též připevnit památníček s fotografiemi pana Arnošta Hlouška, již zemřelého otce habrůvecké speleologie. O spolupráci s výrobou kříže chci oslovit pana klempíře Navrátila v Habrůvce. Bez spolupráce někoho z místních občanů toto dílo nemůže vzniknout. Snad se Vám bude můj oranžový, či slunečně žlutý kříž líbit. Je to můj návrat na Habrůveckou plošinu, kde jak věřím mne čeká řádně povolená výstavba poustevny spolu s vyzděním Maháprabhudžiho studny na Děravce.číst víc... Jako Šiva chci Pane žít. Stále mne to táhne do hor, do přírody, do jeskyní, do ústraní. Proto je mi nejbližší Bůh Šiva, ovšem ve svém asketickém zrození, bez ženy. Z celého srdce Šivu uctívám. Já jsem On! Jinak o něm zatím nic bližšího nevím , než to, že seděl sám se svými dredy z nichž vyvěrá Ganga, v himalájské jeskyni. Tak je Šiva znázorňován na svatých obrázcích. Bůh jogínů, asketů a modlících se lidí, jistěže nejen hinduistů, ale i nás ze západních zemí. Říká se, že Paramhans Svámí Mahéšvaránanda je Šiva. Já v to věřím. Proto Ho následuji celým svým životem, ještě mnohem dříve, než jsme se osobně setkali a poznali. Hari Óm. Šiva Óm. Bůh Šiva je mi tedy z indického Božského panteónu nejsympatičtější a nejbližší. Říká se, že kdo si získá přízeň Šivy, ten snadno dosáhne mókši, konečného Osvobození. Šiva mi poněkud připomíná našeho křesťanského svatého Františka z Assisi, svým zájmem o lesní zvěř, nejen lidi. Proto je sv. František patronem ekologie, jako by jím mohl být i Bůh Šiva v Indii. Mám rád sv. Františka z Assisi a mám rád i Šivu. Zajímá mne Šivův životopis ve formě inspirujících legend a mýtů, prostě všechno co se Šivou nějak přímo souvisí. Proto mám doma ve svém ášramu 47 cm vysokou mosaznou sochu Šivy, abych si získal Jeho přízeň a ochranu, například při mé osamělé meditaci v jeskyni.číst víc...  16. září 2022 Nové logo tohoto webu.  Jedna z mých 5 000 výtisků publikace o Křtinách se prodávala donedávna za těžké peníze. Jak v aikido? V kimonu se cítím velmi dobře - harmonie. Na tréningy se vždy těším, ale po tom včerejším jsem celý rozlámaný. Sotva chodím. Procvičovaly se totiž techniky s pády, což příliš neumím. Jsem pošramocený. Budu v aikido samozřejmě ale pokračovat. A co Vy? Kdy začněte s jógou (v denním životě)?  15. září 2022 Budu mít svou poustevnu? Dnes v noci jsem přemýšlel o umístění své poustevny. Pokud by to nešlo z nějakých důvodů na Děravce, pokusil bych se na Hradisku sv. Klimenta nebo ve stříleckém ášramu za plotem pod stromy u polí. Snad to ale výjde v Moravském krasu na Děravce, případně na Skalce. Zde mám přece své kořeny. Všechno záleží na Lásce. Ve Střílkách by mne sádví Párvatí snad přijala pod svá ochranná křídla a umožnila mi vybudování poustevny. Ale tato hypotéza je zatím v nedohlednu. Rozhodne to Boží Síla. Chtěl bych realizovat Duši v Moravském krasu. Chtěl bych mít poustevnu v lese pod stromy o samotě. Taky Hrádek u Babic by se mi líbil. Chci založit svaté místo, kde budu moci být sám, nikomu nezavazet a budu se moci věnovat své sádhaně - duchovní praxi. V Lásce tedy postavím poustevnu. Všechno se naplňuje. Život je otevřen. Jsou to výzvy. Nejlépe je na Děravce. Na jaře oslovím Toníka Tůmy ze Správy CHKO a uvidím.   14. září 2022 Co nového u Gyaneshwarpururijiho. Ještě jednou zajdu na Hrádek u Babic, až bude fotografické počasí. Chci vyfotit objekt ze směru od příkopu a pak taky speleologicky zajímavou díru v příkopu. Tuhle sobotu to ale nebude. To mám setkání se spolužáky ze základní školy a školky v Bosonohách, po více než čtyřiceti letech. Tak dlouho jsme se neviděli. Zatím nevím jestli redakce Speleo.cz přijala můj příspěvek o Hrádku u Babic. Neodpověděli mi. Mlčení je ale souhlas, tak doufám že ho zařadili ke zveřejnění. Taky se těším až s Pavlem Chaloupským zajdu znovu do Málčiny jeskyně. Tentokrát se proplazíme až do Poradního a Jižního dómku, abychom posoudili stav ucpaných odtokových trativodů z hlediska možných speleologických průzkumů. Já samozřejmě u těchto průzkumů budu už chybět. K této exkurzi dojde až bude mít Pavel čas, neboť je velmi zaneprázdněný člověk. Tedy asi v říjnu. Moc se mi líbí Málčina jeskyně. Je jen škoda, že je tak ucpána zvodnělým "málčinským bahýnkem". Co říkáte na zveřejněné gif obrázky? Že jsou nádherné. Jsem rád, že jsem je na internetu objevil. Hned jsem si jimi vyšperkoval svůj web. Na aikidu je to paráda. V kimonu cítím radost. Mlátím s sebou o zem a několikrát se mi zadařil chvat a mlátil jsem o žiněnku se svými spolužáky, kteří jsou již pokročilého technického stupně. Někteří mají i černý pás. Taky se těším až obléknu kromě kimona i tradiční japonskou hakanu. Mým spolužákům to v hakaně moc sluší. Je to to pravé aikido. Taky jsem na svůj web dal malý zelený obrázek ve jménu Alláha milosrdného slítovného k povzbuzení těch dobrých muslimů, kteří jsou nyní poněkud utlačení v důsledku zlých radikálů - teroristů. Já však už mám umírněné muslimy rád v srdci. Z daleka né všichni jsou fanatici. Proto ať zavládne všeobjímající Láska. I vy byste si měli zvyknout hledět na muslimy jako na lidi. Já vím, že je to poněkud proti trendu doby, ale my duchovní přece už nežijeme v poutech a názorech dualitního vnímání. Myslím na svatého Fratiška z Assisi jak šel za válek mezi muslimy a křesťany pěšky v roztrhaném hábitu za sultánem, aby mu přednesl křesťanskou nauku. Tato jeho duchovní vstřícnost nám jde příkladem. Požehnaný svatý Františku z Assisi stůj při mě. Dávám si tedy obrázek Alláha milosrdného slítovného na web ve jménu lepšího porozumění mezi národy, kultůrami a náboženstvími. Co na to však říkáte Vy nevím. Láska. Nad tím bychom se měli všichni zamyslet. Pošlete pozitivní poselství a klikněte na web http://www.islamweb.cz/. Nebojte se. Opakujeme si Boží Jméno a nejsme již tak závislí na světských názorech a postojích veřejnosti. Tak jako i náš Mistr Paramhans Svámí Mahéšvaránanda, který uznává jak hinduisty, tak křesťany jako i muslímy. Tuto velkorysou snášenlivost Matky Indie se musíme zde na Západě teprve naučit správně chápat a napodobit, třeba i k uprchlíkům v Evropě, kde se budeme muset velkodušně naučit tyto ekonomické chudáčky přijímat a začleňovat, aby se odlepili ode dna. Hari Óm Tat Sat.   13. září 2022 Ing. Ota Šimíček, speleolog a malíř.   12. září 2022 Dnes jsme tu měli připojení až z Číny. Tajemství vnitřního života. Nejvyšší čas přestat se speleologií. Tím mám na mysli psaní článků se speleologickou problematikou. Zatím přemýšlím a medituji nad Moravským krasem rád. Ale to musí přestat. Jsem tu od toho abych přemýšlel jen o Bohu. Snad mi příznivci tohoto webu odpustí změnu mé příští orientace. Jsem tu především pro lidi, které zajímá duchovnost a duchovní Cesta. S tím mám největší zkušenost. Lásku pro příště vkládám do řádků s duchovní tématikou. Toužím být odborník na vnitřní mystickou jógu. K tomu mi pomáhej Bůh. Chci pomáhat hledajícím lidem. Otevřít oči a srdce. Naučit se meditovat. V tom nacházím hluboký smysl. Tak jako můj Mistr Paramhans Svámí Mahéšvaránanda. On To našel. Harmonie. Já však půjdu spíše Dévpuridžiho způsobem. Nikomu nechci nic vnucovat. Každý si na to musí přijít sám. Je to o Lásce a džňáně. Já sám se považuji za džňánína, kráčejícího skrytou cestou za dualitou. Proto se jmenuji Gyaneshwarpuri. Láska ale na prvním místě, jinak je džňána suchá. Já jsem stoupencem Lásky. Všechno jsem našel díky Lásce. A to bych chtěl učit a předávat, nejdříve na tomto webu, potom i fyzicky a vnitřně. Zatím se necítím na to, abych vedl žáky a vyučoval jógu veřejně. Těch kteří učí jógu je více než dost aniž dokončili svoji vlastní duchovni Cestu. Já budu především mystikem, který svou cestu došel až do konce. Nebudu přece učit žádnou světskou nauku, ale Boží. Proto půjdu na poustevnu a poznám se. Jóga začíná kázní. To potřebuji udělat, ukáznit se. Proto mám ještě daleko k výuce lidí. Jednou ten čas ale příjde. Hari Om Tat Sat. Stáhněte si nějaké GIF.       11. září 2022 Máme tu na webu nového mnicha.     10. září 2022 Pěkné gif obrázky. Prof. PhDr. Josef Unger, významný archeolog, se domnívá, že Hrádek u Babic byl středověký hrádek. Odkazy jóga v ČR. Mí osvícení Učitelé jógy a aikido:   9. září 2022 Maminka na mých HermitPhoto ze Křtin.  Několik nových HermitPhoto ze Křtin.  8. září 2022 Málčina - předmluva před zveřejněním v eSpeleo (2022). Tento článek o Málčině jeskyni jsem sepsal v roce 2005, tehdy bez možnosti řádného zveřejnění. Redakci Speleo.cz se zdálo, že mnoho píšu a papír je drahý, a proto odmítla článek vydat. Proto jsem v roce 2004 založil svůj sborník Acta Speleohistorica, abych mohl publikovat dosažené výsledky speleologických průzkumů v nezkrácené podobě. Vyšlo celkem 8 čísel, z toho dvě řádně vytištěná: o Plošině Skalka a Habrůvecké plošině, každé díky inzerujícím sponzorům v nákladu 165 číslovaných výtisků. Připravuji řádné číslo o historickém podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Tato čísla Acta Speleohistorica byla věnována k zaarchivování Moravské zemské knihovně, Moravskému zemskému archivu, Správě CHKO Moravský kras, Ústavu Anthropos MZM a dostala se na četná další čísla, kde si je zájemce o studium může vypůjčit. Zejména MZA doporučuji: signatura II-24 861. Nyní je situace poněkud odlišná. Bylo založeno eSpeleo.cz, které vychází jen internetově, takže nemá režijní náklady, a tak snad nic už nebrání článek o Málčině jeskyni zveřejnit. Článek byl mnou při této příležitosti zásadně přepracován, aktualizován a doplněn fotografiemi Ing. Pavla Chaloupského, současného předsedy ZO 6-12 Speleologický klub Brno.číst víc... 7. září 2022 Mezi pohádkové bytosti doplněn Bódhidharma.  Bódhidharma. Propaguji na svých stránkách zen buddhismus. 
Romantický Hrádek u Babic na mých HermitPhoto.  Několik dobrých myšlenek o aikido.   Morihei Uešiba   6. září 2022 Zajímavý web o aikido.  Nový názor na Hrádek u Babic v Údolí křtu - Křtinském údolí - článek byl dnes odeslán redakci eSpeleo. Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - příkop a speleologicky zajímavá díra v něm. Ostrožna je přerušena zdvojeným nedohloubeným příkopem asi 20 m širokým, téměř 30 m dlouhým a až 4 m hlubokým. Příkop odděluje vlastní objekt od snadno přístupné šíje ze směru od Babické plošiny. V příkopu je nápadná povrchová deprese (sesedlý sloupec sedimentů?). Traduje se, že je v místě zavalené bývalé studny. Já však nevím. Toto místo by se velmi hodilo pro řádný speleologický průzkum. Možná že by se zde podařilo zajistit archeologické nálezy, tolik důležité pro bližší datování celého objektu. Snad tyto řádky někoho inspirují k takovému průzkumu. Dle mého zaměření z 3. září 2022 je skalní ostrožna 64 m dlouhá a maximálně 15 m široká. Z obou bočních stran je objekt velmi dobře chráněn až 20 m vysokými skalními stěnami. V čele ostrožny je mezi skalami přístupová pěšinka přístupná pro pěší, klesající až na dno Žlíbku Vaječníku, respektive Křtinského údolí. číst víc... Otázka prolongace dvou trativodů na konci Hlavní chodby jeskyně Málčiny. Na jižním konci Hlavní chodby se nacházejí dva ucpané erozní trativody slušných dimenzí. Trativod vpravo, přicházející od západu, je nepochybně přítokový, druhý Trativod vlevo, směřující na východ, je odtokový. Oba trativody s největší pravděpodobností vytvořil Ochozský podzemní potok, který to má odtud ke svému povrchovému korytu jen několik metrů. Máme zde tedy důkaz, že málčinské bludiště vytvořily dva vodní toky, nejen Říčka, ale jak se dá předpokládat i Ochozský potok. Větev vytvořená Ochozským potokem od Trativodu vlevo směřuje do speleologického neznáma pod jeskyni Švédův stůl a odtud dál pravděpodobně velmi zajímavým směrem pod ostroh Svatých schodů vstříc neznámému pokračování jeskyní Netopýrka, Barunčina, Paleoponor v Ochozském žlíbku a tajemné dosud neznámé jeskyni vytyčené linií Závrtů pod Svatými schody. Do tohoto Trativodu vlevo se možná sekundárně načepoval neznámý recentní inundační potůček přitékající Trativodem nad Jarním vodopádem a mizícím pod skalními kulisami široce klenuté, avšak velmi nízké Spojky. Oba Trativody na konci Hlavní chodby jsou bohužel beznadějně hermeticky zasedimentovány zvodnělým tzv. málčinským bahýnkem. Případná otvírka Trativodu vlevo východním směrem by byla poměrně perspektivní a zajímavá, ale potýkala by se brzkou nemožností ukládání těžených sedimentů na podzemní deponii v Hlavní chodbě a možná i nedostatkem vzduchu. Z tohoto důvodu se do objevování tohoto trativodu nikdo nehrne. číst víc... Mám za sebou první radostný tréning aikido. Tak mám za sebou svůj první tréning aikido. Dostavilo se jen pět cvičenců, z toho dva černé pásky. Tréning vedl osobně pan Zdenko Reguli. Moc se mi to líbilo, ale byl jsem při procvičování technik (mimo jiné i s holí) poněkud nemotorný. Negramotný. Toto cvičení je náročné na prostorovou orientaci, což potřebuji. Zítra mne čeká druhý tréning. Aikido v našem klubu se vyučuje poněkud méně duchovním způsobem, než jak jsme zvyklí u jógy. (manipura čakra). Důraz je kladen na tělesnou stránku věcí. Malinko jsem byl zklamán, ale jsem připraven pokračovat. Potřebuji se rozpohybovat. Domů jsem se dostal až pozdě v noci v 23 hodin. Maminka už měla o mne obavy. Láska. Láska. Láska. Na mém oltáři dnes hoří svíčka za mého trenéra Zdenka Reguli. Hlavně za zdraví a duchovní rozkvět. Hoří pod Šivou. Nechci se naučit fyzicky bojovat, chci se naučit meditovat. Proto je aiki - jóga pro mne zlatá střední cesta Zatím však kulička za kuličkou na mé mále tiše proplouvají mezi prsty. Óm Sóham. Mistrovství se rodí ze skromných počátků. Každý krok se počítá. Krok za krokem se dostáváme výš. Tak je to v je v józe i aikido. Bohu blíž. Aikido je Síla jógy. Prokoušu se těžkými začátky a dospěju k měkému jádru aikido.  4. září 2022 Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - mé zaměření objektu. Již J. Doležel postřehl, že opevnění nad Křtinským údolím... je vázáno spíše než na vlastní Babice na samotné Křtinské údolí. Dle mého zaměření z 3. září 2022 je skalní ostrožna, přerušená zdvojeným nedohloubeným příkopem, 64 m dlouhá a maximálně 15 m široká. Přitom zastavěna plocha vlastního objektu je pouze cca 24 x 9 m. To samo o sobě svědčí o tom, o jak miniaturní objekt se ve skutečnosti jedná. Jeho součástí však byly zřejmě i dřevěné stavby, z nichž se samozřejmě nedochovaly žádné zbytky. Na zastavěné ploše se nacházely dvě prostory na způsob zařícených místností. První ("hlavní") prostora poblíž příkopu je o vnitřním půdorysu pouze cca 2,5 x 2 m. Druhá prostora (místnost) byl před zařícením uvnitř cca 3 x 3 m veliká. Obě prostory jsou jen z volně ložených kamenů eventuálně pojených pouze hlínou, jak uvádí J. Doležel. Byly to miniaturní věže hrádku, jak se domnívá odborná veřejnost, nebo zaniklé cely pousteven, jak nadhozuji já?číst víc... Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - čtyři otazníky. 1. Byl Hrádek u Babic ve skutečnosti sakrálním objektem, tak jak se domnívá autor tohoto článku, který v duchu cyrilometodějské tradice "Údolí křtu" zde nad významným Vývěrem Křtinského potoka přímo předcházel vzniku nedalekého svatého místa středověku, mariánského poutního místa Křtiny? 2. Nejsou nepatrné pozůstatky miniaturních věží z nasucho kladeného zdiva pojených jen hlínou ve skutečnosti zbytky mnišských cel nebo pousteven? 3. Objekt byl opevněn podle všeho zdvojeným příkopem. Nejedná se zde o jakési refugium, skálu útočištnou, prastaré posvátné sakrální místo krajiny u Křtin? 4. Stáří objektu není spolehlivě doloženo. Předpokládá se asi 13. století. Nejedná se o stavbu již z povelkomoravského období, tedy z rozmezí 9. až 12. století, kdy je historie Křtin a Údolí křtu (Křtinského údolí) zcela neznámá?číst víc... Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - když duše promlouvá. Tolik jsem Vám chtěl říct na základě své vnitřní meditace o Hrádku u Babic a nad Křtinami. Jsem tedy vizionář těchto dvou míst středověku, které jak věřím mají společné body historie. Historie Křtin mne dlouho zajímá a jsem Křtinami poněkud pokřesťanštěný, jakkoli ve Skutečnosti jsem jógovým a hinduistickým mnichem (žákem Mistra jógy jsem od roku 1996 a Jeho mnichem jsem od roku 2021). Podotýkám, že hinduismus je nestarší nepřetržitě existující náboženství na této planetě Zemi. Mám rád všechny křtinské kněze, o nichž vím ze svého studia historických pramenů, jakož i zbožné premonstráty, kteří jim předcházeli a kteří v této malé obci vystavěli hned tři kostely "ze zbožné úcty, kterou chovali a chovají k zázračné Panně Marii Křtinské," této gotické soše Madony s Ježíškem v náručí, trůnící dnes mezi cherubíny na hlavním oltáří současného barokního chrámu Panny Marie. Tata socha podle současného názoru pochází z 13. či 14. století, je od neznámého umělce "který ať byl, kdo byl, byl zajisté veliký neboť dovedl sochu Panny Marie vytvořit vznešenou, krásnou, v panenské milostnosti..." (ŠENKYŘÍK 1992). A v duchu této duchovní tradice a své vnitřní vize jsem tedy posoudil zbytky stavby ve Křtinském údolí, objevené prý speleologem Simonem, což je neobyčejně zajímavé. Vyslovil jsem alternativní výklad geneze této stavby a doby jejího vzniku. To vše ve Jménu mého Osvíceného Učitele a duchovního Mistra, Jeho svatosti Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy a nejtiššího spojení s duší této krajiny, zvané Moravský kras. Ale možná, že zde se již dostáváme na pole vědy světců, mystiky.číst víc... Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - o autorovi článku. Autor tohoto článku, svámí Gyaneshwarpuri (rodným jménem Marek Šenkyřík), je hinduistický a jógový mnich, žák Mistra jógy Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy z Indie. Vysvěcený byl dne 23.7.2021 v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách na jižní Moravě jako vůbec první hinduistický mnich vysvěcený v České republice a v Evropě. V Moravském krasu působí jako poustevník. V současnosti zamýšlí výstavbu regulérní poustevny na Děravce, na Rudicko - habrůvecké plošině, v blízkosti Křtin. Věnuje se především džňána józe a bhakti józe, osamělým meditacím s mantrou. Je autorem článků se speleologickou, historickou i archeologickou problematikou. V krasu je fenoménem. Nyní se začíná blíže zajímat o jógové bojové umění aikido japonského světce Moriheie Ueshiby. Jeho duchovní heslo může znít: "Mír, nenásilí, Láska, Poznání a harmonie." Duchovní poznání čerpá zejména z indické duchovní tradice. Realizuje aspekt Boha Šivy ve své hrozivé podobě jako konečnou očistu v ohni jógy.číst víc... Hrádek u Babic ve Křtinském údolí - přílohy.  3. září 2022 Proč aikido - v pondělí mám první tréning. Od mládí mne zájímala bojová umění. Na poustevnách jsem si stále něco nacvičoval. Postupem času se mi začala zdát tato umění pro mne příliš tvrdá. Tehdy jsem se doslechl o aikido, které je jakási jógová meditace v pohybu. To bylo někdy již v roce 2002, to jsem právě žil na poustevně ve Slovenském ráji a od té doby jsem o aikido platonicky snil. Nemohl jsem si však dlouho splnit tento sen. Žil jsem v bezdomoví jako potulný mnich a poustevník, nemohl jsem jezdit z lesa do města za výukou aikido. Vše se změnilo, když jsem se více usadil v Brně. Tehdy mi přišly silné Sny o aikido. Přišlo mi vnitřní pozvání abych se přihlásil do oddílu a začal regulérně aikido cvičit. Tyto sny trvaly až doteď, kdy jsem se rozhodl dozvědět se co se za dvaceti lety vnitřního volání a snění o aikido nalézá. Zakoupil jsem proto kimono a přihlásil se do oddílu pana Zdenka Reguli, o němž předpokládám, že je skutečný mistr aikido. Zbytek už víte. Aikido je Láska - to je pro mne rozhodující. Aikido je též zvláštní druh jógy - což je pro mne neméně důležité. Já jsem aikido, jógový mnich a poustevník.  Křtiny, Křtinské údolí a Hrádek u Babic. Do Moravského krasu mne zavezla maminka. Zašli jsme do chrámu Panny Marie ve Křtinách, kde jsem na hlavním oltáři fotografoval sv. Cyrila a Metoděje pro svůj článek o Hrádku u Babic čili Refugiu ve Křtinském údolí. Potom mne autem ještě zavezla až pod Hrádek u Babic. Z auta jsem vystoupil poblíž Vývěru Křtinského potoka. Maminka odjela dál do Adamova a já jsem se vyšplhal po skalách na Hrádek. Zjistil jsem, že zde nějací trampové udělali dřevěný posed s kamenným krbem. To se mi bude hodit... Když zašlo slunce jsem provedl fotodokumentaci zbytků Hrádku. Pásmem jsem též přeměřil celou ostrožnu, na níž se Hrádek nalézá a zjistil jsem, že je 64 m dlouhá a maximálně 15 m široká. Zastavěná plocha na ostrožně má však půdorys pouze 24 x 9 m! Jednalo se tedy o vcelku miniaturní stavbu. Zachovaly se zde základy z volně ložených kamenů dvou místnůstek. První místnost má vnitřní půdorys jen 2,5 x 2 m, druhá místnost je nepatrně větší 3 x 3 m. Byly to věže, jak se traduje v odborných kruzích, nebo poustevny? Hrádek u Babic - skvělé meditační místo o Velké Moravě! Hned tu na mne sestupuje mír. Večer jsem v trampském krbu samozřejmě zapálil svůj meditační oheň. Postil jsem se. Taky jsem trochu meditoval. Pil jsem jen vodu. Musím vrůst do krajiny, až se její duše stane mou duší. Na Hrádku jsem se sdržel z pátku do soboty. Spal jsem pod širákem.    Nebo je to s nadsázkou jen barokní romantická legenda?  1. září 2022  Nově doplněná předmluva k mému 40. výročí. Normálně se biografie píše až při příležitosti smrti, já ji však píši při příležitosti ukončení všech svých speleologických průzkumných praci v Moravském krasu. Přijetí sanjás dikši (vysvěcení za mnicha) je takovou smrtí všem světským věcem, tedy i speleologii, jakkoli je stále drahá mému srdci. Moje sanjása je tedy umrtvení všeho co je na mne světského, což je předpoklad ke znovuzrození k věčnému životu, v Átmánu. Přijetí sanjás dikši touto smrtí je. Moravský kras mi připravil mnoho radostných chvil, stejně jako těch těžkých. Neustálé spory o zájmová území se mne negativně dotýkaly. Nemohl jsem svobodně bádat tam, kde jsem chtěl, přesto jsem se nějak uskromnil a začal bádat především v odlehlých okrajových částech Moravského krasu, nad nimiž nikdo nepřemýšlel a kde nikdo nebádal. A měl jsem úspěch. Jsem objevitelem celkem čtyř menších, ale velmi zajímavých jeskyní v Moravském krasu jih a střed (j. Ponorný hrádek pod Novodvorským ponorem, propast Soví komín pod závrtkem Zub, Milarepova propast v Závrtu u Habrůveckých smrků a konečně má Poustevníkova Děravka v místě Ventaroly na Děravce). Mnoha jeskyňářům se nepoštěstí za celý život objevit ani jednu neznámou jeskyni. Žijí jen v jeskyních zděděných po předcích. Chce to mít speleologickou tvůrčí vizi, intuici a krasovou empatii - cit pro kras. Potom se objev jeskyně zákonitě dostavuje. V mých jeskyních nyní žijí noví zájemci o kras a speleologii. Ti mnohdy neuznávají ani mé právo otce zakladatele mnou objevenou jeskyni pojmenovat tak, jak chci. Takový je už v Moravském krasu koloběh života, plný protivenství, ale i lásky a naděje. "Objevit neznámou jeskyni je kumšt" pravil otec habrůvecké speleologie pan Arnošt Hloušek (1929 - 2016) z Habrůvky, a to působil a bádal ve velmi slibném a neobyčejně atraktivním a perspektivním Křtinském údolí, kde objevil jeskyni Arnoštku a Závrt na Lazech (Jašek - Hlouškův dóm). Vše by bylo již zapomenuto, proto píši tento svůj autobiografický článek "pro jeskyňáře, kteří příjdou po nás a zase budou hledat. Ten výzkum se totiž nezastaví nikdy" (Arnošt Hloušek, 2007). Malá odbočka: otec Arnošt, jak jsem ho s úctou oslovoval, byl zdánlivě nesmrtelný, na vesnické poměry osvícený stařec, který svou prostou lidskou moudrostí na Habrůvce kraloval. Vždy a ve všem stál na mé straně navzdory protivenství, kterému byl za to vystaven ve své vlastní ZO. Nakonec přestoupil do našeho občanského sdružení. Já jsem se musel jako cizí jeskyňář zamilovanému Křtinskému údolí obloukem vyhýbat, proto jsem bádal jen na méně zkrasovělé okrajové Plošině Skalka a též na téměř neznámé Habrůvecké plošině. číst víc... 31. srpna 2022 40. výročí mého speleologického života v Moravském krasu jih a střed (1982-2022), na konci všech speleologických průzkumných prací.  Svátek pána Ganéši. Dnes je oslava Ganéša čaturthi - narozeniny šrí Ganéši. Šrí Ganéša symbolizuje moudrost, prosperitu, dobrý osud a odstraňuje překážky.  30. srpna 2022 Poustevník se přiznává, že neměl popsat skálu zbožnými nápisy ve své horské jeskyni - doplněk ke speleologickému životopisu. Z tohoto období se zachovala zpráva: "V nadmorskej výške takmer tisic metrou, v jedne z jaskyň, už niekolko rokou žije muž. V jeho "příbytku" dlhom asi pät metrou, sa nedá ani vzpriamiť. Na kovovom kryte do podzemia je napísané: Meditační jeskyně. Svaté místo poustevníka". Ve Slovenském ráji zůstala zachována jako památka na poustevníka Toho který sedí a mlčí známá podzemní obrazárna s filozofickými a mystickými nápisy na skále pořízených během hluboké meditace v samotě v horské jeskyni. viz. Ve Spišské Nové vsi na Slovensku žil jen z almužny do poustevnické misky, zatímco v Brně jako pouliční muzikant... číst víc...  40. výročí mých speleologických průzkumů a 40. výročí tramské osady T.O. Doupě v Hádeckém údolí (1982-2022). V září uplyne čtyřicet let od zahájení mých speleologických průzkumů v Moravském krasu a současně 40. výročí založení T.O.Doupě, kterou jsme založili v roce 1982 s kamarádem Václavem Peřinou (přezdívka: Tašunka) v jeskyni Ř-22 Trampů v Hádeckém údolí v jižní části Moravského krasu. Měli jsme 14 let. Tehdy v roce 1982 jsem též učinil svůj první speleologický pokus. Bylá to jen malá korozní, nikam nevedoucí dírka, několik kroků vlevo od Doupěte, ale tehdy jsem poprvé pocítil adrenalin speleologie. Na Doupěti jsem s Vénem prožili jako trampové mnoho romantických dnů a nocí, kdy našim jediným společníkem byl malý trampský ohníček hned ve vchodu do jeskyně. Toto trampování na Doupě trvalo až do roku 1986, kdy samovolně vyznělo s tím, jak jsem se nechal zaorganizovat u České speleologické společnosti. Mám tedy na co vzpomínat. Teď když uplyně 40 let od těch událostí zajdu na Doupě zavzpomínat, jaké to tady bylo krásné období mého života.  29. srpna 2022 Přihlásil jsem se do oddílu aikida pana Zdenka Reguli, který je držitelem prvního 6 danu v České republice.  Aikido je Síla Lásky. Líbí se mi nenásilí a neútočnost bojového umění aikido. Aikido je Láska i k nepříteli. Mír a harmonie. 
Poprvé v kimonu aikida. Tak mi ho přivezli. Velká radost. Cítím se jako za mlada, když jsem cvičil karate.  Můj umírněný zápis o virgulování K. Pokorného v článku o Málčině jeskyni. Kamil Pokorný a Ladislav Slezák z pracovní skupiny SE 3 (Tři senioři) detekovali virgulí v blízkosti Málčiny neznámý dóm a další prostory. Kamil Pokorný je senzibil známý svými psychotronickými experimenty na bázi virgulování dosud neznámých a nikým neviděných a netušených jeskyní v celé jižní části Moravského krasu. A výsledky jsou to vskutku pozoruhodné! Výsledky těchto jeho rozsáhlých virgulových prací v údolí Říčky a na přilehlých náhorních plošinách (Mokerská a Hostěnická) nejsou dodnes plně zveřejněny, proto zde zanechávám o jejich existenci pouze literární zmínku a více se nerozepisuji. Tento, svým rozsahem v celém Moravské krasu ojedinělý virgulový průzkum, mne však nepřesvědčil a nebudí mou důvěru.číst víc... 28. srpna 2022 Mezináboženské odkazy. Hinduismus v ČR. Židovství v ČR. Islám v ČR. Křtiny - ossarium - slavnostní objevení 9.2.1991.  Acta Speleohistorica přesunuta na samostatnou stránku. Doplněna zmínka o neznámém dómu v článku o jeskyni Málčina. Kamil Pokorný očekává na základě reakcí svých virgulí pod dnem Blátivého dómu neznámý dóm. Netřeba ale dodávat, že speleologický průzkum by zde byl velmi těžky a pro "málčinské bláto" v podstatě nereálný.číst více... 27. srpna 2022 Tisk Acta Speleohistorica zrealizuji asi v této firmě. Přidal jsem zeměkoulu:). Malá radost.  26. srpna 2022 Kimono mi zatím nedovezli. Až v pondělí. Zítra, pokud nebude pršet, půjdu do krasu fotit. HermitPhoto - fotografování duše krajiny Moravského krasu. HermitPhoto je svatý fotoprojekt dokumentace krajiny Moravský kras jakož i jiných destinací (Oslávka, Turzovka, Slovenský ráj, Krkonoše, Assisi a další). Krajina je viděna tak jak ji vnímá a zří poustevník Gyaneshwarpuri. Ten působí v Moravském krasu právě 40 let. Za tu dobu vznikl soubor mnohdy unikátních fotografií, především se speleologickou problematikou. Mnohé jsou vystaveny na tomto pozitivním webu www.gyaneshwarpuri.cz, mnohé fotografie však již zanikly. Poustevník se zde vyznává z Lásky k Moravskému krasu a jeho lidem, především amatérským jeskyňářům. Né všichni ho však přijímají, mnozí jsou ještě Bohu vzdáleni. V současnosti poustevník Gyaneshwarpuri publikuje své fotografie v eSpeleo.cz, projektu České speleologické společnosti, jíž však již dlouho není členem. Za tuto svoji činnost je uznáván těmi lokálními patrioty, jimž leží na srdci Moravský kras a jeho jeskynní svět. Dodejme, že uznáván, né však chápán.číst víc...  24. srpna 2022 Zítra nebo v pátek mi přivezou kimono na aikido. Proto jsem doma místo toho abych vyrazil do krasu fotografovat a rozjímat na Hrádek. Mezi Duše krajiny doplněni: Mgr. Ladislav Slezák, Josef Pokorný, RNDr. Jan Himmel, Ing. Jan Fatka a RNDr. Pavel Kalenda CSc..      22. srpna 2022 Mezi kontakty doplněna má pozemská adresa! Mezi Duše krajiny doplněn Mgr. Petr Kos, archeolog a speleolog.  Petr Kos Další číslo ACTA SPELEOHISTORICA 10/2022.Motto: kráse Křtinského údolí.“ Zdeněk Fárlík Sametová revoluce na Výpustku (1990). Doplněk k historii člověkem těžce zkoušené jeskyně. Marek P. Šenkyřík - svámí Gyaneshwarpuri Novodvorská skupina ZO 6-12 Speleologický klub Brno (1989-1991). jeskyňáře Miroslava Slávka Sedláka, ze ZO ČSS 6-05 Křtinské údolí. Úvod. Tuto sametovou akci si vymyslel, za zády ZO 6-05, Miroslav Sedlák, dlouholetý člen ZO 6-05, který nesouhlasil s komunistickým předsedou Miroslavem Kubešem. Slávek Sedlák se snažil o vzájemné propojení speleologických skupin: Křtinské údolí, Babická skupina a naše Novodvorská skupina, ke společnému speleologickému postupu v jeskyni Výpustek. To byl důvod proč jsem se do dění okolo Výpustku aktivně zapojil. O této spolupráci tří speleologických skupin ve věci Výpustku dokonce napsal, Kubešovi na očích, článek v denním tisku. Tak byla zahájena Slávkova revoluce v ZO 6-05. Cíl této revolty se mu však nikdy nepodařilo plně uskutečnit. Slávek Sedlák dne 23. září 1993 předčasně tragicky umírá při hloubení chemicky zamořené studny a jeho speleologické dílo ve Výpustku zůstává opuštěné. (Speleohistorický klub Brno 1994). Jak to tedy všechno proběhlo? V sobotu 17. února 1990 se před branou do areálu vojenského útvaru Výpustek sešla demonstrace asi 100 jeskyňářů a zájemců o kras. Bránu do vojenského objektu otevřel sám velitel zdejší posádky kapitán Pastorčak Dál to šlo ráz na ráz. Slávek Sedlák přednesl petici na uvolnění Výpustku armádou pro speleologický výzkum. Zazněla dokonce i předčasná připomínka, aby Výpustek po odchodu armády sloužil pro speleoterapii. Všechny shromážděné si fotografovali zástupci přítomného denního tisku a vojenské kontrarozvědky. Bůh ví, jak by to s námi všechno dopadlo, kdybychom za Sametu nezvítězili. O akci vyšel podrobný článeček, i s mou fotografií, v Brněnském Večerníku ze dne 19. února 1990 (Noák, J. 1990). Ale zprávu o demonstraci už předtím odvysílalo Rádio Svobodná Evropa, které se o demonstraci dovědělo pravděpodobně od Hnutí Greenpeace, které jsme detailně o chystané akci informovali při jejich návštěvě Náměstí svobody v Brně. Zástupci ZO 6-05 Křtinské údolí (až na naše kamarády Miroslava Sedláka a Radka Petrů) na naši sametovou demonstraci nedorazili. Ignorovali ji. Přesto právě oni, jak známo, z demonstrace nejvíce vytěžili - bylo jim povoleno v jeskyni bádat. Za Správu CHKO Moravský kras byl přítomen RNDr. Ivan Balák, který nás přišel podpořit a který též krátce promluvil ke shromáždění. Kapitán Pastorčak nakonec otevřel bránu do samotného podzemí Výpustku dokořán a k našemu milému překvapení vyzval zástupce demonstrantů, aby vstoupili dál... Tak jsme se poněkud uklidnili poznáním, že ve Výpustku armáda neukrývá žádné rakety, atomové zbraně, či toxický odpad, jen nějaký zdravotnický materiál, neekologicky ale vysypaný v jeskynní chodbě. Takové byly tehdy naše dohady. Do přísně utajovaného klimatizovaného velitelského krytu vojsk Varšavské smlouvy se však zástupci demonstrantů nedostali. Já sám jsem tehdy nepatřil k takto privilegované oficiální delegaci vpuštěné do podzemí Výpustku, a to přesto, že jsem se na organizování a svolání demonstrace zvlášť zasloužil. Sám jsem například telefonoval jménem demonstrujících jeskyňářů do vojenského útvaru Výpustek, kde jsem osobně mluvil s kapitánem Pastorčakem a domlouval mu aby demonstraci neignoroval, ale byl jí přítomný, což mi opravdu přislíbil. Tato demonstrace měla tedy dvě centra odporu. Jedno představoval Miroslav Sedlák a druhé já. Mimo to se nezávisle o něco pokoušel ještě Hugo Havel. Já i Slávek jsme se všemožně snažili o svolání demonstrace, obtelefonovávali jsme jeskyňáře, organizovali jsme, zařizovali, rozdávali a vylepovali revoluční letáky, prostě obětovali jsme tomu všechnu energii svého mládí a má Novodvorská skupina zatím shromažďovala v Brně podpisy pod petici požadující odchod armády z Výpustku. Celkem se podařilo pod peticí jen za pátek 16.2.1990, den před demonstrací, shromáždit 760 podpisů od občanů našeho města. To vše v eufórii Sametové revoluce!číst víc... Trochu jsem pracoval na Acta Speleohistorica o Hrádku u Babic. 20. srpna 2022  Motto: Martin Alexander Vigsius 1663 Vallis baptismi a vysvětlení záhady založení Křtin. Křtinské údolí má zvláštní sacrum. Jedná se o posvátné údolí nezbadatelné duchovní hloubky, které je v Moravském krasu naprosto unikátní hodnoty a významu, které zde nemá obdoby. Podle staré pověsti zde byli v 9. století křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu. Proto se Křtinskému údolí za starých časů říkalo Vallis baptismi, Údolí křtu. Tuto pověst zaznamenal v roce 1882 H. Wankel, otec moravské archeologie, ve svých „Bilder“. Wankel v té době bádal ve velmi tajemné Býčí skále, která podle současného názoru byla jeskynní pravěkou svatyní doby halštatské, samozřejmě v duchu té doby. Pověst o křtění prvotních křesťanů ve Křtinském údolí v blízkosti tohoto okultního a nadmíru magického prostoru, je velmi zažitá a stala se již součástí dochovaných slavných duchovních tradic premonstrátského mariánského poutního místa ve Křtinách. Založení Křtin poblíž svatou aurou obdařeného krasového žlebu není jistě proto vůbec náhodné. Naši předkové si jistě uvědomili, že stinné, úzce zahrdlené krasové údolí s příkrými svahy, se k založení osady nehodí. Proto pátrali až před vstupní branou do Křtinského údolí. Zde, v místě soutoku dvou potoků, nalezli malý, pohostinný, prosluněný svah s pozitivní energií, který se velmi hodil pro zamýšlenou budoucí sakrální výstavbu a rozkvět poutního místa. Tak byly založeny Křtiny, nejdůležitější místo této Krajiny. Křtiny tedy odvozují svůj původ od samotného svatého Cyrila a svatého Metoděje. Na tuto dávnou tradici, která není patřičně doceněna, upomínají dnes jen dva obrazy sv. Cyrila a sv. Metoděje umístěné na čestném místě na hlavním oltáři současného barokního chrámu Panny Marie ve Křtinách. Domnívám se, že tato pověst o Vallis baptismi nějak úzce souvisí se vznikem poněkud záhadného objektu nad Vývěrem Křtinského potoka ve Křtinském údolí, o němž zde bude řeč. Strategické je již samotné umístění objektu na jen 40 až 50 m vysoké skalce nad vývěrem krasových vod. Z fortifikačního hlediska to jistě nebylo místo strategické. Proč byl tedy objekt založen? Kde byli křtěni křesťané, pokud přistoupíme na křehký led pověsti o Vallis baptismi? Ke křtu se jistě nabízí krasové vývěry v jinak téměř bezvodé krasové krajině. Ve Křtinském údolí existují dva takové soustředěné vývěry podzemních vod: již zmíněný Vývěr Křtinského potoka a Vývěr Jedovnického potoka u Býčí skály. Byli křtěni křesťané právě zde? Vznik strážního objektu nad vývěrem křtinských vod by se tedy měl docenit. Podle mé meditační vize je to sakrální stavba, kterou zde však nebudu blíže vysvětlovat. Domnívám se, že tato sakrální stavba svým vznikem předcházela založení samotných svatých Křtin. Absence archeologických nálezů však dokladuje, že k osídlení objektu již nestihlo dojít a objekt byl opuštěn neosídlený. První historické zmínky o Křtinách jsou ze 13. století, kdy jsou uváděny jako majetek zábrdovického kláštera a kdy zde již stál první ze tří křtinských kostelů. A v té době byl nepochybně objekt nad Vývěrem Křtinského potoka již pouhou ruinou. Předcházel tedy tento objekt v duchu cyrilometodějské tradice vzniku Křtin? Mělo by se to zohlednit a vzít v úvahu.číst víc... 18. srpna 2022 Vědecké bádání. "Vědecké bádání nemá konce a je mnoho učenců, lidský život je však příliš krátký a obtíží stojících v cestě, mnoho. Shrňte a pochopte proto podstatu vší moudrosti, jako je sbírána smetana s mléka. Touto podstatou vší moudrosti je: Služ, miluj, dávej, očišťuj se, medituj, uskutečni, buď dobrým, čiň dobro, buď laskavým, soucitným, odhal kdo jsi a buď svoboden." Věčné učení. 16. srpna 2022 HermitPhoto z meditačního ústraní v Adlerově jeskyni.  Ohlédnutí za letošními stříleckými satsangy na HermitPhoto.  Půdorys Hrádku u Babic dle J. Doležela 1994.  Martin Golec zaslal publikaci o Býčí skále. 15. srpna 2022 Mezi pohádkové bytosti doplněn Henry David Thoreau.  Henry D. Thoreau Ing. Dan Brodie Moltaš ze Křtin, bývalý keltský druid na HermitPhoto.  Kimono pro aikido až v Německu. Dnes se mi ozvala firma u níž jsem si objednal kimono pro aikido. Dodají mi ho až koncem příštího týdne neboť ho mají v centrálním skladu až v Německu! Petr Kos zaslal odborný článek J.Doležela o Hrádku u Babic. Dvě málo známé středověké fortifikace Moravského krasu. 14. srpna 2022 Článek o znovuobjevení Barunčiny jeskyně pod Svatými schody - ON LINE. Meditační ústraní v Adlerově jeskyni v Hádeckém údolí 12. 8. 2022 Adlerova jeskyně je ve svahu o něco výš než Křížova jeskyně. Rovněž je to trampská jeskyně. Jsou tu dvě ohniště. Jedno pod skálou uvnitř jeskyně (nedoporučuji používat) a druhé venku na deponii. Zapálil jsem tři svíčky a zasedl k meditaci. Je tu čisto a zásoba dřeva. Zakoupil jsem nový 5 l kanystr na pitnou vodu. Napil jsem se z něj. Je pozdě odpoledne. Pomalu přichází soumrak Adlerova je lepší pro osamělou meditaci než Křížova, neboť je více skrytá a je útulnější. Na plynovém vařiči jsem si uvařil zelený čaj. Chutná výborně. Na skalní stěně ve vstupní síňce jeskyně jsou namalování uhlem dovedně čtyři bizoni. Někdo tu prožívá požehnané pravěké chvíle, tak jako já teď. Do jeskyně vlétl netopýr a krouží mi nad hlavou. Postím se. Jíst budu až zítra večer. Opakuji mantru. V jeskyni si připadám jako v Himálajské pustině. Sem budu chodit meditovat. Je to útulná meditační jeskyně. Je mi tu dobře. Lepší než jeskyně U studánek. Tak jsem to našel a cítím se šťastně. Moc se mi tu líbí. V představách už Adlerovu jeskyni přestavuji na poustevnu. Spát jdu okolo půlnoci. 13. 8. 2022 Druhý den jsem se probudil až odpoledne. A hned jsem si uvařil čaj. Přišel mi k chuti. Z Ochoze mi k meditaci hraje nějaká vzdálená hudba. Adlerova je milá a šťastná jeskyně. Všude v jejím okolí jsou na stromech plastové pásky s virgulovýmí kódy Kamila Pokorného. Jedna z nejkrásnějších jeskyní v Moravském krasu z hlediska osamělé meditace. Je to dlouho opomíjená jeskyně. Ve vánku v korunách stromů je již cítit přicházející babí léto. Občas sem však někdo chodí. Budu se sem moci chodit posadit? Nakonec jsem se rozhodl udělat před jeskyní oheň. To se mi podařilo pomocí klacíků, které v jeskyni zbyly po tábornících. Na ohni jsem si uvařil další čaj. Udělal jsem oheň - inu jsem duší pořád tramp. Bez ohně to nejde. Oheň je duše jeskyně. Dopil jsem čaj a usadil se opět k meditaci. Oheň před jeskyní pohasíná. Je dobře. Posvátný oheň. Nakonec jsem ho rozfoukal a přidal další dříví. Posadil jsem se k meditaci před na deponii před jeskyní. V tomto Údolí je klid a Láska. Spát jsem šel až v 3 hodiny ráno. 14. 8. 2022 Probouzím se a sestupuji ze skal. Vydávám se do Ochoze na autobus.    12. srpna 2022 Dan Brodie Moltaš - Dayalpuri v Chajovně Zadní Trakt v Brně. Brodie je velmi duchovní chlap. Cvičil kung fu i taiči, ale samozřejmě jen na amatérské úrovni. Kromě toho byl keltský druid. Nyní se hlásí jen k józe Paramhanse Svámího Mahéšvaránandy. Říká, že se všichni sejdem v józe. Včera jsem s ním seděl v Chajovně Zadní Trakt. Brodie mi objednal můj oblíbený zelený čaj "Vietnam". Všechno jsme probrali i mé budoucí poustevničení na Děravce v Moravském krasu. Pokoj Tobě Brodie!  Aikido - cesta míru, nenásilí, Lásky a harmonie. Dnes jsem si objednal kimono na aikido. www.kwon-danrho.cz Aikido tedy asi začnu cvičit. Tolik jsem si to přál, tak se to začíná naplňovat. Pořád mne aikido láká. Splním si jeden sen.  Hrádek u Babic ve střední části Moravského krasu nebo Refugium ve Křtinském údolí? Tajemná meditační vize v duchu pověsti o Vallis baptismi. Nad Vývěrem Křtinského potoka stojí na nízké vápencové ostrožně nepatrné zbytky tajemné stavby. Zůstalo po ní jen málo zbytků zdiva z volně ložených kamenů pojených blátem, což bylo považováno za důkaz jejího velkého stáří. Archeolog Petr Kos mne však informoval o svém postřehu, že základy zdiva jsou někde pojené maltou, což je důležitý poznatek. Jinak ze stavby nezbylo téměř nic. Podle oficiálního názoru archeologů se jedná o blíže neznámý anonymní hrádek asi z 13. století. Existence hrádku bývá spojována v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí. To je ovšem jen domněnka. Nevýraznou lokalitu nazvali Hrádek u Babic. Podle mého úsudku se stejně tak dobře může jednat o stavbu sakrální. Křtinské údolí, v němž byly zbytky stavby oficiálně objeveny J.Doležalem, bylo již za dávných časů zváno "Vallis baptismi", "Údolí křtu" (VIGSIUS 1663). Podle legendy zaznamenané H. Wankelem, otcem moravské archeologie, roku 1882 v jeho "Bilder" byli v tomto krasovém údolí křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu. Údajně zde křtili samotní svatí Cyril a Metoděj.číst víc...  11. srpna 2022 Šri Svami Šivananda: "Věčné učení" zdarma ke stažení PDF. Tato vzácná kniha byla zaarchivována na můj web.  10. srpna 2022 Nechal jsem si ušít novou oranžovou kutnu z polartecu.  Aktualizace - jak vidím Kamila Pokorného při meditačním pohroužení a proč s ním dnes již nesouhlasím. Současný "meditační" směr Kamila Pokorného nebudí moji důvěru, protože se do popředí v jeho vědomí vynořují latentní nečistoty, které projektuje navenek. Tzn. do mé osoby. A tak se to v něm nějak zaseklo a zavařilo. Měl by se uměním meditace vážně zabývat a poznat se. Ale to přes mnoho klamných zdání ve skutečnosti nechce učinit. Ani v Hadí díře si dosud nesedl na zadek jak si předsevzal, že učiní. Pak by se divil, co by nalezl. A tak je jakoby uzavřen v již nevyhovujících názorech a nevidí mne proto již čistě, jako na začátku našeho setkání. Nevidí mne čistě protože se již nevěnuji aktivně speleologii, ale józe. Což nemohl pochopit. Jen občas už napíšu něco pro eSpeleo, něco jako své vzpomínky na minulost mé dráhy speleologa v Moravském krasu. Jinak hledám Boha, ne světské věci, což i zamilovaná speleologie nepochybně je. Jenom Kamilovi zrcadlím. Ti, kteří chtěli ještě svět často klesli až na úroveň ďáblů. Jí maso, v srdci hněv ap. Musí se vykoupat v Boží Lásce! Bez žijícího Mistra je to ale nadlidský úkol, bez Mistra v těle a satsangu s ním to nepůjde. Tak co Kamile, co chceš? Svět nebo nebe? Nedejte se zmást a vydejte se za Bohem ještě dnes. Nenechte se svést davem. Myslím, že je to ale marné volání. Jsou příliš nasáklí májou, světskou iluzí, žádostivost po protějšku ap. Duchovní Cesta je jen pro připravené. Ale těch je jen jako šafránu. Jděte za Bohem dokud není pozdě. Smrt je každým dnem blíž, nejvyšší čas začít! Jestlipak má prorocká slova od Boha bude číst Kamil? To se ví, že tato slova jsou ve skutečnosti Boží. Láska vyžaduje oběti. Odevzdat musíme jen své malé omezené ego, které nás májou poutá se světem a světskými zálibami a zájmy. Nikdy nezoufej, že nejsi dosud pravý ctitel Boží. Můžeš se vydat cestou karmajógy - to je cesta pro ujařmené. Mě ale už jen bhakti a ještě více džňána (gyana) vede. Vstříc Bohu v mé duši. Džňana jóga, Cesta Poznání, mne velice přitahuje. A zajímá. Chci sloužit a patřit jenom Bohu. Mým zájmem je Bůh sám. Mým zájmem je svámí Mahéšvaránanda, Bůh v živé podobě. Přemýšlej kdo mne vede, kdo svámí Mahéšvaránanda doopravdy je. Tak přemýšlej, kdo Ti To všechno píše. Zajisté je to od Boha. to znamená zklidnit svoji mysl. Bez rozjímání v ústraní se pravé moudrosti nedoberete. Odkud má vzejít klid a Poznání. Žijete roztěkaně potřebujete se usebrat. Jinak žijete marně bez ovoce Ducha jako planá jabloň. Musí přijít poznání nemoci a vědomí smrti abyste se ze svého omezeného vnímání probudili. Snad k tomu ale nemusí dojít naučte se meditovat a rozjímat v Tichosti. Každou noc trávím sám a Bůh ke mě promlouvá. Bůh není vzdálený. Bůh je ve mě, je v nás je to pravé Já. V Tichu a samotě dochází ke Sjednocení. Všechna taková slova jsou úchvatná. Se vším jsem spokojený. Nejmoudřejší jde ale za Bohem hned teď a neodkládá tuto svatou Cestu na budoucí životy, které vůbec nemusí přijít, ale jen ty zvířecí. Proto se snažte upevnit Božskými vlastnostmi. Snažte se pro Boha něco udělat a potěšit Ho hned teď, alespoň si opakujme Boží jméno, Božské mantry. Tolik jsem Vám toho dnes chtěl poradit, v úctě Swami Gyaneshwarpuri. 9. srpna 2022 Tak jsem si na internetu vyhlédl kimono na aikido. Začnu cvičit? Zdá se mi že ano. Pořád mám o aikidu Sny. Možná bych se tedy měl přihlásit řádně do oddílu aikido. Asi zjistím co za těmi sny je. www.decathlon.cz  Tak se mi ozval Kamil Pokorný. Už to oslovení "ale ale Marku Marku", zni jako "satane satane". Tak mne hanlivě oslovovali satanisté v Moravském krasu! Hanlivé to opravdu je. S jeho výsledky virgulování nesouhlasím... K tomu mne vedou mé zkušenosti právě s virgulováním. To jenom Kamil si něco neuvědomuje. Příjde si na to sám.  Kamil Pokorný napsal: "VIRGULACE... Ale ale Marku Marku.... Je smutné a omezené, troufat si něco kritizovat, aniž se pořádně a blíže neseznámíš s rozsahem té věci a hlavně s tím, jak například tato virgulace tří jedinců v jižní části krasu zajímavě koreluje s výsledky georadarů, i hydrologie atd. Nikdo neříká, že tam budou kdovíjaké jeskyně - kde by se v tomto území vzaly? Budou to převážně tektonické poruchy, šikmé, ukloněné, jak kde to odpovídá místní geologii. Ikdyž, některá místa slibná jsou. A dóm za Malčinou je předpokládán už dávnými badateli, to není novodobý výplod, to vychází i z hydrologie. A dva profesionální geologové přitakávají také, že leckteré naše prolongace se zdají více než slibné. A přitom jeden z nich není jeskyňář, ale ryze vědec. To prokáže až čas (nehledě na moji mnohaletou praxi na jiných místech nebo v samém centru Brna). Raději se, milý Marku, drž své milované jógy, a nekritizuj nepěkně a troufale něco, o čem víš málo a aniž se zeptáš na detaily těch, kdo mají takový odvážný důvod, se rozsáhlých detekcí držet celé roky i nadále - za vědecké podpory nezávislých odborníků, ale i techniky. Z nudy to opravdu není, je to na základě mnohaletých zkušeností - všech tří jednotlivců, kteří daru senzitivity využívají, s pomocí shůry. A hezčí přístup by byl, té věci kdyžtak přát a nekritizovat. Já bych taky mohl být kritický k Tvým postupům životním, ale mlčím a přeji ať se daří jak si přeješ. S jeskyňářstvím jsi se rozloučil, ale nedá Ti to, kritizovat něco a někoho - abys měl o čem psát?? Pokud aktivně nebádáš nadále v terénu, tak se věnuj radši jenom své józe - v tomto případě udělaš opravdu lépe. Amen." 8. srpna 2022 Má kritika virgulových prací Kamila Pokorného. Zde bych rád učinil malou odbočku od zde studovaného fenoménu Málčiny jeskyně a napsal pár vět o problému virgulování v krasu. Kamil Pokorný a Ladislav Slezák z pracovní skupiny SE 3 (Tři senioři) detekovali virgulí v blízkosti Málčiny neznámé (dómovité) prostory. Kamil Pokorný je senzibil známý svými psychotronickými experimenty na bázi virgulování dosud neznámých a nikým neviděných a netušených jeskyní v celé jižní části Moravského krasu. Výsledky těchto jeho rozsáhlých virgulových prací v údolí Říčky a na přilehlých náhorních plošinách nejsou dodnes plně zveřejněny, proto zde zanechávám o nich pouze literární zmínku a více se nerozepisuji. Pokud jsem však mohl poznat Kamila Pokorného, tak mne udivuje a mrzí, že virgulové anomálie přijímá nekriticky, jako by anomálie automaticky znamenala i neznámou jeskyni! Vůbec si nepřipouští fakt, do jaké míry vznik anomálií zapřičiňuje moc neznámého podvědomí a jedná se tak vlastně o autosugesci jíž podlehli v Moravském krasu již mnozí slavní proutkaři. Po pravdě, já Kamilovým virgulovým anomáliím jen málo důvěřuji. Jednoduše takové rozsáhlé jeskynní systémy, o nichž ví jen Kamil, detekované jeho virgulí, se v tomto poměrně méně zkrasovělém území snad nedají ani očekávat. Tolik má kritika k práci zmíněných proutkařů v Moravském krasu. číst víc...  Džnána jóga - Jiří Vacek - pokus o seznámení s knihou. Ve stříleckém Maháprabhudíp ášramu jsem na lavici na nádvoří spatřil knihy volně zdarma k rozebrání. Na první pohled nejvíce mne zaujala vzácná kniha svámího Šivánandy "Sadhana", která však byla v pro mne zatím nedostupném anglickém jazyku. Nicméně objemnou knihu jsem prolistoval a ze srdce jsem jí byl zaujat. Jaké literární poklady dosud nikdo nepřeložil do češtiny! Chtěl jsem si knihu o Šivánandově sádhaně z mystických důvodů přesto vzít na památku pro svůj oltář, ale něco mi řeklo, abych ji nechal být pro ostatní zájemce, který ji více ocení nežli já. Jako vítanou náhradu jsem však mezi knihami našel spis "Džňana jóga" od Jiřího Vacka, českého mystika, který zemřel teprve v roce 2021. Na četné knihy Jiřího Vacka o józe a mystice jsem samozřejmě již vícekrát narazil, ale něco mi zabránilo abych se nad nimi usebral a přečetl si je. číst víc...  7. srpna 2022 Jedna zdařilá fotka z Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách.  Tak jsem se dočkal - vyšlo eSpeleo 5/2022 s mým článkem o Barunčině jeskyni Pod Svatými schody. Podívejte se na článek, který je zveřejněn na straně 23 až 27. Zdařilý článek. Děkuji za zveřejnění.  3. srpna 2022 Naše zvířátko pejsek Dědeček.  Střílky. Svámiji, naše slunce, naše hvězda, naše všechno.  Pokračují jógové semínáře pátým z šesti turnusů. 1. srpna 2022 Dneska jedu do Střílek kde pobývá Bůh v lidské podobě, živý jógový Kristus Višvaguruji, Nejvyšší Já. Doufám, že mne příjme a odpustí mi několikadenní zpoždění. 31. července 2022 Na zamyšlenou. Pro pamětníky.  Křtinský chrám před rokem 1844. Tak se mi podařilo sehnat tento obrázek, který použiju na obálku svého sborníku Acta Speleohistorica o podzemí ve Křtinách.  ZVĚTŠIT 30. července 2022 Proč nedokážu sedět. Svaté knihy kladou na prosté nehybné sezení velký důraz. Touto prostou technikou se dosahuje Osvícení. Na to přišel zen i jóga. I já jsem na to přišel. Když už mi nic nedávalo smysl, tehdy jsem se posadil na zem a začal rozjímat. Tato prostá věc je to nejtěžší na světě. Je to přemožení sebe. A tak jen sedím a naslouchám. K tomu samozřejmě mantra musí znít. Sedím rád. Sám s Bohem. Rozjímám o Brahmán, čistém a blaženém. Proč nedokáži nehybně sedět? To je má otázka. V tom je tajemství mlčících světců. Posaď se. Sedět a být sám s Bohem. Odevzdat se. To je to co chci v životě dokázat. Děkuji za toto poselství. Átmánu. Jen Atmán chci poznat.  Znovu do Střílek. Zítra jedu do Střílek na setkání s Mistrem. Pobudu tam týden. Těším se na paramhanse. 28. července 2022  Výpisky z knihy Šri Svamiho Šivanandy "Věčné učení".  Ve svém nitru máte zásobárnu nekonečné síly a moudrosti. Zde naleznete klíč ke každému problému, radu a pomoc v každé situaci a sílu a schopnost povznést se ke svrchovaným výšinám nádhery a k vrcholu Dokonalosti a Svobody. Patřte do nitra. Meditujte. Spočiňte v hlubině Vědomí Sebe neboli Átmanu. Stáhněte se do sebe, soustřeďte se a hleďte do nitra: je v něm pramen všeho dobra. Ve vašem nitru se nachází oceán Blaha, ve vás je zásobárna nekonečné síly a pramen Štěstí. Pronikněte a dokopejte se do hlubin k němu a napijte se z hluboka. Hledat Boha vně a zanedbávat své nitro se podobá hledání ve skořápkách lastury, ze které jsme si nechali vzácnou perlu proklouznout mezi prsty. Neustále si uvědomujte, že jste od věčnosti čistým a dokonalým, plně osvíceným a neposkvrněným Já čili Átmanem. Snášejte neúspěchy a protivenství, aniž byste ztráceli odvahu. Toto je příznakem nejvyšší statečnosti. Kdo neustoupí ani za sebe ožehavějších okolností, zcela určitě dosáhne jednou Spásy. Kdo vyzbrojen mohutnou schopností odříkání (vajragja) či naprostou nechutí ku všem pozemským i nadpozemským radostem, je připraven kráčet cestou Poznání (Džňána). Kdo nebyl schopen dosáhnout mocné nevášnivosti, nýbrž je lákán světskými zálibami a pouty, musí nastoupit cestu služby (Karmajóga). Kdo není světem nikterak zvláště přitahován, ani však od něj úplně odpoután, musí nastoupit cestu zbožnosti a oddanosti (t.j.Bhaktijógou). 27. července 2022 Propaguji tuto akci na Býčí skále.  Meditační jeskyně U studánek na HermitPhoto.  25. července 2022 Kartuziánská spiritualita. Ztráta prstenu opata Matušky a další úvahy. Stále přemýšlím zda nakonec nevydat publikaci Acta Speleohistorica o podzemí ve Křtinách. V publikaci totiž hodlám zveřejnit a uvést na pravou míru okolnosti ztráty prstenu z hrobu opata Kryštofa Jiřího Matušky, čehož jsem se dopustil já, Marek Šenkyřík a Radovan Drtil v roce 1991. Tak se v nás znenadání objevily ďábelské vlastnosti ega. Zapomněli jsme na duchovní ostražitost a neštěstí bylo hotovo. A Satan se zaradoval, že má zase dvě duše ve své moci. Naštěstí jsem měl dost odvahy a síly a ze svého provinění jsem se vyzpovídal křtinskému duchovnímu správci panu děkanovi Tomáši Prnkovi a to hned v roce 1991. Radoval bloudí s tímto balvanem na svědomí dodnes. Neměl tak dobrý duchovní kořen, jako já. Pan děkan mé přiznání okomentoval slovy: „Tak přece existuje svědomí.“ „Jak jsi mohl s takovým kamenem žít?“ Na mé upřimné vyznání mi nic nevyčetl. Zachoval se jako pravý, tedy milující kněz a všechno odpustil. Jenom se zajímal o osud prstenu, ale ten byl už Bůh ví kde nadobro ztracený. Pak na vše zapoměl. Nic mi nepřipomínal. Jeho vztah ke mně se touto událostí nikterak nezměnil. Ve své publikaci o tom mluvím jako o „zatajení nálezu“. Po zásluze mne Bůh hned potrestal intenzivními výčitkami svědomí a strachem z neznáma, kdykoli jsem na hrob opata Matušky jen pomyslil. Tak ihned trestá své věrné Vesmír. Nikdy se nebojte. Pán příjde blíž a odpustí Vám v případě vašeho intenzivního pokání každý spáchaný hřích. To jenom světští lidé nedokáží odpustit. Tak mne Bůh vede. Ze všeho se vyznejte a nehřešte více. To Vám radí poustevník Marek. Uplynulo tedy již více než třicet let od této politováni hodné události, ale ta nenahraditelná ztráta prstenu mne stále někde v podvědomí tíží, i když mi byla odpuštěna křtinským panem děkanem P. Tomášem Prnkou, jemuž jsem se jak bylo uvedeno výše ze všeho v návalu vnitřního zoufalství a lítosti doznal. Nyní se obávám dalších komplikací s odtajněním tohoto starého hříchu ze strany senzacechtivé veřejnosti.číst víc Předmluva k publikaci Acta Speleohistorica o podzemí ve Křtinách. Tento příběh se začal psát v roce 1986, kdy jsem se na pozvání MUDr. Jiřího Urbana, tehdejšího jednatele Speleologického klubu Brno, zúčastnil exkurze do podzemí křtinského chrámu. Vzpomínám jaké to bylo, když jsem poprvé v životě spatřil chrám Panny Marie s kaplí sv. Anny, když jsme sjeli z Březiny prudkým kopcem do Křtin. Tehdy se přede mnou poprvé na obzoru vynořila bělostná masa velkolepého barokního chrámu, který byl jako z jiných časů, o němž jsem zatím nic určitého nevěděl. Byl jsem tím pohledem však zcela uchvácen a tento pohled na chrám se mi vryl do poměti. To jsem ještě netušil, že s tímto katolickým mariánským poutním místem mne zakrátko spojí můj osud jako speleologa, amatérského archeologa a objevitele. MUDr. Jiří Urban nás tehdy vzal do velké kruhové krypty pod kaplí sv. Anny, kde dosud čekalo na své vzkříšení v tlejících dřevěných a kovových rakvích velké množství mrtvých. Potom jsme zašli ke chrámu Panny Marie, kde jsme pod oknem vykopali vstup do větrací chodbičky, jež nás zavedla do chrámové krypty. I zde byli nebožtíci v dřevěném troudu. Příliš mnoho si z této exkurze však nepamatuji, protože můj pracovní deník jeskyňáře, který jsem si tehdy poctivě psal, zanikl v ohni, když jsem se později vydával na duchovní cestu... Jenom si dobře pamatuji na intuitivní pocit, který se mne zmocnil jistě z nadvědomí, že chrám Panny Marie ve Křtinách mne volá a zve k vyřešení jeho odvěkých speleologických záhad svého podzemi. A já jsem tuto nabídku v duši přijal. K tomu došlo již o čtyři roky později na podzim roku 1990, kdy jsem spolu s Radovanem Drtilem zazvonili jednoho dne na křtinské faře. Otevřel nám sám pan děkan P. Tomáš Prnka a my jsme mu vyjevili svůj úmysl prozkoumávat křtinský chrám jako speleologové. Pan děkan se nás jen zeptal, kolik ho to bude stát. Načež jsme odpověděli, že nic. A tak slovo dalo slovo a křtinský pan děkan souhlasil s našim speleologickým průzkumem na církevních pozemcích ve Křtinách.číst víc... 24. července 2022 1. výročí od sanjás dikši. Přesně před rokem. Dnes. Znovu jsem se narodil. Všechno bylo tak dokonalé. Ve vzduchu byl klid a v duši ticho a jistota, že jsem na správném místě a ve správný čas. Jsem vděčná svému Gurudevu Paramhans Swami Maheshwarananda a všem Mistrům naší Parampara za to, že jsou vždy se mnou a vedou mě cestou, která není vždy snadná, ale krásnější, než jsem si dokázala představit S velkou pokorou se skláním před ohněm, který ve mně neustále pálí nevědomost a nevědomost. Co je pro mě sannyasa? Je to zřeknutí se smutku, utrpení a zmatku. Je to začátek života plného radosti, lásky a pohody. Být sannyasin je proces zrání v lásce, který nakonec vede k bezpodmínečné lásce. Všechno nejlepší k narozeninám i mému bratrovi Swami Gyaneshwarpuri, který měl v ten den také svou Sannyasdiksha. swami Jayadevi Mata 1. výročí od sanjás dikši (vysvěcení za mnicha) v Meditační jeskyni U Studánek. Své výročí sanjas dikši jsem prožil ve dnech 22. - 24.7.2022 v ústraní své meditační jeskyně U studánek poblíž obce Březiny v Moravském krasu. Opakoval jsem mantry a taky jsem usínal. Postil jsem se. Jeskyně je asi 20 kroků dlouhá. Nejdříve se jde vstupní chodbou až do úplné tmy, která se na konci láme doprava a následuje malý dómek. Toto místo poškodili svými kresbami neznámí satanisté. Rozhodl jsem se toto místo znovu očistit, proto jsem zde vstyčil dřevěný kříž. Tím jsem jeskyni dodal meditační rozměr. Děkuji swami Jayadevi Mata za překrásný příspěvek k naší sanjás dikší právě před rokem v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách. Ani já rozhodně nelituji. Jsem spokojený a vyrovnaný.  22. července 2022 Výpisky z knihy Šri Svamiho Šivanandy "Věčné učení". Nedovolujte nikomu, aby získával vládu nad vámi. Dojít k přesvědčení, že Bůh existuje, je pouze prostřední zkušeností. Uvědomit si, že "Já jsem Brahman" (Aham Brahmásmí) je bezprostřední zkušeností. Zpívej píseň Soham. Opakuj: "Neznám připoutanosti", "Jsem zbaven sexu", "Jsem nekonečný a čistý" Soham, Soham, Soham. V nitru, hluboko, hluboko uvnitř, pod kořenem veškerých myšlenek a emocí najdeš plnost blaha, věčného Átmana čili nesmrtelné Já, pramen života a zřídlo štěstí. Usiluj o jeho dosažení, ó člověče. Hleď do nitra! Vytrhni své vědomí, myšlenky a vzruchy ze zevního světa. Pronikni hluboko do skrýše svého srdce. Vstup do ticha a tam neustále v Míru spočívej, chceš-li se těšit svrchovanému blahu. K vedení života dokonalé čistoty a nesobecké služby, očišťování a ovládnutí mysli, energické a nekompromisní meditaci neposkytuje žádný jiný způsob takové možnosti a příležitost, jako život Samnjása. Je samozřejmé, že Samnjása (mnišský život) není účelem, nýbrž prostředkem. Samnjása by se měla dostavit přirozeným způsobem svým časem na základě duševního vývoje. Přijetí sanjásy je znamením odumření věcem tohoto světa a zvovuzrození v Duchu čili Átmanu. Existuje pouze jedna cesta, a to je cesta jógu. Vše ostatní je klam.  20. července 2022 Bhajans, indické duchovní zpěvy. Tato kniha je v mém soukromém archivu.  Bhajans  17. července 2022 Pilně pracuji na Acta Speleohistorica o Křtinách. Rozhodl jsem se celou publikaci zestručnit tak aby však bylo uchováno to podstatné v plné míře. Proto jsem odstranil celou rozsáhlou historii poutního místa a jeho tří kostelů, neboť to již bylo vypublikováno v roce 1992 (Marek Šenkyřík: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách). Navíc je to odborně již zestárlý text. Proto jsem se po zralé úvaze rozhodl historii poutního místa již nezveřejňovat a zaměřit svou pozornost výhradně na speleologii, resp. archeologii. Ušetřím tak nějaké peníze při vydávání. Po tomto zestručnění má dnes publikace 28 stran formátu A4 - holý text. Potom ale bude samozřejmě zveřejněno veliké množství doprovodných fotografií a dalších příloh, takže rozsah práce vzroste na cca 60 stran A4. Ještě však stále píšu, ještě to není hotové. Pokud se chcete pokochat v jakém stavu publikace je dnes, klikněte si sem: Výpisky z knihy Šri Svamiho Šivanandy "Věčné učení". V odloučení je utrpení, a proto se zbavte připoutanosti k svým drahým a blízkým. Opovrhněte penězi a dosáhnete svrchovaného a nevyčerpatelného bohatství Átmana. 16. července 2022 Tak eSpeleo stále nevychází... A Pavel Chaloupský taky mlčí. Moudrost pro dnešní den. Je to pouze z milosti Boží, že člověk pojme touhu prodlévat ve společnosti světců. Věčné učení. Světci považují světský majetek za jed. Věčné učení. Bozi a světci, rišiové a muniové chválí indickou zemi, kam přišel rozdávat vláhu poznání všemi žíznícími velebený můj satguru šrí Díp, Pán Pánů. Líla Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžího Jenom ten, kdo má ochotu pochopit lidské poslání, si zaslouží, být zván člověkem. Ostatní se považují za lidi neprávem. V čem se liší od zvířat, dovedou-li pouze jíst, pít a plodit potomstvo? Člověk je obdarován nedocenitelným darem: schopnosti poznání. Je s to poznat Vesmírný Princip. Je s to si uvědomit Boha, který dlí ve všech srdcích. Pokud není ochoten se za poznáním vydat, nevysvobodí se z klece znovuzrozování a znovuumírání. Gurubhakti tě směřuje na tvé cestě k sobě samému. Gurubhakti rozdmýchává jiskérku Boha ve tvém srdci. Kéž v každém srdci procitne boží Láska, neboť není srdce v němž by nedřímala její jiskérka. Líla Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžího 15. července 2022 Křtinská kniha zázraků. "Zázračná uzdravení" v Oudolí křtinském. Bakalářská práce. Diplomová práce věnovaná poutnímu chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách V Číně se uchyluje do hor stále více poustevníků.  14. července 2022 Výpisky z knihy Šri Svamiho Šivanandy "Věčné učení". Získejte si Osvícením plné pochopení života. Zjistíte, že vše je v životě dobré, neboť je to součástí kosmického plánu. Nebojte se zla, vždyť je zde Božství, sídlící ve vašich srdcích. Hinduismus je náboženstvím univerzální snášenlivosti, všeabsorbujícím a všezahrnujícím. Není náboženstvím perzekucí a obracení na víru. Poskytuje nenáročný útulek příslušníkům všech ostatních náboženství. Hinduismus neděkuje za svůj vznik nějaké historické osobnosti, či prorokovi. Buddhismus, křesťanství a islám jsou náboženství založená. Data o tom i jejich zakladatelé jsou známi. K označení počátků Hinduismu či jejich zakladatelů však nelze uvést žádných dat ani historických osobností, a proto právě je nazýváme Sanatana a Vaidika - prastarý a odhalený. Posledni Skutečnost je tajemná, nevýslovaná a neomezená. Nemůže být ani popsána, ani o ni nelze debatovat. 13. července 2022 Výpisky z knihy Šri Svamiho Šivanandy "Věčné učení". která mi dnes přišla poštou. Milujte pouze Boha. Odřekněte se a vzdejte se všeho z lásky k Bohu. "Žijte Božským životem. Setkáte se s mnoha obtížemi a mnozí budou proti vám, konečně však vás budou milovat i vaši nepřátelé a padnou vám k nohám. Dosáhnete svrchovaného štěstí učíce ostatní, jak žít v Bohu a být šťastní." "Není duchovní cesty, která by byla zcela prosta překážek a obtíží. Bůh však vždy zároveň posílá útěchu a posilu a napomáhá upřimnému žáku na každém kroku. Každý pád a porážka má svůj účel a každá kritika svůj užitek. Zbavte se podráždění a sklíčenosti. Zůstávejte při kritice i pochvale nepohnuti. Buďte vytrvalí. Stůjte jako skála pevně, neotřeseni, při citových bouřích, porážkách a vzrušení. Duchovní žák je podporován celým světem a všichni světci poskytují zápasícímu svoji podporu. Právě tak je tomu též na vaší duchovní cestě. Nikdy nejste skutečně opuštěni. Dostane se vám vnitřní pomoci jóginů a světců ze všech částí světa. Jejich duchovní vibrace vás budou inspirovat a povznášet." "Neviditelná síla vás vede a chrání. Pociťujte a poznejte její přítomnost a moc." "Absolutní Božství bez přívlastků (Nirguna Brahman) nelze získat poučením z knih, či slovy, ani činy. Jediným způsobem k odhalení a Poznání je absolutní mlčení. Dědicové autorských práv nesouhlasí s vystavením knihy Břetislava Kafky u mě na webu. Dědicové vydavatelských práv po Břetislavu Kafkovi (bretislavkafka.cz) NESOUHLASÍ s vystavením knihy "Nové základy experimentální psychologie" na webu gyaneshwarpuri.cz. Podle nich by se mohlo jednat o porušení autorských práv. Co by na to ale řekl sám Břetislav Kafka? Určitě by byl potěšen, že se jeho dílo propaguje... Proto zde dávám odkaz na jeho knihy, kde si je můžete zakoupit. Dnes jsem doplnil poděkování o Geosan, Geotest, GP Brno a vegetariánskou restauraci Rebio. Tedy firmy, které mi v minulosti velmi pomáhaly s vydáváním Acta Speleohistorica a se speleologickými průzkumy. 12. července 2022 Gurupurnima 8.7.2022, Střílky - ášram.  Kapucíni - ze srdce propaguji tento mnišský řád. Jehož jsem se málem stal členem. Chceš vstoupit do řádu? Nejsympatičtější jsou mi kapucíni a kartuziáni, ale ti už nejsou v ČR.  Pátrání po vzácné knize přineslo ovoce. Zabádal jsem na internetu a v jednom antikvariátě jsem dnes objevil cennou knihu svámího Šivánandy "Věčné učení". Je to základní spis o józe, který vyšel i v češtině. Nevadí mi poněkud vyšší pořizovací cena. Samozřejmě, že knihu nascenuji a vystavím na čestné místo zde na webu pro případné zájemce. Už se těším až přijde kniha poštou. Šri svámi Šivánanda byl himálajský Mistr jógy. Považuji ho za svého duchovního učitele, hned za Paramhansem Svámím Mahéšvaránandou. Škoda, že tak málo z jeho četných knih o józe bylo přeloženo do češtiny. Zde na webu mám jen "Mantra jógu". Knihu Věčné učení jsem již měl v rukách a četl jsem ji v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách někdy před 20 roky. Tolik se mi po ní stýskalo, že jsem se rozhodl ji vybádat.  10. července 2022 Poselství Višvagurudžího u příležitosti oslav svátku Gurupurnimy 2022 Požehnaná átmá, drazí bhaktové a duchovně hledající, u mimořádné a posvátné příležitosti svátku Gurupurnimy vám posílám požehnání a boží ochranu šrí Alakhpurídžího, šrí Dévpurídžího, šrí Holygurudžího a šrí Maháprabhudžího. Jak všichni víte, Gurupurnima je pro duchovní rozvoj a pro realizaci nesmírně významná a velmi důležitá. Gurupurnima je den osvícení, kdy se světlo slunce poprvé dotklo země. Je to také den, kdy se na zemi inkarnoval bhagaván Véd Vjása, který sepsal védy. Gurupurnimu slavíme na jeho počest, na počest jeho následovníků, všech božských Mistrů a také naší linie Mistrů ÓM šrí Alakhpurídží Siddha Pítha Parampará, aby duchovně hledající a bhaktové skrze požehnání svého Mistra získali světlo poznání a dosáhli osvícení. Gurupurnima je začátkem duchovního roku a žáci nabízejí plody své sádhany svému Mistrovi, přijímají jeho požehnání a dávají si novou sankalpu pro svůj duchovní rozvoj. Modlím se o požehnání k všemohoucímu Pánu Šivovi, který přinesl na zemi vědu a světlo jógy, a k ÓM šrí Alakhpurídží Siddha Pítha pro váš duchovní rozvoj, zdraví a vedení při vaší sádhaně. Tento rok budu oslavovat Gurupurnimu v našem ÓM ášramu v Džadanu v Rádžasthánu 13. července 2022. V tento den se sjedou tisíce bhaktů, aby na oslavě Gurupurnimy uctili a oslavili naší linii Mistrů ÓM šrí Alkahpurídží Siddha Pítha. Satsangy u příležitosti oslav Gurupurnimy budou probíhat ve všech našich ášramech po celém světě. Jste neustále v mém srdci, myšlenkách a modlitbách. S láskou a požehnáním gurudéva Váš Višvagurudží Text doplněný do článku Kdo jsem, aneb poustevna na Děravce. Působit bude v Moravském krasu u Habrůvky poblíž svatého místa středověku mariánské obce Křtiny. Tam v rozlehlých lesích na Rudicko - Habrůvecké náhorní plošině, u své jeskyně Poustevníkova Děravka, plánuje postavit svou malou poustevnu. Chce být skutečně pravý poustevník. Touží vybudovat bohumilé svaté místo vnitřní modlitby a jógové koncentrace. Snad Bůh pomůže zharmonizovat energie v krajině, tak aby mohlo vzniknout toto nadčasové dílo. Co na to říkají kompetentní organizace (Správa CHKO Moravský kras a vlastník pozemku Školní lesní podnik Křtiny)? Byl by to vskutku významný počin, poustevnu na Děravce zákonně zlegalizovat. Snad se nějaký konsenzus soužití podaří vytvořit.číst víc... 9. července 2022 Lesnický Slavín na Rudicko - Habrůvecké a Olomučanské plošině. 8. července 2022 Letošní gurupurnimový daršan ve Střílkách. Na dnešek 8. července jsem dostal emailem zprávu z JDŽ, že se přece jen koná ve Střílkách gurupurnimový daršan se Svámíjim, který se původně neměl konat, neboť Svámiji měl odcestovat do Indie. . Již jsem se po cca 10 dnech teploty a tělesné ochablosti cítil být na cestu silný a uzdravený, abych se této výborné akce zůčastnil. Ve Střílkách mi každopádně udělali covid test, který byl naštěstí negativní. Potom jsme se v 10 hodin všichni sešli na satsangové louce, kde nyní stojí prostorný přístřešek. Zpívaly se - jak jinak - bhadžany. Bylo to dojemné. Potom byla modlitba, při níž jsme my sanjásini dělali půdžu. Svámiji měl přednášku jenom v anglickém jazyce, čemuž jsem mnoho nerozuměl. Ale tleskal jsem když ostatní tleskali. Byl jsem na gurupurnimě šťastný. Už aby Mistr opět přiletěl zpět do Evropy. Tentokrát jsem mnoho nefotografoval, jen jednu zde zveřejněnou fotečku.  Jednoho jitra, když jsem seděla pod modrými oblouky mandiru, zeptala jsem se opět Svámího na mentální úrovni, jak si přeje abych naložila se svým životem nyní, co jsem dosáhla stádia Sanjásina. Svámí odpověděl: "Ti, kdož jsou plně svobodní, nemají nic na práci - pouze Mě miluj." A dodal: "Tak jako Já miluji Tebe." Jedinečná Milost. 7. července 2022 "Zen je za dualismem. Je to naprostá jednoduchost, ale otevírá dveře k absolutní moudrosti. Tyto dveře, plný význam zazenu, jsou shikantaza, jenom sedět, sedět a nedělat nic jiného." Tajemství nehybné moudrosti.  4. července 2022 Doplněny duchovní odkazy na křesťanské církve a kláštery. 3. července 2022 Duchovní odkazy. Zatím s tím začínám. Dnes jsem vložil odkazy na buddhismus... Kdy výjde páté eSpeleo a kdy dodá Pavel Chaloupský fotky z Málčiny jeskyně? Dne 2.6. vydala ČSS zprávu, že páté číslo eSpeleo výjde do konce června. Zatím však po něm není vidu ani slechu. Rovněž Pavel Chaloupský s fotečkami z Málčiny otálí, a to jsme je nafotili již 7. dubna! Nevím co Pavla vychyluje z rovnováhy, že ani teď na počátku července fotky nedodává. Stále v sobě cítím pozůstatky nemoci, i když v podstatě jsem již zdráv. 30. června 2022 Opravdová oddanost. Jednou přikázal Mistr žákovi, aby rozdal lidem prasád. Maháprabhudží vzal požehnaný pokrm do pravé ruky, jak se sluší, a nejprve jej šel nabídnout Učiteli. Tu šří Dévpurídží vytáhl nůž a několikrát svého žáka do natažené ruky řízl. Ozvaly se vyděšené výkřiky, lidé s vytřeštěnýma očima sledovali, co se bude dít dál. Maháprabhudží se usmíval a v jeho milé tváři nebylo vidět ani záchvěv strachu. Pokojně si zavázal ruku. Příštího večera podal Mistrovi prasád levou rukou. K hrůze všech zúčastněných se opakovalo všechno jako předešlého dne. Chlapci zelo na levém zápěstí několik hlubokých řezných ran. Maháprabhudží si opět s naprosto klidným výrazem bez hlesu zavázal ránu. Šrí Dévpurídži zajásal: "Dípe, víš, co to znamená. Komu se teď dostane požehnání z tvých rukou, bude osvobozen od veškerého utrpení, nepodlehne strachu ani žádným obavám a jeho nitro naplní mír." Maháprabhudží padl před Mistrem na zem: "Pane, cokoli se mi dostává z tvých rukou, je pro mne požehnáním." I třetího dne dostal Maháprabhudží za úkol rozdat prasád. Když jej šel nabídnout Mistrovi, byl otázán: "Dípe, nebojíš se?" "Nebojím Pane, jak bych se mohl bát, když jsi se mnou?" Šrí Dévpurídži byl s odpovědí spokojen a ptal se dál: "Co si ve svém životě přeješ ze všeho nejvíc?" "Ze všeho nejvíc si přeju, aby si tví bhaktové byli vědomi tvého všeprostupujícího Světla a skrze ně aby došli poznání a uskutečnění své božské podstaty. I mě nechť tvé Světlo obstupuje a prostupuje zvenčí i zevnitř, nechť v něm spatřím tvou nirgunovou i sargunovou podobu a nechť skrze tvou milost dosáhnu átmagján - Poznání Podstaty, Poznání Duše." Když Mistr uslyšel tato slova, povstal a prudce vrazil svámímu Dípovi do zad oštěp. Z rány se valily proudy krve. Ale i tentokrát zůstal mladý žák nepohnut a v jeho tváři se zráčila radost. "Ty jsi Světlo Vesmíru, Dípe," požehnal mu šrí Dévpurídží. Vyzařuješ všezasahující energii. Jsi to ty, kdo bude lidské duše připoutané k marnosti a pomíjivosti tohoto světa osvobozovat z osidel máji." Potom Mistr vytáhl zabodnutý oštěp, posypal ránu popelem ze spáleného útržku látky a ta v okamžení přestala krvácet. Lílá Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžího 25. června 2022 Maháprabhudíp ášram Střílky na HermitPhoto.  23. června 2022 Acta Speleohistorica o Křtinách. Dnes jsem dlouze pročítal celý obsáhlý rukopis své publikace Acta Speleohistorica o Křtinách. Na své si příjdou jak historikové, tak speleologové a archeologové. Strojopis má nyní 42 stran textu formátu A4 plus obrovské množství doprovodného materiálu, hlavně fotografických příloh. Publikace má tedy nyní s fotografiemi odhadem již asi 88 stran! Výjde s barevnou obálkou a černobílým vnitřkem na křídovém papíře. 22. června 2022   Jedna zapomenutá fotečka:  Přerušil jsem pobyt v ášramu Střílky a vrátil jsem se do Brna. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo, že jsem v ášramu onemocněl. Pravděpodobně chřipka, ale nebyl vyloučen ani covid. I tak jsem si užil se Svámijim mnoho radostných satsangů. Věnoval jsem se karmajóze: vynášení odpadků ze všech koutů ášramu, dále umývání toalet a koupelen. Zbytek času jsem trávil při prácích v kuchyni. Mám několik desítek fotografií. Nyní jsem doma a léčím se. Polykám acylpyriny a jsem na lůžku. Cítím, že se z toho brzy dostanu. Jak by né, na jóginy nemoc nemá moc.  10. června 2022 Požehnání. "Požehnej ti Pán Bůh synáčku, aby tě životem provázelo štěstí. Jenom nezapomínej na gurudéva a měj na mysli jeho svaté jméno. Kdo chová v srdci gurudéva, dostane všechno, co potřebuje." Paramhans svámí Madhávananda Lílá Amrit. 9. června 2022 ... člověk nikdy neví, jak bude velký jógin nebo jóginka reagovat na zmínku o publicitě. Zpravidla se jí vyhýbají a chtějí provádět své hluboké zkoumání duše v mlčení. Životopis jógina Zítra odjíždím do Střílek milovaní. Znovu spočinu u nohou svého Mistra Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Zůčastním se seminářů jógy a pobudu ve stříleckém Maháprabhudíp ášramu asi měsíc. Budu se věnovat své karmajóze a večer se budu zůčastňovat radostných satsangů. Budu se těšit z blízkosti světce. Samozřejmě budu mít s sebou fotoaparát a tak ty vzácné chvíle budu zachycovat a vy se můžete těšit na nějaké Hermitfotečky. Nechť se máte všichni dobře. Hari Om. V Lásce. 8. června 2022 Letošní noc kostelů proběhne 10.června. Navštivte svůj oblíbený kostel, tak jak ho neznáte. Navštivte třeba naše svaté Křtiny. Já budu tou dobou již v našem Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách.  Setkání s archeoložkou Mgr. Innou Mateiciucovou v Brně. Inna se zprvu specializovala na neolit Sýrie, nyní se však zaměřuje na stát Omán. V Ománu mají vyčleněnu oblast k výzkumu, která je krasovým poljem. Je tedy naděje, že zde bylo pravěké osídlení v době, kdy okolní krajina byla bezvodá poušť. Letošní expedice do Ománu se zůčastnili i geologové Jiří Otava a Antonín Přichystal, kteří slavili úspěch. Snad nic neprozradím, když napíši že objevili jeskyni, kterou pro svůj vzhled nazvali Pekárna. Je naděje, že pod travertínovou vrstnou budou pravěké nálezy. Nezbývá než jim popřát mnoho úspěchu v jejich nadšení.  6. června 2022 Přídavky ke článku o speleohistorii a genezi Malčiny jeskyně pro eSpeleo. Otázka prolongace ucpaných trativodů v Poradním a Jižním dómu. Tato prolongace je stále otevřená směrem pod Švédův stůl a do předpokládaného jeskynního systému podzemní Říčky mezi Závrtem pod Svatými schody a Barunčinou pod Svatými schody, tedy směrem na Netopýrku (ŠENKYŘÍK 2005a, GYANESHWARPURI 202.a). Snad se najde výzkumce, který toto dílo Hádecké skupiny Jaroslava Dvořáka a kol v Poradním a Jižním dómu dokončí. Já to už však nebudu. Pokud by se otevřel vchod č. 1 do Málčiny jeskyně (objevný Kubáskuv vchod z roku 1908), byl by vyřešen problém kam s nakopanými sedimenty. To by bylo poměrně snadné. Domnívám se, že je to poměrně perspektivní místo na poměry Málčiny jeskyně jako východiště objevných exploatací pod ostroh Svatých schodů, který speleologicky stále přitahuje neznámem (GYANESHWARPURI 202.b) Tato otázka je tedy zdá se otevřena pro další zájemce (snad Pavel Chaloupský a Kamil Pokorný ?). číst víc... Otázka prolongace přitokového Trativodu nad vodopádkem v Hlavní chodbě. Kolektiv ZO 6-12 Speleologický klub Brno (Petr Kos, Petr Kučera) prokopával přítokový Trativod nad vodopádkem, nalézající se zhruba v polovině Hlavní chodby, do vzdálenosti cca 10 m. Ucpaný trativod však pokračuje dál, ale nepříznivým směrem k nedalekému Ochozskému žlíbku. Čelba trativodu se tím přibližuje Ochozskému potoku, kde je asi nachází neznámý inundační ponůrek. Tím Málčinu jeskyni prodloužili na 190 m. číst víc... Otázka prolongace Chaloupského odtoku potůčku do Spojky od Vodopádku v Hlavní chodbě, směrem k Poradnímu dómu. Toto místo prozkoumal na základě mého doporučení Pavel Chaloupský, člen ZO 6-12 Speleologický klub Brno. Dle jeho sdělení se pod skalním stropem Spojky nacházejí kypré sedimenty v místě odtoku podzemního potůčku od Vodopádku. Odtoková horizontální spára je však velmi nízká. Pravděpodobně zde nebude průstupná. Nachází se zde však hydrologicky průtočný odtoková cesta do neznáma Svatých schodů. Jen několik málo metrů je to zde do vyústění plazivky do jiného - více dimenzovaného trativodu - vstup do něhož vidíme ucpán málčinským blátem na západní straně konce Hlavní chodby. Načepování odtokového potůčku od vodopádku do erozních struktur větší dimenze je tedy pravděpodobné. číst víc... Virgulové anomálie v okolí Málčiny jeskyně aneb pár kritických úvah k diskuzi nad fenoménem virgulování. Kamil Pokorný a Ladislav Slezák z pracovní skupiny SE 3 (Tři senioři) detekovali virgulí v blízkosti Málčiny další neznámé (dómovité) prostory. Kamil Pokorný je senzibil známý svými psychotronickými experimenty na bázi virgulování průchodu dosud neznámých a nikým neviděných a netušených jeskyní v celé jižní části Moravského krasu. Výsledky těchto jeho rozsáhlých virgulových prací v údolí Říčky a na přilehlých plošinách nejsou dodnes plně zveřejněny, proto zde zanechávám o nich pouze literární zmínku a více se nerozepisuji. K tomu bych však něco dodal. Patřím ke skeptikům těchto virgulových prácí, jakkoli je o mě dobře známo, že i já sám jsem se v minulosti virgulováním aktivně zabýval (Křtiny - ossarium 1991, j. Ponorný Hrádek na Skalce 1990). Dnes po mnoha praktických zkušenostech však považují virgulové anomálie v podstatě za produkt autosugesce neznámého podvědomí, a nikoli o zvláštní schopnost nadvědomí. Nadvědomí se svými mnoha zvláštními silami a schopnostmi je totiž přístupné toliko světcům, nikoli však světským mužům. A k tomu jsme ještě velmi vzdáleni. Tolik mé vyjádření k četným neznámých jeskynním chodbám, dómům a propastem zaznamenaných virgulí Kamilem Pokorným v celém Údolí Říčky a na Hostěnické plošině a Mokerské plošině. Tyto rozsáhlé virgulové prognózy nebudí moji důvěru, tím se netajím. Jsem příznivcem empirických metod, a postupů praktické speleologie při hledání neznámých jeskyní. Něco však v Údolí Říčky k objevení ještě nepochybně je, držím proto Kamilovi palce v jeho entuziasmu. Ti, kteří se nemodlí, nemeditují a nepraktikují žádnou speciální sádhanu se k duchovním darům nadvědomí vůbec nedokáží přiblížit, jak nás učí úžasná věda vnitřní jógy. Neochota zachovávat celibát něco znamená a trestá se spánkem nevědomosti a zapomění, je zhola nemožné jakýkoli způsobem se pozdvihnout z moci duševně omezeného ega. číst víc... 5. června 2022 Višvagurudží právě přijíždí do Střílek. Zítra 6.6. bude uvítací satsang s Višvagurudžím v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách. Setkáme se v 18 hodin. Mezi pohádkové bytosti dnes doplněn Ježíš Kristus. Teď je můj soupis pohádkových bytostí kompletní.  Ježíš Kristus HermitPhoto: Dobrá čajovna v Brně.  HermitPhoto: Chrám Panny Marie ve Křtinách.  3. června 2022 U Radka Hýska v Babicích nad Svitavou a u Panny Marie ve Křtinách. Při nedávné návštěvě Křtin se přiřítilo od někud auto a z něho mi někdo kynul. Ach ano, poznal jsem ho. Byl to Radek Hýsek, bývalý předseda Býčí skály. Už taky zestárl. Na dlouhý rozhovor však nebyl čas, neboť auto blokovalo průjezd rušnou křižovatkou. "Stav se.", vyhrkl na rozloučenou Radek Hýsek. Dlouho jsem nad tím pozváním přemýšlel a nakonec jsem v tom poznal volání boží, a proto jsem se rozhodl, že Radka u něho v Babicích nad Svitavou navštívím. Dnes jsem ze svého oltáře sundal obrázek svatého Františka z Assisi a napsal na něj na zadní stranu dlouhé věnování Radkovi a jeho ženě. Hned dnes jsem s tímto svatým dárkem zamířil do Babic. Radek byl naštěstí doma, jeho auto stálo před domem. Otevřela mi jeho žena. Řekl jsem jí, že přicházím na Radkovo pozvání. Uvedla mne ke stolu u něhož právě seděl nějaký významný speleolog, jehož jsem neznal. Radek Hýsek je stále tělem i duší jeskyňář, i když pro svůj pokročilý věk 82 roků už samozřejmě nejeskyňaří. Pustili jsme se do rozhovoru. Probrali jsme vše podstatné za tu dobu, co jsme se neviděli. Neviděli jsme se totiž celých 15 let. Radek už špatně chodí, ale je plně při smyslech. Převzal můj dárek sv. Františka a ukázal mi své amulety, které má po své mamince: křesťanský křížek a keltskou měděnou spirálu. Mnohokrát jsem Radka fotografoval v rámci Projektu HermitPhoto. Radek však odmítl mi dát souhlas fotografie zveřejnit u mě na webu. Prý až po jeho smrti. V družném rozhovoru uplynula asi hodina a já jsem se měl k odchodu. Zamířil jsem napříč Babickou plošinou u Skrejšen do horní části Křtinského údolí a odtud do Křtin. V kostele jsem měl další zážitek. Posadil jsem se do lavice před gotickou Madonou Panny Marie Křtinské a tu jsem ucítil její hlas: "Ukrývají se v tobě velké milosti." a požehnala mi knihu, kterou se o ní a jejím poutním místu chystám psát. Vděčně jsem opustil křtinský chrám a vydal se na autobusovou zastávku u Fárlíkovi hospody. Odtud jsem odjel do Brna. Dorazil jsem do Dobré čajovny na Římském náměstí, kde jsem zakoupil poctivou zásobu zeleného čaje "vietnam."  Proč neučím svatou jógu. Co se stane, když slepý vede slepé. Všichni spadnou do jámy. Tak to řekl Mistr Ježíš. Tak to cítím i já. Dokud nedosáhnu určitého pokroku na duchovní cestě jógy, nemyslím tím rovnou mókšu, nebudu nikoho vyučovat. Myslím, že je to moudré předsevzetí. Tak to cítím vnitřně. Zatím nemám v podstatě co dát. Co se však staně, když získám Poznání? Potom sejdu níž a budu učit. Myslím, že můžeme dát jenom to, co jsme zrealizovali v srdci. Mám za sebou tisíce dnů a nocí na horských poustevnách a v meditačních jeskyních.číst víc... Ještě jeden hold Paramhansovi Jógánandovi. Jógánando, Jógánando, tebe mám rád. Po přečtení tvých řádků mi - Bůh ví proč - tekly slzy. Zázrak. Vnímal jsem Boha. Má duše rozuměla. Takové jsou všechny víceúrovňové knihy. Dojímají mne. Jejich poselství rozumím. Nepochybně tuto knihu nečtu poprvé. Je čas rozvzpomínání. Bližší je mi jen Mahéšvaránandova nauka. Jeho hlas mám v srdci. To On mne vede od zrození. O tom není pochyb. Promlouvej v mém srdci Svámiji! Tvůj nehodný žák swami Gyaneshwarpuri.číst víc...  2. června 2022 Další páté číslo eSpelea by mělo vyjít do konce června! Těšíme se! Hodně zdaru redakční radě. 1. června 2022 HermitPhoto: Karmajógový víkend v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách.  Nejde o to obracet někoho na víru, ale přesvědčovat lidi vlastním životem, být dobrým příkladem. Líla Amrit Paramhansa Jógánanda: Životopis jógina. Mě Životopis jógina mnoho dal, předevšim upevnil moji víru v mou Cestu jógy. Rovněž i já jsem nalezl Kristu podobného světce Paramhanse svámího Mahéšvaránandu. V této knize jsem nalezl mnoho skrytých pokladů, dlouho tušených duchovních myšlenek pro můj život, studnici intuitivní moudrosti. Číst takovéto knihy napsané světcem je pro mne velikým potěšením. Tato kniha se mi tedy velmi zalíbila. Více takových knih! číst víc... "Pán odpovídá na všechno a působí na všechny... splní každé upřimné přání svého uctívače. Lidé si jen zřídka uvědomují, jak často vyslyší Bůh jejich modlitby. Není předpojatý jen pro několik jedinců, ale vyslechne každého, kdo k němu přistoupí s důvěrou. Jako děti bychom měli vždycky věřit v milující laskavost svého všudepřítomného Otce." Životopis jógina Intuice je duchovní vedení, které se přirozeně objevuje v člověku v okamžicích, kdy je jeho mysl klidná. Skoro každý už zažil nevysvětlitelně správné "tušení" nebo s úspěchem přenesl své myšlenky na druhého. Životopis jógina 31. května 2022 Vishwaguruji ve Střílkách léto 2022. Hari Óm, S radostí vám oznamujeme, že Vishwaguruji bude ve Střílkách v těchto termínech: vždy od pátku do pátku: 10.6. - 17.6. 17.6. - 24.6. 24.6. - 1.7. 1.7. - 8.7. Vždy od pondělí do pondělí. 1.8. - 8.8. 22.8.- 29.8. Těšíme se na viděnou ve Střílkách. Ratanpuri Prchlíková "Máš pokojík, kde se můžeš zavřít a být sám?" "Mám." Pomyslel jsem si... "To je tvoje jeskyně." Jógin mi věnoval pohled osvícení, na který nikdy nezapomenu. "To je tvoje svatá hora. Tam najdeš království Boží." Jeho prostá slova okamžitě zahnala mou celoživotní posedlost Himálajem. Životopis jógina "Žádáš po mně osvícení," pokračoval jógin zadumaně, "a já se zatím musím ptát, zda se mi podařilo při své bezvýznamnosti a s tou trochou meditace, kterou jsem absolvoval, potěšit Boha a jakou cenu asi budu mít v jeho očích při posledním účtování." Životopis jógina Paramhansa Jógananda Životopis jógina Fotografie pomalovaných lebek ze Křtin od doc. MUDr. Lenky Vargové z lékařské fakulty MU v Brně. 
30. května 2022 Hlavní pouť Křtiny.  Mezinárodní den jógy 2022 v Brně.  Poděkování Mons. P. Janu Peňázovi.  Opět čtu v Jóganandově Životopisu jógina. Řádové předpisy nedovolují svámijům udržovat světská pouta, když už je formálně přeťali. Nesmějí provádět rodinné obřady, které jsou pro hospodáře povinné. Ale Šankara, starověky zakladatel řádu svámijů, na tento předpis nedbal. Po smrti své milované matky spálil její tělo v nebeském ohni, který nechal vytrysknout ze své zdvižené dlaně. Také Šrí Juktéšvar ignoroval tato omezení, i když méně okázalým způsobem. Když zemřela jeho matka, zařídil na břehu svaté Gangy ve Váránasí kremační obřad a ve shodě s odvěkým zvykem pohostil mnoho brahmánů. Matka Šrí Juktéšvara žila ve čtvrti Ránamahal ve Váránasí, kde jsem svého gurua poprvé navštívil. Byla vlídná a laskavá, ale měla velmi vyhraněné názory. Jednou jsem stál na balkóně a pozoroval, jak spolu matka a syn hovoří. Svým klidným, rozumným způsobem se mistr pokoušel svou matku o něčem přesvědčit. Zjevně se mu to nepodařilo, protože velmi energicky zavrtěla hlavou. "Ne, ne můj synu jdi teď pryč! Tvoje moudrá slova nejsou pro mne. Já nejsem tvůj žák." Šrí Juktéšvar couvl bez dalšího slova jako vyhubované dítě. Byl jsem dojat jeho úctou k matce i v její nerozumné náladě. Viděla v něm jenom svého malého chlapce a ne mudrce. Tato drobná událost měla jistý půvab, vrhala dostatečné světlo na neobvyklou povahu mého gurua, vnitřně pokorného a navenek neoblomného. Když se některý návštěvník odvážil vyprávět v ášramu dvojsmyslný příběh, zachovával mistr neúčastné mlčení. "Nenechte se bít provokujícím bičem hezké tváře." říkal svým žákům. "Jak může mít opravdové potěšení ze světa otrok svých smyslů? Když se brodí v bahně, unikají mu jemné vůně. Člověk se živelnými choutkami ztrácí všechno jemné rozlišování." Studenti, kteří se snažili uniknout klamu dualistické máje, dostávali od Šrí Juktéšvara trpělivé a chápavé rady. "Tak jako je účelem jezení uspokojit hlad a ne chtivost, je sexuální instinkt určen k rozmnožování druhu podle přírodního zákona a ne k zažehávání nenasytné touhy," říkal. "Zničte už nyní špatné tužby, jinak vás budou následovat, až bude vaše astrální tělo odloučeno od své fyzické schránky. I když je tělo slabé, mysl by měla stále odolávat. Přepadne-li vás s krutou silou pokušení, překonejte je neosobní analýzou a nezdolnou vůlí. Každá přirozená vášeň se dá ovládnout. Uchovávejte si sílu. Buďte jako prostorný oceán, vstřebávající všechny říční přítoky smyslů. Malé touhy jsou otvory v rezervoáru vašeho vnitřního pokoje, které umožňují promrhání hojivých vod v pouštním písku materialismu. Mocný aktivační podnět nesprávné touhy je největší nepřítel štěstí člověka. Procházej světem jako lev sebeovládání, postarej se, aby tě neproháněla žába slabosti." Uctívač je nakonec osvobozen od všech bezděčných impulsů. Promění svou potřebu lidské lásky v tužbu jedině po Bohu, lásku výlučnou, neboť všudepřítomnou. Jsou žáci, kteří hledají gurua podle svého obrazu. Takoví studenti si často stěžovali, že Šrí Juktéšvara nechápou. "Stejně nechápete ani Boha!" odsekl jsem jednou. "Až vám bude světec jasný, budete sami světci." Kdo může chtít pochopit bezednou povahu mistra v jediném okamžiku? Studenti přicházeli a zpravidla zase odcházeli. Ti, kdo bažili po cestě uhlazených sympatií a pohodlného kázání, ji v ášramu nenašli. Mistr nabízel útočiště a vedení po celý věk, ale mnoho žáků lakotně požadovalo ještě balzám pro své ego. Odešli a dali před pokorou přednost nesčetným pokořením života. Mistrovy planoucí paprsky, sluneční svit jeho moudrosti, byly příliš silné pro jejich duchovní neduh. Našli si jiného, menšího učitele, který je zaštítil lichotkami a umožnil jim neklidný spánek nevědomosti. Jedinou příčinou tehdejší mistrovy nelibosti bylo, že jsem se navzdory jeho jemnému náznaku pokoušel obrátit jistého člověka na duchovní cestu. "Jestli se ti moje slova nelíbí, můžeš kdykoli odejít," ujišťoval mne mistr. "Nechci od tebe nic jiného než tvé vlastní zdokonalení. Zůstaň jedině, když cítíš, že z toho máš prospěch." "Tělo je zrádný přítel. Dávej mu, co mu patří, ale nic víc," říkával. "Bolest a radost přejdou, snášej obojí s klidem, ale současně se snaž zbavit se jich. Představivost jsou dveře, jimiž vstupuje nemoc i uzdravení. Nevěř v reálnost choroby, ani když jsi nemocen, neuznaný návštěvník odejde." "Mlčky se blíží temnota máje. Odkvapme domů do svého nitra!" Budu mít svůj jógový ášram? Jednou zdědím maminčin byt v Bosonohách. Podobně jako šrí Juktéšvar v Jóganandově "Životopisu jógina" využiji těchto rodinných statků v vybudování svého jógového ášramu, na principu poustevny, v Brně nebo blízkém okolí. Líbil by se mi Moravský kras, například městys Křtiny či vesnička Habrůvka. Svámí má přece mít svůj ášram, kde bude předávat jógu. Já jsem však spíše poustevník, přesto nějaké sklony ke službě lidstvu po svém osvícení budu mít. Vybudovat ášram mi poradil při sanjás dikše můj Mistr, Paramhans svámí Mahéšvaránanda. Zpočátku jsem se touto jeho poznámkou příliš nezabýval, ale dnes v noci jsem nad tím vážně přemýšlel. Cítím, že maminčin byt, k němuž se vážou mé dětské vzpomínky opustím. Těším se až se přestěhuji do menšího bytu ve starém domě na klidné ulici v Brně.číst víc... 29. května 2022 Karmajóga ve stříleckém ášramu. Jak se Vám líbí fotky ze Střílek? Přijel jsem do ášramu v pátek večer, už byla zavřena hlavní vrata, ale Vydja, se kterou jsem se setkal v autobusu, měla naštěstí klíče. V sobotu se hromadná karmajóga na zahradě nekonala, protože paní zahradnice odjela v nějaké neodkladné záležitosti na Slovensko. Vydja mi však dala kosu a vyslala mne kosit trávu v ovocném sadu. Byla to namáhavá práce z níž mne bolela hlava. Večer byl satsang jehož se zůčastnila sadví Parvatí a svámí Gajanand Zpívali jsme se zanícením bhadžany, modlitbu, rozdali prašád a šli spát. Druhý den v neděli jsem jel autobusem ze Střílek do Brna.  Kněz Tomáš Halík: které je největší ze všech přikázání. Zaslal Tomás de Torquemada. Já s Tomášem Halíkem souhlasím a považuji Ho za spřízněnou dušičku. Budování úkrytu pro přežití v pustém lese. Zaslal Tomás de Torquemada, přítel Boba Klváně. Děkuji pěkně. Pobyt v lese - to mám rád. 27. května 2022 Ne nemýlím se, na cestu speleologie už nepatřím! Příliš negativní prostředí...:( Skoro bych na to zapoměl. To není pro mne. Že jsem se rozešel s nevědomým speleologem Kamilem Pokorným, který mi dlouhodobě podsouvá nehezké myšlenky - tak jak je v Moravském krasu obvyklé, mi nevadí. I to už patří k cestě poustevníka. Já jsem raději s Bohem. Zrovna teď místo do Krasu jedu do stříleckého ášramu na karmajógu, kde bude nějaká práce na zahradě. Je mi jen líto Kamila, který byl mým dobrým kamarádem.  26. května 2022 S Kamilem Pokorným jsem se rozešel. Důvodem jsou přetrvávající vnitřní rozpory, které s ním mám, které umocňují jeho duševní výpadky proti mě a mé Cestě, dokonce i Mistrovi. Nic naplat. Nezbývá než popřát Kamilovi aby šel svou cestou, byť sebevíce podivnou. Já se na něho jako na přítele, či kamaráda nemohu spolehnout. Čas ukáže moji předpověď, že zůstane sám v nepřátelském prostředí, kde nebudou přijímat jeho kypící virgulovo - speleologický entuziasmus. Potom mne na Cestě Boží Lásky a Poznání bude rád následovat. Něco odemne odešlo. Já vím, že to byla karma. Na nějakou loď už nepatřím. Takový je Boží plán se mnou a s Kamilem. Nepřipoutanost. Odpoutanost od každého. Pominou všechny potíže. Uvolněně plynu dál. 25. května 2022 Sbohem speleologie. Speleologie je v podstatě materialistická věda, nevyplácí se na ní zdržovat na Cestě za Bohem. To pokušení zastavit se a věnovat se speleologii bylo pro mne těžké. Ale oni sami mne nechtěli mít mezi sebou. Tím mi dali poznat, že na jejich cestu speleologických výzkumů v Moravském krasu už nepatřím. Požehnaná je jóga a duchovní Cesta k Bohu do Neznáma. Ano, našel jsem Cestu Boží pod svýma nohama. Odkryl jsem tajemství světců. Boží Milost spočívá na mne. To je celé poustevníkovo tajemství. Na to jsem přišel v 54 letech svého života. Našel jsem to. Harmonie. To je mé rozloučení se světem lidských bytostí. Již nikdy nesejdu dolů do duchovních nížin, mě čekají výstupy na horské útesy. Tam v horách mám svou jeskyňku. Tam usednu a tiše se pomodlím a povznesu se nad všechny světské okovy. Po vzoru Paramhanse Svámího Mahéšvaránandy se znovurodím v Božském Vesmíru. Vítá mne mnohem lepší svět než ten, který bezstarostně nyní opouštím. Jako svámí chci Pane žít. Já to dokážu.číst víc... Čtu dále z knihy Paramhanse Jóganandy: "Životopis jógina." "Dlouho jsem se cvičil v poctivé introspekci, nádherně bolestivému přístupu k moudrosti. Sebezkoumání, nelítostné pozorování vlastních myšlenek je tvrdá a otřesná zkušenost. Rozdrtí na prach i to nejstatnější ego. Ale opravdová sebeanalíza vytváří s matematickou přesností zřece." 24. května 2022 Mezi pohádkové bytosti doplněni indičtí guruové Paramhansy Jóganandy.  Láhirí Mahášaj  Šrí Juktéšvar Giri "Co je za tmou zavřených očí?" přepadla mne silná myšlenka. Okamžitě se před mým vnitřním zrakem objevil oslnivý záblesk světla. Na velkém zářivém plátně v mém čele se jako miniaturní filmové obrázky vynořily božské postavy světců, sedících v meditačních pozicích v horských jeskyních. "Kdo jste?" zeptal jsem se nahlas. "Jsme himálajští jógini." Je těžké popsat nebeskou odpověď: srdce se mi vzrušeně rozbušilo. "Hrozně rád bych šel do Himálaje a byl jako vy!" Vidina zmizela, ale stříbrné paprsky se šířily ve stále širších kruzích do nekonečna. "Co je to za zázračnou záři?" "Jsem Íšvara. Jsem Světlo. Hlas byl jako dunící mraky. "Chci být s tebou zajedno!" Ze své zvolna mizící extáze jsem si uchoval trvalý odkaz inspirace k hledání Boha. "Je věčnou, stále novou Radostí!" Tato vzpomínka ve mě zůstala dlouho po dni uchvácení. Životopis jógina 22. května 2022 Tak jsem se dal znovu do práce na Acta Speleohistorica o Křtinách. Ještě mne čeká mnoho práce. A pak najít vydavatele. "Když jsem procházel mezi zástupy mnichů a sádhuů, kteří se sjeli z velkých dálek, aby se zúčastnili posvátné slavnosti, povšiml jsem si popelem pomazaného askety se žebráckou miskou v ruce. V mé mysli vyvstala myšlenka, že je to pokrytec, který nosí jen vnější symboly odříkání bez odpovídající vnitřní milosti. Sotva jsem asketu minul, padl můj ohromený zrak na Bábádžiho. Poklekl před rozcuchaným asketou. "Gurudži!" Pospíchal jsem k němu. "Co to děláte?" "Umývám nohy tomuto muži, který se vzdal všeho, a potom mu půjdu umýt nádoby na vaření." Bábádži se na mne usmál jako malé dítě: viděl jsem, že chce, abych nikoho nekritizoval, ale spatřoval Pána sídlícího stejně v chrámech všech těl, vyšších i nižších lidí. Veliký guru pak dodal: "Tím, že sloužím moudrým i nevědomým sádhuům, učím se té největší ze všech ctností, která těší Boha nejvíc - pokoře." Životopis jógina  20. května 2022 Paramhansa Yogananda u mě na webu.  Bratr Chidananda, prezident SRF/YSS, požádal, aby toto poselství bylo sdíleno se všemi následovníky a přáteli Paramahansy Yoganandy: "V této době vážného celosvětového znepokojení nad válkou na Ukrajině vyzývám všechny členy a přátele Seberealizačního společenství a Indické společnosti Yogoda Satsanga, aby se i nadále hluboce modlili za všechny, jejichž životy, rodiny a blahobyt jsou ohroženy - a za harmonii a mír po celém světě. Lidstvo je jedna rodina a akty agresivní války proti jednomu národu se nakonec dotknou nás všech. Prosím, připojte se ke mně a mnichům v ášramech Paramahansy Jóganandy ve zvláštních modlitbách, aby Boží světlo – působící skrze duše, svědomí a dobrou vůli všech členů naší světové rodiny – mohlo vytvořit mocný štít bezpečí kolem nevinných a léčivou protiváhu k nevědomému požitkářství temnějších impulsů lidské přirozenosti, které vybuchly v tomto násilí a zkáze. Soustředěné modlitby, láska a Bohem naladěné myšlenky a energie zrozené z božského společenství v meditaci mohou pomoci přinést ochranu, odvahu a vnitřní sílu těm, kteří jsou v nebezpečí – a moudrost a správné porozumění vůdcům národů. Spojme se a použijme tento mocný zásah v současné nebezpečné době do světových záležitostí – pro všechny, kteří trpí v současném konfliktu, a pro pokračující probouzení globální rodiny k univerzálním duchovním principům a zbožným způsobům života, které jsou jediným trvalým způsobem, jak přinést trvalý mír a harmonii. číst dál... 19. května 2022 Po 26 letech jsem pouhým začátečníkem. Přes všechno vynaložené úsilí a snahu jsem v józe a meditaci pouhým začátečníkem. Něco mám však do vínku nepochybně z minulých životů (vivéku, jemné rozlišování). Rozumím Božímu slovu. Sedávám každou noc sám osamocen před oltářem a učím se. Naslouchám Božímu Tichu. Někdy jsem napojený na osobní Božství. Tehdy jsou mé odpovědi jedinečné. Rád naslouchám Bohu, mému ochránci a spasiteli. On zná každodenní cestu po níž se mám ubírat. To je celé mé tajemství. Já jsem jenom nástroj tohoto vyššího a nejvyššího Já, pokud si to ono Božství bude přát. Naslouchejte Tichu spolu se mnou, je to pramen Poznání. Jsem tu proto abych Vám ukázal duchovní cestu na svém příkladu. Hledím při tom na obrázek mého Mistra - to On mne vede. Požehnané meditace u nohou Mistra. On je můj poklad. I vy neváhejte a opakujte si mantru s Jeho Jménem. I vy byste měli těšit Boha mantrou s Božím jménem. Ubylo by Vám mnoho starostí, které tíží Vaši mysl. Těšíte tím Nejvyšší Bytost. Odevzdejte Bohu svoji Lásku. Dočkáte se splnění svých snů. U Boha je všechno možné. Bůh vezme do svých rukou vaše životy.číst dál...  18. května 2022 Stoikové: 37 mouder, která vám změní život  Čtu z Životopisu jógina od Paramhansy Jóganandy a přemýšlím nad poustevnou ve Slovenském ráji. "Jsem rád, že jsi vytrval ve své touze stát se mnichem..." ..."Nikdy bych nemohl zaváhat pokud jde o můj cíl patřit k řádu svámijů..." Přidělit Bohu v životě druhé místo nepřicházelo pro mne v úvahu. I když je jediným Vlastníkem ve vesmíru, mlčky nás zahrnující dary od života k životu, zůstává jedna věc, kterou nevlastní a kterou Mu může každé lidské srdce odepřít nebo dát - lidská láska. Jóga zplodila ve všech indických obdobích muže, kteří byli skutečně svobodní... 17. května 2022 Dnes byla provedena celková záloha tohoto webu. Video chrámu Panny Marie ve Křtinách.  Poustevna na Močové na Habrůvecké plošině na HermitPhoto.  16. května 2022 Mahéšvaránandova lípa na Děravce na HermitPhoto.  Do zenového kláštera jsem přijel s příjemným pocitem. Očekával jsem přijetí jako: "Oh Ram Dassi jsme tak šťastní, že jsi mohl přijet!" Nějakou potravu pro ego. Místo toho potkávám chlápka v černém oděvu s psací deskou, s klipsem a vyholenou hlavou, který říká: "Dass Rame budeš na palandě číslo šest. Zde máš róbu. Bratr John ti ukáže jak se obléká a za šest minut máš být v zendu." Tak si myslím: "OK chlapče, tohle hraju jak divej."... ...Čtyřikát denně přicházíte navštívit Jošu Sasaki Róšiho, silného podsaditého Japonce, asi šedesát pět let. Říká se tomu dokusan. Dal nám koán: "Jak poznáte povahu svého Buddhy skrze zvuk cvrčka?" Když je na mě řada, pokaždé vcházím, vykonávám požadovaný počet úklon a posadím se. On má zvoneček a hůl a říká: "Aha dok-tor. Jak poznáš povahu svého Buddhy skrze zvuk cvrčka?" Zrovna jsem seděl venku, čekal jsem až příjdu na řadu a přemýšlel jsem jak by člověk měl poznat... Nemá se to, ale já jsem u sta hromů, usoudil, že je zde na zenbuddhistické scéně židovský Hind - odpovím mu odpovědí tibetského buddhismu. Tak jsem došel k závěru, že když se mě zeptá, nejlepší bude podržet ruce u uší jako tibetský Milarepa, když před svou jeskyní naslouchá zvukům vesmíru. Róši jen říká: "šedesát procent." A zvoní zvonečkem což znamená, že bych měl jít. Takle to pokračuje celé dny. Je mi čím dál hůř a jsem šílenější a šílenější, a prostě znuděný a znechucený. I když se moje sezení vylepšilo, zesílilo, nemohu vyřešit ten prokletý koán. Konečně čtvrtý nebo pátý den odcházím znovu k Róšimu. Koán jsem ještě nevyřešil. Stoupám tam a myslím si: "Je mi fuk jaká je odpověď na ten koán. Celou scénu zabalím. Mám toho dost. Vcházím dovnitř a on říká: "Aha dok-tore, jak poznáš povahu svého Buddhy skrze zvuk cvrčka?" A já říkám: "Dobrý ráno Róši." Jako bych říkal: "Už nežvaň do háje. Dobrý ráno a dost." "Aha dok-tore. Konečně se v zenu stáváš začátečníkem." Cesta uvědomění Sen s mistryní zenu Heilou Downey z Jihoafrické republiky. Je Heila Downey stále mojí mistriní zenu? Dnes jsem měl sen s Heilou Downey, mistryní zenu z Jihoafrické republiky. S Heilou Downey jsem se seznámil na zenovém ústraní v Bohunicích v dubnu 1998. Pořádně mne tehdy proklepla, takže od té doby jsem neměl zájem o zen, ale jen o jógu Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, který na rozdíl od Heily Downey učí Lásku a neútočí na slabá místa v podvědomí svých svěřenců a žáků. Zajímavé bylo, že jsem ve snu ucítil Lásku, a ona k mé duši zato něco promlouvala. Ale byl to jenom sen, jaké se mi pořád zdají. Ze svého snu jsem se každopádně probudil již o půl druhé ráno, uvařil si maminčino kafe a započal s jitřní meditací. Zase jsem tuto noc nešel vůbec spát. Zapálil jsem za Heilu Downey svíčku na svém oltáři, věnovanému hinduistickým božstvům a svatým. Ucítil jsem podvědomé přání se s Heilou po 22 letech opět setkat, tedy pokud ještě přijíždí do České republiky. Učí pořád zen tak útočně? Je prý osvícená, já však nevím co si myslet, ta Láska mi na zenovém ústraní nějak chyběla. Kdo jsem ale já abych zápasnickou metodu zenu posuzoval.:) číst víc...  15. května 2022 Na Děravce u lípy a v lůmku na Močové. Dorazil jsem do Křtin před soumrakem. Dveře do kostela byly již uzavřené. Tak jsem se vydal na Děravku. Cestou mi přišly myšlenky, zda někdo opět poškodil a zcizil památníček. V srdci jsem však měl klid, z toho jsem usoudil, že je vše v pořádku. Po příchodu na Děravku můj pohled ihned patřil památníčku a svatému obrázku. Zjistil jsem, že obrázek někdo od kmínku lípy pouze oddělal a umístil ho na jiné místo, které bylo podle něj vhodnější. Souhlasil jsem. Žulový památníček byl na svém místě. Mocné kouzlo tedy zaúčinkovalo... Zasedl jsem k meditaci, ale obtěžovalo mne množství mušek a komárů. Nedalo se na Děravce meditovat. Proto jsem se rozhodl přemístit na poustevnu Močová, která je mezi stromy v lese a tedy bez dotěrného hmyzu. Po příchodu na Močovou již padal soumrak. Do toho svítil měsíc v úplňku. Zažíval jsem povznesené chvíle Míru a souznění věků, jaké jsem naposledy zažil u mě Doma ve Slovenském ráji. K krajině je mír. Zasedl jsem a opakoval mantru až hluboko do noci. O půlnoci jsem zalezl do spacáku a šel spát. Druhý den byla něděle a já jsem se vydal znovu na Děravku udělat video Svámijiho posvátné lípy. Odtud jsem zamířil do Křtin. 11. května 2022 Ramana Maharši z hory Arunáčaly. Nebyl ani mnich - svámí, neměl ani žádné žáky, žil v ústraní - a přesto měl neuvěřitelný vliv na vědomí světa.  10. května 2022 Zlý duch - osobní zkušenost jednoho z mých klientů. Masturbování na duchovní cestě je vážný problém a Mistři ho odkazují do patřičných mezí. Většinou se týká duchovně ještě mladých lidí, kteří mají ještě nižší touhu po ženě. Páter Pio ale svým hříšníkům na masturbování vůbec nedíval rozhřešení! Takové kajícíníky jednoduše zahnal od zpovědnice. Rovněž Rámakrišna se o masturbaci na Cestě vyjadřuje zcela otevřeně a odsuzoval ji. Je třeba si uvědomit, že co je normální ve světské společnosti založené na erosu, není vůbec přijatelné na duchovní cestě. Připravil jsem záznam výpovědi jednoho takto postiženého adepta duchovní cesty. pro Vaše poučení a zamyšlení. Pokud bez toho nemůžete být, tak se ožeňte a mějte spoustu jogínů. Pokud však bez toho být můžete, potom jste šťastní lidé, pravil můj Mistr svámí Mahéšvaránanda, který své žáky nijak neodsuzuje. Zde je tedy výpověď jednoho takto zkoušeného. Žije sám bez ženy a sebeprzní se. Přitom ho obtěžuje již dlouho zlý duch. Poradil jsem mu, aby si buďto našel ženu, například za účelem tantry, nebo s tím přestal a zachovával celibát. Zlý duch, který ho začal utiskovat a terorizovat přišel právě proto, že nemá normální sexuální vztah s ženou a současně odmítal i zachovávat harmonický celibát. Na to si po mých varovných slovech přišel sám. Ani vy nepodávejte ruce peklu a zachovávejte celibát, pokud je vám to ovšem dáno. Rovněž otcové od rodin by ve styku se svými manželkami měli být mimořádně umírnění. řekl himálajský Mistr šrí Šivánanda. Dnes se však mimořádně propaguje tantra, která však není správně chápána. Nejčastěji se totiž jendna o maskovanou chtivost a žádostivost po protějšku, tedy o drogu před níž varoval i náš Maháprabhudži. číst víc.... 8. května 2022 Zřízena speciální stránka věnovaná osobním konzultacím. Volám do světa: "Nejsem Osvícený. Nerealizoval jsem dosud nejvyšší stav vědomí - mókšu, kdy individuálná já se stane součástí celého vesmíru...! Átma gyan - poznání své duše jako součást Boha, je ale můj nejbližší Cíl. Jsem žák jógy. Jsem žák žijícího Mistra, který je Višvaguru a paramhans - tedy plně Osvícená Duše a Mistr celého Vesmíru. Má duše poznala Kdo On Je. Jím se chlubím, že je přítel mé duše. S ním jsem od věčnosti jedno, On je Mistr a já žák. Mám Ho nade všechno v Lásce a v úctě. Svěřil jsem se do Jeho Boží péče. Mám pocit, že se známe už z dřívějška. Myslím si, že jsem Maháprabhudžiho žák z dřívějších životů, ale to není důležité. Nyní jsem se zrodil zde v Evropě. Proto jsem stoupencem tradiční indické, především himálajské jógy, mým východiskem byla ovšem ona nejsladší křesťansná mystika, kterou jsem prošel po vzoru sv. Františka z Assisi horským způsobem. Zde říkám: sláva budiž Panu Ježíši, Františkovi z Assisi a Páteru Piovi. Sv. Františka následuji dodnes v jeho ideálu dobrovoné nemajetnosti. Je tedy možné, že jsem tu i pro křesťany, těm kterým v jejich víře něco chybí, aniž vědí co to je. Možná je to práce s tělem a myslí jako nezbytný předpoklad úspěšného života bez utrpení, dlouhověkosti, zdraví a duchovního rozvoje všech vnitřních skrytých sil, štěstí a moudrosti. A vegetariánství jako podmínky trvale udržitelného přežití na této planetě Zemi. Tedy sjednocení s Bohem praxí naší milé pohodové a zázračné Jógy v denním životě, která zaručeně vede až k Nejvyššímu Cíli. V tom mám letos již 26 letou praxi. Praktikuji meditaci gyana a k tomu mantru. Cvičím i ostatní každodenní duchovní sádhanu - ásany, pránájámu, modlitbu a kriji. Jsme děti jednoho Boha a já jsem jeho služebníkem, nástrojem a poslem.číst víc... 6. května 2022 Mám narozeniny - 54 let. Narodil jsem se 7.5.1968 v Brně. Většinu času jsem prožil jako speleolog a jako poustevník v Moravském krasu. Cítím se na dvacet let. Za to může praxe jógy, pozitivní duchovní mysl a vegetariánská strava. A milost a vedení Mistra jako je Paramhans svámí Mahéšvaránanda. I vy následujte nějakou svatou osobnost. V Lásce žehná Marek Gyaneshwarpuri  5. května 2022 Hradisko sv. Klimenta na HermitPhoto.  Bhadžan anuštána ve Střílkách na HermitPhoto.  4. května 2022 Kouzelná žabka vám zprostředkuje cestu za hranici vědomí. Pozoruhodné.:) To by Vám stačilo, abyste se Probudili.  Bhadžany, indické duchovní zpěvy. Podařilo se mi získat tento vzácný a těžko sehnatelny zpěvník Jógy v denním životě. Děkuji Maroši Kazárovi, který mi soubor pdf přeposlal. Mé astrální sny. Navštěvuji krajiny neznámých měst jimž dominují vznešené mohumentální chrámy. Přes města projíždím jako pouhý divák. Ve spánku si uvědomuji, že to jsou astrální sny. Velmi se mi líbí ty vznešené chrámy z mých snů. Tyto sny se mi zdají již delší dobu. Někdy na mne ve snu někdo promlouvá a sděluje mi moudrost. Toužím si ji zapisovat. Vše ve snu je velmi barevné a plastické, nadpozemsky krásné - nejsou to obyčejné sny. Města ze snů jsou starobylá jako v 19. století. Vždy se na tyto sny těším. Zdají se mi většinou na posvátných místech, v jeskyních ap. Baví mne snít. Naše sny mají velkou průkazní hodnotu toho, co se odehrává v našem podvědomí a nevědomí. Měli bychom snům věnovat pozornost, neboť nám sdělují mnoho věcí. Jsou to cenné informace. Píše se o tom i v naší Lílé Amrit či v díle Carl Gustav Junga, který svou moderní psychodiagnózu od snů mimo jiné odvozoval. Některé sny nám tedy přinášejí cenná sdělení mystického charakteru. Též můj oblíbenec don Juan Matus měl zvláštní techniky snění bojovníka. A jak je to s astrálním cestováním?číst víc... Bhadžan anuštána ve Střílkách a výstup na Hradisko sv. Klimenta. Jak bylo na bhadžan anuštáně? Nic jsem neočekával a rozjel jsem se do Střílek. V kanceláři na bráně nikdo nebyl, tak jsem směle vstoupil do ášramu. Prošel jsem zámeckým parkem a udělal pár foteček. Potom jsem se odvážil jít do 1. patra k meditačce Nipal. Dveře do meditačky, za nimiž se nesl překrásný zpěv bhadžanů, však byly uzavřeny vsunutým stolečkem. Z toho jsem usoudil, že nemám jít dál, že se jedná o uzavřenou společnost. Šel jsem tedy na druhé nádvoří a tam jsem se postavil pod otevřené okno, z něhož jsem naslouchal zpěvu, který rozechvíval mé srdce. V tom zpěvu byla úžasná duchovní energie. Okolo mne prošla sádví Párvatí, prohodila se mnou několk slov a pozvala mne na večeři. "Láska." pomyslel jsem si. "Všude je Láska." Pak šla okolo milá Purandévi a ta mi řekla, že mohu do Nipalu zajít, jen je třeba použít druhé dveře. Tak jsem se navečeřel a vstoupil do Nipalu, odkud zněl zpěv bhadžanů. Byl jsem šťstný, že to Bůh tak zařídil, že jsem se dostal až do epicentra duchovních zpěvů. Bohužel však neumím zpívat příliš bhadžany, a tak jsem si sedl až úplně do zadní části místnosti, kde na mne nebylo vidět. Tam jsem seděl a vnitřně jsem se odevzdával zpěvu. Pak mne napadlo, abych si opakoval mantru, když nedokáži zpívat. Vydržel jsem ten zpěvový maratón do čtvrt na čtyři ráno, kdy jsem se odebral za odpočinkem pod širák v kláštěrním parku. Spal jsem u Svámijiho posvátné borovice, které se však bohužel nedaří růst, neboť má zažloutlé jehličky. Ráno jsem se probudil po čtyřech hodinách posilujícího spánku, v 8 hodin. Ihned jsem šel do Nipalu, kde dosud největší zasloužilci zpívali po celou noc. Zůstal jsem do půl desáté, kdy jsem šel do obchůdku zakoupit výtisk Lílí Amrit. V 10.10 hod. mi už jel autobus do nedalekých Koryčan. Mým novým cílem byl výstup na Horu sv. Klimenta. Cestou na Hradisko mne ale přemohla únava a já jsem poblíž silničky zalehl do spacáku a usnul. Konečně jsem po hodinové cestě dorazil na Klimentek. U studánky sv. Gorazda jsem nabral vodu, nasbíral nějaké smrkové chrastí a hned po příchodu na Hradisko jsem se jal podpalovat oheň. Oheň vlastně zapálili dva křesťané, kteří byli spolu se mnou na Hradisku. Já jsem jim svoji pilkou nařezal habrová polena. Opíkali si špekáčky a jeden mi nabídli. Odmítl jsem však s tím, že nejím maso. Místo toho jsem si z batohu vyndal sýr niva a tři rohlíky a nasytil se. Křesťané odešli a já jsem s přicházejícím večerem na Hradisku zůstal sám. Samozřejmě jsem udělal několik HermitPhotografií. Opakoval jsem si mantru a v dřevěné kapličce jsem zapálil svíčku za mou maminku. Kapličce jsem též věnoval votivní dar - obrázek Panny Marie na dřevě, který jsem kdysi dostal od maminky. Pak jsem šel na průzkum úbočí Hradiska, kde jsem hledal místo pro svou zamýšlenou poustevnu. A úspěšně. Na magickém místě u břízky, skryt za maliním, takže ho nikdo nenavštěvuje, jsem našel palouček s pozitivní energií. Zde bych si rád postavil poustevnu, ale to se ještě uvidí, neboť mám vybraných více lokalit. Nocleh jsem si udělal v lese, zacvičil jsem si jógu a šel jsem spát. V noci jsem opět měl astrálni sny, jak je u mne obvyklé. Ráno jsem vstal v 6 hodin, zabalil jsem si věci a opustil jsem Hradisko. Zamířil jsem do Koryčan, odkud mi jel autobus do Brna. Byly to tedy dvě podařené akce. 7. května mám narozeniny. Budu mít 54 let. Tedy za tři dny. Tak byste měli mi něco pěkného napsat. Vaše vzkazy zveřejním v návštěvní knize.  3. května 2022 Na skok meditačně v jeskyňce Tulácká poustevna v Hádeckém údolí.  Pokud Vás zajímají aktuální fotečky HermitPhoto navštivte můj facebook. Tentokrát z bhadžan anusthany ve Střílkách a z Hradiska sv. Klimenta. Samozřejmě, že fotky ukážu postupem času i zde na tomto webu. HermitPhoto z meditačního ústraní Křížovy jeskyně - 2 část.  30. dubna 2022 HermitPhoto ze Křížovy jeskyně - 1 část.  Čtu z knihy Lílá Amrit Paramhanse svámího Madhávanándy. "... od malička mě jóga velice přitahovala. Sedával jsem o samotě a propadal se do svého nitra." "Pane, příjmi mne do svého království." "Jsi muj. Neustále ochraňuji své bhakty. Někteří z nich na mě zapomínají obestřeni závojem máji, ale já na ně nezapomínam nikdy." Dnešní sny. Dnes jsem měl spoustu pozoruhodných snů. Zdálo se mi, abych si v horách Slovenského ráje našel novou jeskyni a zřídil si v ní poustevnu. Moc pěkný sen. Pak jsem ve snu dostal pokyn, abych si všechno, co zažívám, sepisoval pro poučení druhým. Probudil jsem se ve 4 hodiny ranní a hned jsem si uvařil čaj, vysprochal se, vyžehlil svůj oranžový šat a začal s meditací. V pět hodin se rozednívá. Ptáci už zpívají. Dnes pojedu na bhadžan anušthánu do Střílek a potom se vydám na své oblibené Hradisko sv. Klimenta na Chřibech, hledat skryté místo pro poustevnu. Hari Óm. Meditace v Křížově jeskyni v Hádeckém údolí 28.4.2022. Ve vchodu do jeskyně je meditační ohniště. Jeskyni zřejmě obývají trampové. Je zde pořádek. Druhé ohniště je vyskládané z kamenů venku na deponii. Vchod přepažuje nízká zídka z volně ložených kamenů. Za zídkou je prostor pro meditaci a ulehnutí. Vítr venku před jeskyní pohupuje suchým listím. Dále do masivu pokračuje několik desítek metrů dlouhá paleoerozní chodba. Její směr je však speleologicky nepříznivý - ven z masivu do Kamenného žlíbku. Tato jeskyně má svoji hodnotu spolu s jeskyní Adlerovou ve speleovizích na bázi virgulí ze svářecích drátů Kamila Pokorného a Ladislava Slezáka a dalších speleologů. U Křížovy jeskyně detekuji virgulemi hlubokou propast sahající až ke spodní erozní bázi současné Říčky na dně údolí. Já však nevím. Nejsem o tom přesvědčený. Podle mne se jedná o jeskyně prakticky bezvýznamné s objevným potenciálem maximálně několik desítek metrů. Pokračování do Kamenného žlíbku je zasedimentováno, nejsou však vyloučeny menší lokální objevy nad úrovní zasedimentování. Já se proto raději v jeskyni posadím na zem pokrytou igelitovou plachtou na sedátko z karimatky pokryté dekou a opakuji si svoji mantru. Až se trochu zešeří, tak se pokusím zapálit oheň a uvařím si kafíčko. Čaj tentokrát s sebou nemám. Na jídlo mám 200 g sýru eidam a tři rohlíky. To je mé celodenní jídlo. Nyní vzhůru si opakovat mantru! Při tom si vzpomínám na himálajského sádhua u vesnice Lanka poblíž Gangotrí. Nevím proč mi ta myšlenka přišla. Žije ještě? Sedím tu v Křížově jeskyni taky jako himálajský jogín. Výhled z jeskyně do Údolí Říčky, zarostlé stráně, je teď na jaře velmi krásný. Na stromech se zelenají první lístečky. Ještě jednou se chci vrátit do Himálaje. Zatím kuličky růžence plynou mezi mými prsty. Žalůdek se hladem už ozývá. Nic jsem nejedl od včerejška. Nařezal jsem polena na večerní oheň, který však nebudu fotit, abych netrápil ochránce přírody. Prošel a proplazil jsem celou chodbu jdoucí do masivu. Transportovat z ní sedimenty by byla pořádná dřina. Chodba je od sintrových náteků bělostně jasná. Konečně jsem zapálil oheň. Dlouho jsem se však z něj neradoval. Dým ihned zaplnil celou jeskyni a nedá se dýchat. Všude je plno kouře, ale ten mystický pocit je tady. Nakonec jsem zapálená polena vyndalal ven z ohniště aby oheň přestal co nejdřív dýmit. K tom dýmu se meditovat nedá. Ohnště v jeskyni se tedy neosvědčilo. Ale kafíčko jsem si přesto na ohni uvařil a velmi mi chutnalo. Nakonec jsem ohniště zalil vodou. Čmelák neustále zvědavě nalítaval do jeskyně. Musel jsem jeskyni opustit a s mantrou pokračovat venku. Je to tady, ten pocit, který dobře znám. Trvá to dlouho, než se všechen dým vyvajil ven z jeskyně. Mystická chvíle ve Křížově jeskyni. Popel v ohništi ještě doutná, ale prostor jeskyně je již skoro vyvětraný. Bez ohně to však nejde. Ochránci přírody, zkuste se poustevníka pochopit. Potřebuje si uvařit čaj a své každodenní jídlo a ohřát se. Nebe pokryly olověné mraky. Ochladilo se. Ohýnek na Křížově se tedy neosvědčil. jeskyně je již skoro vyvětraná a já se mohu vrátit do jejího nitra. Ohniště ještě doutná. Konečně přišel čas na večeři. Oheň vyhasl a už nedýmí. Slunce zašlo za mraky...  29. dubna 2022 Meditační sezení v Křížově jeskyni v Hádeckém údolí. Ústraní proběhlo během jediného dne 28.4.2022.  28. dubna 2022 Duchovní konzultace. Volám do světa: "Nejsem Osvícený. Nerealizoval jsem mókšu! Jenom jsem odseděl tisíce dní a nocí na horských poustevnách... Něco tedy musím vědět, co myslíte. S něčím mohu jistě poradit. Pokud na mne máte otázky, pokusím se je zodpovědět ze srdce (z anaháty a někdy i výš). Obracejí se na mne lidé na konzultaci se svými problémy, které je trápí. Já se koncentruji na Mistra, useberu se před svým oltářem a písemně odpovídám. Tak to dělám já. Pokud však máte komplikovanější otázky, obraťte se s nimi přímo na mého Mistra a Učitele Paramhanse Svámího Mahéšvaránandu. Několikrát do roka přijíždí z Indie sem do Střílek na jižní Moravu. Nebojte se zeptat. Mistr je tu proto. Mnohé odpovědi však najdete u mě na webu. Modlím se za vaše zdraví a duchovní rozkvět. Stále proto opakuji svou gurumantru. Přeji Štěstí ze sjednocení s Bohem. V úctě a Lásce Váš oranžový svámí Gyaneshwarpuri číst víc... "Pravdu nenajdete zdaleka tak ve slovech a výkladech, jako ve skutcích a zkušenosti. Dejme se tedy s důvěrou a vytrvalostí (a budete jich potřebovat pořádnou zásobu!) do díla a brzy zakusíte odpověď na své otázky. Zakusíte rovněž nechuť odpovídat na dotazy jiných lidí, dokonce i na ty zdánlivě praktické. Všechny tyhle otázky vlastně říkají: "Ukaž mi." A jedinou poctivou odpovědí na ně je: "Otevři oči a viz sám." Byl bych raději, kdybyste se mnou vystoupili na vrchol hory a zažili východ slunce, než abych se pouštěl do plamenných výkladů o tom, jaké to je, když se z vrcholku hory díváte, jak slunce vychází. "Pojďte a vizte.", pravil Ježíš dvěma učedníkům na jejich dotazy. Jak moudré. Sádhana  - východ slunce v horách. 27. dubna 2022 Zemřel Jiří Vacek, autor mnohé mystické literatury a nástupce v čele české mystiky po Eduardu Tomášovi. Zemřel dne 27. dubna 2021, tedy právě před jedním rokem. Ke mě se ta informace přinesla až teď. Nejvíc si vážím knihy, kterou Jiří Vacek přeložil "Poutník vypráví o své cestě k Bohu". Je to neobyčejně hodnotný spis z ruského pravoslaví v 19. století. Jinak jsem s Jiřím Vackem v mnohém nesouhlasil, například s jeho urážlivými výroky na adresu tibetského Dalajlámy a dalších. Každopádně však patřil k moudrým lidem národa českého. Čest jeho památce.číst víc...  25.4.2022 Ozdobil jsem svůj speleologický životopis o jeskyni Doupě Trampů a oheň v jeskyni. 24.4.2022 Pouliční muzikant - VIDEO. Dneska mám svátek, tak mi něco přejte. 23.4.2022 Pouliční muzikant.  22.4.2022 Pouliční muzikant, Brno, Minoritská. Foto: Jiří Dressler.  20.4.2022 Nevím. Při četbě duchovních knih jsem při hlubším zamyšlení našel "zenové nevím". A opakuji mantru. Je v tom uvolnění. Zavírám oči a našel jsem to. Teď jenom sedím, našel jsem Cestu, vlastně jsem na ní už mnoho let. Opakuji Boží jméno, cvičím jógu, někam to jde. 19.4.2022 HermitPhoto z jeskyně Doupě Trampů.  18.4.2022 Velikonoční půst s mantrou v jeskyni Doupě Trampů v Hádeckém údolí v jižní části Moravského krasu. Do jeskyně Doupě Trampů v Hádeckém údolí jsem přišel v pátek 16.dubna 2022 před půl devátou hodinou večerní. Na údolí se již snášel šmolkově modrý soumrak. Zapálil jsem svoji obětní svíčku a na skálu umístil obrázek Svámijiho a dřevěný symbol Óm, který v jeskyňce zanechám pro trampy, kteří ji příležitostně osídlují. Udělal jsem pár fotek s bleskem a začal jsem svou mantru. Sedím v úplné tmě ve vstupní síňce jeskyně. Je chladno. Mě to však nevadí. Tady to začalo... Měl jsem čtrnáct let, psal se rok 1982 a já jsem v této jeskyni založil svou první poustevnu... Druhý den 17.dubna jsem však promrzl. Bylo chladno, proto jsem v ohništi zapálil oheň. Tak už znovu hoří ohěň na mém dobrém Doupěti! Z klenby jeskyně se spouští pavouci. Starý tramp, krterý chodil do této jeskyně, zde už asi dlouho nebyl. Že bych tedy jeskyni začal osídlovat já? Ano, oheň je můj Přítel. Je mi líto ochránců přírody, že to nechápou. Na Doupěti je to jako za mlada. Znovu požehnaná mantra džapa. Vítr hučí v korunách stromů. Požehnaná chvíle. Bez ohně by to v tom mrazu nešlo. Himaláya. Je to chvíle jako kdysi v Himalájích, nebo v rumunských Karpatech, nebo v mém zamilovaném Slovenském ráji. Na Doupě Trampů patřím. Dítě přírody jsem já. Oheň voní. Příroda se probouzí. Na stromech se začínají zelenat první letošní lístky. Požehnaný oheň. Požehnaná vigílie. Den před vzkříšením Krista. Kolem jeskyně prolétlo káně. Je to výjev jako ze světa druidů. Neruště tuto romantiku. Z protějšího svahu údolí z Lysé hory mne však dlouze pozoroval nějaký člověk v červené bundě. Ve svém oranžovém oblečení jsem mu pod převisem jeskyně jistě nápadný. Jeskyně plní i tuto funkci: postit se v ústraní, modlitba a meditace. Nyní v bezprostřední blízkosti jeskyně prošel nějaký mladý pár s batohy. Inu velikonoce. Nerušili mne však v rozjímání. Šli dál svou cestou do svahu údolí. Přemýšlel jsem proto, že z jeskyně odejdu. Přesunul jsem se do výše položené nedaléké jeskyně Ř-27 Tulácká Poustevna. Tam jsem byl v relativním bezpečí. Jen svíčku na Doupěti jsem nechal hořet. Ale i na Tulácké je nějak živo. Před vchodem se zastavil nějaký tulák s batohem. Proto jsem se nakonec vrátil zpět na Doupě. Klacík na ohništi ještě doutnal, tak jsem ho rozfoukal až vznikl oheň. Mystická chvíle. Potřebuji duchovní jas Doupětě, né Tuláckou, kde jsem byl ve skále trochu stísněný. A zase jsem se zabral do meditace. Slunce zase zapadlo. Oheň z vesela vzplál. Čeká mne druhá noc. Další den je velikonoční pondělí 18. dubna. Vstal jsem časně z jitra hned v 6 hodin a zamířil jsem ze svahu zpět do civilizace. Autobus z Ochoze do Brna mi jede v 8.30 hodin.  14.4.2022 Držím čtyřdenní velikonoční půst k poctě pana Ježíše. Zítra odejdu meditovat do jeskyně v jižní části Moravského krasu. Vydržím tam až do pondělí. Nic nebudu jíst, jen si budu vařit čaj...  13.4.2022 Recenze na Acta Speleohistorica o Skalce od mladších speleologů těší... I s břichem jde cvičit a něco dokázat!  12.4.2022 Tři démoni. Únava, lenost, nepravidelnost v sádhaně - tři démoni kteří na mne útočí. Nevzdávám se ale. Vybojuji si vítězství. 10.4.2022 Tenor - spousta krásných gif.     Připavuji článek pro e-Speleo: "Příspěvek ke speleohistorii a poznání geneze Málčiny jeskyně." 8.4.2022 Dvě HermitPhoto z Dobré čajovny v Brně.  Speleolog Ing. Pavel Chaloupský.  Sen o Slovenském ráji. Dnes jsem měl ve snu pozvání do Slovenského ráje. Probudil jsem se ze snu ve 4 hodiny oblažen a hned jsem začal s ranní meditací. Ve snu jsem si představoval, že si ve Spišské Nové Vsi koupím garzonku a budu odcházet meditovat do okolních divukrásných hor. Přitom budu fotografovat hory pro svou Knihu o Slovesnkém ráji očima jakéhosi slovenského poustevníka Chan-Šana. Moc se mi ta vize líbí a po probuzení jsem nad ní vážně přemýšlel. Všechno záleží na tom, zda mi povolí poustevnu zde v Moravském krasu.  7.4.2022 Fotoexkurze s Pavlem Chaloupským do Málčiny jeskyně. Dnes jsme pronikli do Málčiny jeskyně. Sestupovali jsme z Kamenitého dómu k Jícnu děla a dál k trativodům na konci Hlavní chodby. Potom jsme Hlavní chodbou pokračovali do Blátivého dómu. Do Poradního dómku jsme nelezli. Pavel Chaloupský fotil, já jsem udělal jen několik amatérských záběrů. Když jsme vylezli ven z jeskyně, byla již tma. Nad Hádeckým údolím vanul teplý jarní vítr. S Pavlem jsme se dále domluvili na fotoexkurzi do jeskyně Malý lesík u Březiny, která proběhne někdy po velikonocích. Hari Óm. Děkuji Pavle za tento zážitek.  6.4.2022 Pracovní skupina SE–3 nabízí spolupráci a volá o pomoc: Výzva! Více než po 12. letech se přerušuje souvislá řada karsologických výzkumů v jižní části Moravského krasu, která přinesla posun v poznání tohoto území. Obrovské množství dokumentačního materiálu je uloženo v archivu naší Pracovní skupiny SE-3 u J. Pokorného. Nechceme se smířit s tím, že by naše úsilí skončilo ve sběrně starého papíru, protože myšlenky se nedají jen tak recyklovat, musí se realizovat! Obracíme se proto na všechny, kteří by zájmově či profesně byli ochotni v naší práci pokračovat a podpořit témata námi rozpracovaná, aby se Jižní části Moravského krasu nadále ujali i za cenu, že jejich jména nebudou zapsána do monumentu objevitelů gigantických jeskyní. Ladislav Slezák, Pracovní skupina SE-3Upozornění: Volám do světa: "Nejsem Osvícený. Nerealizoval jsem mókšu. Jenom jsem odseděl mnoho dní na meditačních poustevnách... S něčím tedy jistě mohu poradit, ale při komplikovanějších problémech se obracejte přímo na Paramhanse Svámího Mahéšvaránandu, mého Osvíceného Mistra a Učitele. Několikrát do roka přijíždí z Indie sem do Střílek na jižní Moravu. Sbírka na poustevnu. na němž přijímáš almužnu, nechtěj ničeho více pro sebe. Leopold Procházka Buddha a Kristus. Oznamuji, že konám sbírku na výstavbu poustevny. Za tímto účelem hraju na flétnu v Brně u minoritského chrámu Páně. Dnes v noci jsem přemýšlel i nad poustevnou Děravkou. Kdybych měl dost finančních prostředků, tak bych nejraději postavil malou kamennou kapličku! Jedna zajímavá kniha plná mystiky. Dnes jsem namátkou otevřel dvířka maminčiny knihovny duchovní literatury a náhodou jsem našel zaprášenou knihu jednoho z prvních československých buddhistů Leopolda Procházky: "Buddha a Kristus." Zde jsem opsal tato šťastná a inspirativní slova (o svatém Františku z Assisi): "Opouští domov svých rodičů, skrývá se v jeskyních a tichých kapličkách a vřelými modlitbami zkouší poznat Boží vůli." V tomto spisu jsem nalezl překvapivě hodnotnou knihu. Její autor musel být zbožný a moudrý člověk. Doporučuji Vám tuto knihu číst, pokud budete mít zájem o komplexní základ mystiky. A promeditovat ji!  4.4.2022 Zen si nechal vzácnou Božskou Perlu proklouznout mezi prsty. Já věřím v Boha, nechci meditovat o nic. Ani o tom přemýšlet. Tolik má kritika zenu, který nevede k poznání Boha, ale k prázdnotě. My hinduisté máme cestu jógy. Boha nelze vynechat. Na zenovém ústraní jsem instintivně vycítil, že tato meditace nevede k zažití Boha. číst víc... 3.4.2022 Stále mám sny o aikido. Chtěl bych se někde přihlásit do oddílu. Něco mi ale říká, že aikido nepotřebuji, že mě stačí moudrost jógy. Budu pro Boha jako nepopsaný papír. Čistý jako lotos v horském jezeře. Zbytek ukáže čas.  2.4.2022 Páter Tomáš Prnka, křtinský děkan, byl agentem StB, přesto dosáhl vysokého vnitřního stupně duchovního života. Prnkův život lze rozdělit na dvě fáze. V té první ho vidíme jako prominentního kněze komunistického režimu, který neváhal vstoupit do rozkolnického hnutí některých katolických duchovních Pacem in terris a jako takový byl veden i jako spolupracovník StB. Pokud se to ví, tak nikdy ale nikomu neublížil. Jednou, bylo to v roce 1991, se mi páter Prnka svěřil, že i za ním StB chodila. Několik dnů na to vyšly Cibulkovy Seznamy, v nichž je uveden jako spolupracovník. Svědomí mu však nic nevyčítalo, prostě byla taková doba a on získával od státu velké peníze na křtinský chrám. Touto velkolepou generální rekonstrukcí se páter Prnka zapsal do historie poutního místa.číst víc... 1.4.2022 Pěkný meditační obrázek z facebooku sifu Pavla Kaly.   Ještě ohlédnutí za karmajógou ve stříleckém ášramu.  Lékařská fakulta MU nechce prozatím vydat šest torz pomalovaných lebek zpět do Křtin bez záruky odborné instituce.  Dopis z lékařské fakulty MU v Brně. 31.3.2022 Malé odbočení: úvod do tajemství parapsychologie mezilidských vztahů z pohledu neduální jógy. Né tak Anthony de Mello, při vší úctě k tobě, zabití mají právo ptát se "proč jste nás zabili, proč jste nám ublížili, ožebračili, připravili o čest?" Já neodpouštím žádnému ze svých viníků, pokud svých chyb nelituje a to je přivádí k nápravě. Přesněji řečeno odpouštím všem na určité úrovni vědomí, ale nevzdávám se a lpím nekompromisně na kosmické spravedlnosti! Je v tom Síla Lásky a pokoje. A poznání. Bojte se dobrého spravedlivého jogína, který v Lásce jako soudce rozetne dobré od zlého. A já jsem zvědavý co bude dál. Je to zápas se zlem. Učíme se neustupovat. Oni pokleknou a bude mír. Před Bohem pokleknou. Tak to chci naplňovat Já. Tomu křesťané zajisté nebudou rozumět. Chovat se jako křesťan - to by se jim líbilo! Je to zajisté mystické vyrovnání mezi dobrem a zlem. Zlému nic neprojde, tady ani na věčnosti. Vždyť jsem jejich spasitel. Takhle se ta Hra hraje. Spravedlivý Boží hněv zmírňuje intenzivní lítost nad spáchaným hříchem. Břetislav Kafka, parapsycholog - ten to věděl. Musím mu dát za pravdu. Důsledně neustupoval zlému a uměl se s ním vypořádat. Já se tedy domáhám spravedlnosti a nemusím na ni čekat věčně. Od toho jsem jogín. Paramhans v Tichu srdce podává pomocnou ruku. 30.3.2022 Svaté schody v PR Údolí Říčky na HermitPhoto.  Pár slov ještě o Janu Martinkovi, doplněných v mém speleologickém životopisu. Ten který mne vyloučil v roce 2004 z Ponoru ZO 6-26.  29.3.2022 Můj meditační růžek u minoritského chrámu v Brně, na němž teď hrávám na flétnu.  Anthony de Mello, mystik, křesťanský mnich a kněz indické národnosti, guru etablovaný uvnitř katolické církve.  Zde je několik Anthonyho myšlenek z meditační knihy "K pramenům". Ožíváte pokaždé když se odvážíte zemřít - odpoutat se, jít dál, dát věcem sbohem. ... Existuje horší obvinění než to, že o vás všichni hezky mluví a nemáte žádné nepřátele. ... Abys mohl žít a být svobodný je třeba zbavit se strachu z toho, že budeš bez lidské společnosti. ... Buď za své hříchy vděčný. Přinášejí ti milost. ... Najdi jeskyni ve svém srdci a najdeš vše. Poušť. ... Dívám se a uvědomuji si, že lidé jsou schopni se smířit s Bohem, s osudem a sami se sebou, pouze když mají tu odvahu vyhledat samotu. Snažím se zakusit, co to znamená být sám. Žiji na poušti: bez knih... bez zaměstnání... bez lidského hlasu - po celý den... týden... měsíce. Vidím, jak reaguji, když jsem odkázán na své vlastní zdroje, když jsem zbaven všeho, co většinou užívám, abych utekl a nemusel na sebe pohledět: práce a lidské společnosti. ... Nyní se vracím do života: ke svým obavám, ke své práci, svému pohodlí a všemu, na čem lpím, ke světu lidských bytostí, ale uvědomuji si, že již nejsem jako dřív, poté co jsem se vystavil zkoušce samoty. ... Anthony de Mello K pramenům  Stanu se mistrem sezení, neříkám že meditace, k čemuž nemám ty vnitřní předpoklady, ale sezení o samotě a mlčení v lesích a horských poustevnách. Budu mystik. Tak jako šrí Dévpuridži chci v ústraní Pane stále žít. Jsem Šiva. 28.3.2022 Sezení na Svatých schodech v PR Údolí Říčky, v místě údajného zjevení Panny Marie.  27.3.2022 Slyšel jsi ten ptačí zpěv? Dnes ráno jsem si přivstal. Jako již obvykle jsem vůbec nespal. Požehnaná noční mantra džapa. O půl šesté ráno letního času jsem naslouchal zpěvu ptáků. Otevřel jsem okno, takže až k oltáři, u něhož jsem seděl, se nesl jejich zpěv. Naslouchali jste i vy rannímu zpěvu ptáků? Kdy to bylo?  Poustevníkův kříž ze stříbra sv. Františka z Asssi je stále na prodej. Kříž sv. Františka z Assisi. Stříbro. Velikost 50 x 42 mm. Ideální ochranný amulet pro křesťana, pokud věříte v Boha.. Františkův kříž je ve tvaru písmene tau, není symbolem utrpení, ale radosti v Bohu. Tím se Františkův kříž odlišuje od tradičního kříže, Dost bylo utrpení. Kříž je požehnaný mnoha mnišskými polibky. Přivezený z poutě z Assisi.  26.3.2022 Tento web vstupuje do čtvrtého roku své existence. Zaplatil jsem poplatky za doménu a webhosting u firmy Wedos, s níž jsem zcela spokojen. Vyšlo nové eSpeleo 4/2022 s článkem: "Chrám Panny Marie ve Křtinách – podzemní chodba pod ambity a rájským dvorem v blízkosti kaple sv. Anny – zajímavý doklad o odvodnění Santiniho stavby  25.3.2022 Jeskyňáři...   22.3.2022 Doplněn derviš. Člen sufijského mystického řádu v islámu.  Po deseti letech jsem opět na ulici hrál na flétnu. Dnes jsem v Brně u minoritského chrámu po deseti letech opět hrál na flétnu. Jako jeden z prvních se objevil Bob Klváň, majitel Chajovny Zadní trakt a dal mi za hru do misky sto korun! I další brňané mne v mé hře podpořili. Za to jim patří mé díky. Něco jsem převzal ze zenu. Nehybné sezení v lotosové pozici a dny a roky plynou. Jako Šiva, jako Buddha, jako Ježíš na poušti. A jako mnozí další... Očekávám brzké osvícení. Co je největší ze všech zázraků? Že sedím sám v míru se sebou - to je mystická zkušenost jógy a zenu. Já jsem Vesmír - musím To zažít! Toužím se s Ním Sjednotit.   19.3.2022 Předjarní meditační ústraní v kruhu na Hradisku u Bosonoh.  18.3.2022 bezpochyby k tobě příjde a vezme tvůj život do svých milujících rukou." Paramhans svámí Mahéšvaránanda Systém Jóga v denním životě 15.3.2022 Děkuji Milanu Šišmišovi za finanční příspěvek na poustevnu. 14.3.2022 Víkendová karmajóga se Svámijim ve Střílkách 11. - 13.3.2022. V ášramu jsem si připadal jako Doma. V noci jsem nešel vůbec spát a v meditačce Nipal jsem se až do ranního rozbřesku věnoval své mantře. Druhý den začala karmajóga. Z tvárnic a železné armatůry jsem stavěli základy budoucího domečku u Svámijiho domečku. Práce mne bavila. Pak mne chytla křeč do ruky, tak jsem musel odpočívat. V sobotu po satsangu mi Svámiji řekl, abych zůstal pracovat i v něděli. Nezbylo mi než guruvákja - slova Mistra - poslechnout. Ze Střílek do Brna jsem jel v neděli po půl druhé odpoledne. V Lásce Gyaneshwarpuri.  9.3.2022  8.3.2022 Budu pouličním muzikantem. Budu zase hrát na flétnu. Budu se živit hrou na flétnu jako pouliční muzikant. Skoro jsem zapomněl co to je být františkánem s flétnou. Zkusím to jako František z Assisi. Správný mnich přece žije z almužny, z toho co dostane. Snad si hrou vydělám na poustevnu. Budu zbaven všech světských starostí. K tomuto mi žehnej Bůh. Musím si jen vzpomenout hrát. Myslím, že má hra má nějaký vyšší význam a smysl. Co povíte? V minulosti jsem byl poustevník s flétnou. Patřil jsem k nejdéle hrajícím brněnským muzikantům. Ta hra je má naděje. To mi přišlo dnes při meditaci. Budu hrát před brněnským minoritským chrámem. Též v Benátkách jsem na flétnu hrával. To bylo živobytí. A v Assisi. Ukážu se tedy světu. Včera večer jsem zkoušel hrát své popěvky. Žádný z nich jsem nezapomněl. K tomu mi pomáhej Bůh.  7.3.2022 Má tapas za určitým cílem. Co jsem si předsevzal? Jen jednou denně jíst a méně spát. Mantra džapa je samozřejmostí. To je úplný začátek mých asketických cvičení za určitým cílem. Odříkání je vznešené. Zatím nám zůstavají naše modlitby. Posvátná moc manter. Nikdy neustoupim od své tapas. O to teď začnu usilovat. Né tak pane Putine. Kdepak pane Putine. Teď se mýlíte. Teď jste agresor. Mne svým mlžením nezmátnete. Opakuji, že jsem vás měl ve velké vážnosti a úctě a byl jsem přesvědčen, že válce na Ukrajině zabráníte. Je to zlá karma ruského národa a to se brzy projeví ve světové izolaci ruské země. Modlíme se i za Putina, ať má odvahu udělat tu správnou věc a dá ruce pryč od cizí země. Kvůli němu teď teče krev. Co je to za karmu? Bez nenávisti takto rozjímám. Buďte stále v Lásce. Mám Vás rád pane Putine, i když na jiné úrovni stále míň. My se nezlobíme na Vás, ale zlobíme se na to, co děláte a s čím si zahráváte. Strašák Evropy. My se však nebojíme - to si uvědomte. Stále dobré zdraví přeje poustevník Marek Gyaneshwarpuri 4.3.2022 Být mistrem vivéky. Já jsem se jako mnich už zrodil. Samozřejmě měl jsem světské vasány, ale ty jsem odstranil vivékou. Něco mi říká, že jsem mistr vivéky (rozlišování) Za to může dlouholetá praxe v jeskyni. Tam jsem uzrál pro Svámijiho oranžový šat. Jsem mu za to velmi vděčný. I má současná sádhana jde proto tímto přirozeným směrem. Nikdy neustoupím z toho co v hloubi duše vím. Požehnaná vayragya. Riši, který sedí na jednom místě může učinit vše, když bude chtít. Může vyvolat válku, nebo ji ukončit. On však ví, že probíhá kosmický a karmický proces, a proto moudře nezasahuje. Vědomá nesmrtelnost 3.3.2022 Hlas poustevníka k dění na Ukrajině. Budu asketa. Modlitbou a půstem lze čelit i válkám. Nesouhlasím s válkou, která nic neřeší. Jsem odpůrce násilí při řešení konfliktů ve všech podobách. Budiž Světlo - tma mizí. Ať je všude mír, blaho a prosperita. Taková je má prosba. Válka - strádání bez konce. Východiskem je askeze za mír ve světě. K tomu se chystám já. Jak jen se mohou dva křesťanské národy v Evropě, navíc v 21. století, tak krutě zraňovat? To Bůh neschaluje. Ať mi promine Rusko a pan Putin, že s nimi nesouhlasím. A to jsem je měl až dosud ve velké vážnosti a úctě. "Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi a nad celým světem." To by si měli opakovat. Tak to vidím já, poustevník Gyaneshwarpuri.číst víc... 1.3.2022 Dopis o revoluční iniciativě Slávka Sedláka u Výpustku nalezený v pozůstalosti jeho dcerou Radkou Sedlákovou.  Poustevník na podporu Ukrajiny.  Tak jsem začal pracovat v čistírně zeleniny. Čisrtím brambory. Práce mi jde od rukou, normá je poměrně vysoká, kolektiv přívětivý. Snad si tímto způsobem vydělám peníze na výstavbu své poustevny v Moravském krasu, či jinde kde to lesníci povolí. Mám za sebou drujý den... 27.2.2022 Jeskyňář Milan Hnízdo se svou přítelkyní Ladou Musilovou. Milan je můj věrný kamarád, nebo dokonce přítel. Dnes jsme si dali sraz v Chajovně Zadní Trakt. Zase se řeč točila okolo jeskyní.  Shivarátrí v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách. Tak se mi podařilo zůčastnit se víkendového semináře ve stříleckém Maháprabhudíp ášramu při příležitosti Shivarátri. Nejvíce na mne zapůsobil zpěv bhajanů. Zpěváci se opravdu snažili vyzpívat svou Lásku k Bohu, k Maháprabhudžimu, svámímu Mahéšvaránandovi. Jako obvykle jsem se zapojil do karmajógy. Natíral jsem dřevěné trámy a zahazoval stavební výkop. Svámijimu jsem hleděl z blízka do tváře a do mých úst se drala slova: "Hari Om Svámiji." A Mistr odpověděl. Všude bylo mnoho lásky a mnoho bhaktů se ke mě hlásilo.  23.2.2022 Kůlničky nad Jáchymkou, Partyzánská jeskyně v Josefovském údolí.  Křtiny - tajná skrýš - článek odeslán redakci eSpeleo.  22.2.2022  Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla. V indickém státě Rádžasthán se roku 1828 narodil Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudží jako Božský Avatár. Jeho příchod nesl podobné znamky jako příchod Ježíše Krista. Během svého života došlo v jeho přítomnosti mnoho bytostí klidu a míru. Tento Božský Mistr, který byl vševědoucí, všudypřítomný a všemohoucí, je tu stále s námi, ipřestože vědomě opustil své tělo 5.12.1963. V jeho přítomnosti se odehrávaly všechny druhy zázraků včetně navracení života. Jeho Mistrem byl Jógírádž Bhagván šrí Dévpurídží Avadhút, též Avatár, který vědomě opustil své tělo v roce 1947. Objevoval se cca 125 let, nikdo nevěděl odkud přišel, nikdo neznal jeho rodinu. Po celou dobu působení nestárnul - vypadal na 35 let. Šrí Maháprabhudží netoužil po žádné reklamě, žil skromným životem a přesto ke světlu, které vyzařoval byly přitahovány tisíce bytostí. Je možné si přečíst jeho životopis, který vyšel v češtině. číst víc...  19.2.2022 Pozdrav z jeskynního světa nad Jáchymkou. Ve Křtinském údolí již kvetou jehnědy. Z listí nad Jáchymkou vykukují první podléšťky.  Z duchovního deníku. Já jsem se rozhodl vidět, být zřecem jógy a k tomuto potřebuji ústraní své lesní poustevny.. Paramhans mi požehnal. Z tohoto důvodu jsem se zřekl ženy, abych To našel, a to dříve než budu kohokoli učit. Lesy a hory jsou mé štěstí. Jako poustevník budu žít. Paramhans mi všechno dal. On mi rozumí. Má jóga je osaměla praxe. Jen málokomu je dáno pochopit toto nejtiže postřehnutelné poselství světců, které od mé poutě Himalájem rezonuje v mé duši. Chci to realizovat doma, v České republice. Nejdříve Realizovat, potom vyučovat. Né naopak. Být dobrý svámí. Otevři Bhagavadgítu a čti, tam se píše o mé Cestě. Neodsuzujte tedy poustevníka - osamělého jogína, když neznáte jeho motivy a aspiraci pramenící z hluboké osobní zkušenosti. Musíte nejdříve tisíce nocí rozjímat nad svým bytím. Ani pak ale neuspějete... něco je nám dáno od věčnosti do vínku, něco si neseme jako své poznání z života do života. Proto je každý jiný. Kam jdeš člověče pokud nerozjímáš? Zapal svíčku na svém oltáři a rozjímej. Paramhans mluví skrze Ticho na posvátném místě v ášramu, v lese, či na hoře tak usedni a rozjímej tvé otázky budou vysvětleny vnitřně. Medituj a opakuj mantru každý den, tvá sádhana se musí stát zvykem. Pak bude i tvá žízeň po poznání uspokojena. Pravda se ukáže, neboť Pravda je Láska a ta vítězí. Snažím se vše získat neboť nejdříve je potřeba ten Poklad nalízt a pak ho můžete rozdávat. Naopak to nefunguje. Budete nespokojení a nešťastní. Bůh je Štěstí. Átmagyan. Nalézt spojení své duše s Duší Vesmíru, s Bohem. K tomu slouží rozjímání meditace a mantra džapa v ústraní mnišské cely. tak to cítím já. Být dobrý mnich. Mistr mou touhu vyslyší. Usedněte i vy u nohou kosmického Mistra a poznejte To. Nejsme mu vzdáleni, pravý Mistr sídlí v naších srdcích. Taková je má jóga. Usmívejte se na poustevníka jako z pohádky, který medituje proto aby pak sloužil. Nevýjdu z lesa dokud tě nenaleznu ve své duši. Z plna srdce žehnám.  17.2.2022 Cesta Tao.  Lao-c´ 16.2.2022 Acta Speleohistorica - můžu začít psát. Bude to pro oslavu Boha, který se vtělil do jeskyňáře. K větší cti a slávě Panny Marie Křtinské, všech svatých a požehnané archeologie. "Po nás příjdou další a zase budou hledat. Ten výzkum se nezastaví nikdy" - proroctví Arnošta Hlouška, otce habrůvecké speleologie. Tak to cítím i já, a proto chci něco poslat do historie - a tím jsou moje Acta Speleohistorica o Křtinách. Sponzor se jistě najde. Takovéto dílo lidé rádi podpoří. Bude dobře. Budu úspěšný jako speleolog, amatérský archeolog i jako mnich - poustevník. Bůh mi všechno dá do harmonie. Tomuto důvěřuji. Mám to Světlo. Milost Boží. Za to děkuji jemu samotnému a Jeho poslovi Paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi. Já jsem sluha u jeho lotosových nohou jednou pro vždy. Tak si mne Mistr vychovává a já jsem jeho oddaný nástroj. Jeho Milost mám proto i já. A toto dílo o Křtinách bude psáno Jeho rukou, ve stavu zasnění a yvtržení mysli. K tomu mi pomáhej On sám. Vedeme poměrně typický rozhovor s Kamilem Pokorným těchto dnů za včerejšího večera. Marek (svámí Gyaneshwarpuri): Kde jsi kamaráde Kamile? Kamil Pokorný: Pomalu na kutě, Brno. Marek: A co atmagyan? Kamil: Kdo? číst víc... 12.2.2022 Doplnil jsem pár slov o mantra józe. Sedím sám a mlčím. Stále opakuji mantru. Jako Chan - Šan budu žít sám na poustevně v lesích Moravského krasu. Mě stačí být svámí, který se modlí. Paramhans svámí Mahéšvaránanda mne vede touto cestou odříkání. Jako šrí Dévpuridži chci prožít život v ústraní, přijmi mne Pane prosím do své milostiplné ochrany. Vrátím se do hor, na poustevnu A budu sám, jako himalájský jogín osamělý, oranžovou barvu za nic nevyměnim. Jen občas sejdu za své hory do údolí a napíšu pár básní. Jako jogín z hor chci Pane žít. To je Šivova horská jóga.  11.2.2022 Omlouvám se všem milým křesťanům za příspěvek, v němž jsem se snažil vysvětlit proč nejsem křesťanský mnich, ale hinduistický svámí. Ve skutečnosti mám všechny křesťany rád jakož i příslušníky jiných náboženských skupin. Víra v Boha je dar. Mé srdce je pro Vás otevřené. Já vím, že všichni hledáme toho Jediného Boha a jsme jeho stvoření. Tak se mnou nenechte ovlivnit a pevně kráčejte za svým cílem, kterým je Ježíš. Tolik bych Vám toho chtěl o Ježíši říct, mám ho stále v srdci, ale to zase až někdy příště. Hari Om. 10.2.2022 Kdo je Jeshua? Odkaz na tento web mi zaslal přítel jogín. Netrvá na tom, že vše je správně, ale jeví se mu tento článek jako pravdivý. S tím v podstatě souzním i já. Samozřejmě, že jsem odkaz poslal mému známému farářovi Mons.P.Janu Peňázovi. Co on na to? Vzkaz jednomu indickému aspirantovi duchovní Cesty. Obrátil se na mne jeden mládenec z Indie s žádostí abych ho vedl po duchovní Cestě pro níž je připraven opustit i rodinu. Zde je vzkaz onomu aspirantovi duchovní Cesty od jednoho svámího z České republiky: Dříve než něco vykonáš, dlouze přemýšlej. Jako sádhů chceš odejít do bezdomoví? Náš Svámiji vede žáky, kteří neodešli od rodin, jen poměrně málo žáků má v osudu stát se mnichem. Možná jsi to ty! Já však nevím. Ve tvých rukou leží zodpovědnost za dobrý osud matky a otce až zestárnou. Máš jejich požehnání? Na to by se tě Mistr zeptal. Já sám, ač jsem svámí se souhlasem a doporučením Mistra žiji v jedné domácnosti se svou matkou. Tak jsem ti napsal jen na zamyšlení. Nechci tě však zrazovat od tvé Cesty za Bohem. Mnozí budoucí světci opustili své rodiny. Je to zkouška síly tvé duchovní touhy. Včera jsem na svém oltáři zapálil za tebe svíčku. Měj se dobře. Indie je požehnaná země. Má mnoho světců i Paramhas svámí Mahéšvaránanda, můj guru, patří mezi ně. Co bys hledal u svámího až v daleké Evropě? Tolik má dnešní koncentrace nad tebou a tvým zápisem.  Východ Slunce nad Brnem a co evokuje. Dnešní východ Slunce nad světem v 7.15 hodin, který mi Bůh ví proč připomenul Indii. To bylo tehdy nad Rišikéšem, dole z údolí Gangy se nese bubnování himalájských jogínů a já jsem patřil mezi ně. Celou noc jsem dnes nespal. Já vím, že bych neměl... je to proti Bhagavadgítě. Za to může má vnitřní touha po mantra džapě jíž jsem se oddal. Vděčný úkol mnicha - poustevníka. Polepším se! Vše je mystické. Vlastně je východ Slunce zázrak a mnozí Mistři jógy si toho všimli. Spolu s nimi se rád na východ či západ Slunce dívám a vždy mne to katapultuje přes půl zeměkoule do prosluněné Indie.  Cesta požehnaných činů. Práce je cesta jak naplnit své cíle a sny. Nečekej co ti příjde, buď sám aktivním tvůrcem svého "blahobytu" a soběstačnosti. Taková je Cesta požehnaných činů. Na této Cestě jsem odteď i já.  Proč nejsem křesťanský mnich, ale hinduistický svámí a jogín. V něčem s Ježíšem nesouhlasím, protože mnoha lidem ukázal cestu na kříž, což je v rozporu s principem filozofie duchovního zápasu jógy se zlem ve světě. Přesto si Ježíše vážím a ctím si ho jako svého prvního Učitele, vnitřního Přítele a Mistra. Taky prý podle Bible jedl ryby a velikonočního beránka v souladu s dobou a kulturní tradicí země v níž se zrodil. Tím vším dal křesťanům příklad, kteří ho zneužívají takže jí i naše posvátné krávy. S tím jako jogín nemohu souhlasit. To jsou důvody proč nejsem křesťanem, při vší úctě k tomuto nejvýznamnějšímu světovému náboženství. Jsem mnohokrát raději hinduista. "Sundejte už Ježíše z toho kříže", praví Mistr. Nenechte ho tam nadobro vykrvácet. Nenechte ho takto trpět! číst víc...  9.2.2022 Všichni mí milí indičtí přátelé. Na facebooku se mi těď hlásí každý den stovky nových přátel z Indie. Dokonce se objevil hlas, abych někoho vedl a učil. To jsem ale musel odmítnout, protože od toho je tu paramhans. Už ani nepřijímám na facebooku nové přátele z Indie, ten nápor není v mých reálných možnostech zvládnout. Můj Šiva na mém oltáři...  7.2.2022 Dnes jsme tu měli připojení z Indie, z Varanasí.  Protože jen velmi málo lidí zná hloubku a klid hinduismu a jógy .! A zdá se, že jste jedním z nich." Ambarish Patankar Bengalúru, India 6.2.2022 Článek o Barunčině jeskyni byl odeslán redakci eSpelea. 5.2.2022 Píšu článek o znovuobjevení Barunčiny jeskyně pro eSpeleo.  Prodávám stříbrný kříž sv. Františka z Assisi. Výtěžek půjde na poustevnu.  Prodávám křišťálovo fluoritovou málu - indický růženec. 4.2.2022 Možná již brzy začnu s výcvikem aikido pod vnitřním vedením tohoto světce.  3.2.2022 Tak jsem taky pozitivní na coronavirus. Vůbec nevím, kde jsem to chytnul. To se ale dalo čekat. Žádné příznaky nemoci na sobě nepociťuju. Cítím se být zdráv.  Bůh Šiva. "Jednou se toulá se smečkou zlých duchů a démonů po strašných a nedobrých místech, po bojištích a křižovatkách, je smrtí a časem, který vše ničí, jindy je velkým asketou, který hlubokou meditací udržuje svět v chodu a jindy opět jako král tance svět spaluje a znovu jej tvoří. A zase zcela jindy se nám jeví v další podobě, kdy představuje šťastného otce rodiny s milovanou ženou Párvatí a syny Ganéšou a Skandou..." 2.2.2022 Šiva na mém oltáři. Zakoupil jsem sošku Boha Šivy vyrobenou v Indii. Je vysoká cca 47 cm. Dal jsem za ní 7 000 Kč. Mám ale z Šivy radost. To budou meditace. Nebudu sám!  Barunčina jeskyně v Ochozském žlíbku. Text pracovní skupiny 3 SE. 1.2.2022 Kdo chce po poustevníkovi zelený baret? Ať se ozve na email. Rád přenechám. Podle Saigona, bývalého paragána, je tento baret mysticky cenný. Já ho však dám zájemci zcela zadarmo. Prý bych si ho měl nechat jako amulet na památku. Od mládí jsem rád nosil barety: černý, fialový a teď zelený. Ale teď už mi baret nesluší :). Proto se baretu radostně zbavuji. Jinak skončí v ármy šopu na Mendlově náměstí. Mě sluší už jen oranžová barva.  Sponzoring a podmínky inzerce ve sborníku Acta Speleohistorica o objevech v podzemí ve Křtinách. Sborník Acta Speleohistorica o chrámu Pannny Marie ve Křtinách a objevech v jeho podzemí výjde pro odborné zájemce zdarma s pomocí inzerujících sponzorů. Dostane se do knihoven a archivů všech základních organizací České speleologické společnosti jakož i archeologických ústavů v ČR! Podmínky inzerce: Pokud byste na svou firmu chtěli ve sborníku reklamu, tak se ozvete na můj email. Jste vítáni. Bez sponzorů to nepůjde. Ceny jsou následující: - Celá stránka formátu A4 - generální sponzor - 50 000 Kč. - Formát A5 - stříbrný sponzor - 30 000 Kč. - Formát A6 (pohlednicový formát) bronzový sponzor - 15 000 Kč.  Sborník výjde bez nároku na autorský honorář. Jedná se tedy o zcela nezištné dílo. Pomalované lebky si ho zaslouží. 100 000 Kč by mělo na vydání a rozeslání sborníku stačit. Nabízím všem lokálním patriotům, aby se tohoto projektu zúčastnili. Když napíšete, dozvíte se další podrobnosti.  Panna Maria Křtinská, žehnej tomuto dílu!Číslo konta:  Číst víc... 31.1.2022 29.1.2022 Myslím, že mohu Šivu objednat. Potřebuji požehnat svůj oltář. Co na tom, že stojí 7 tisíc. Peníze budou přicházet stále. Zajdu tedy do banky a vyzvednu je z účtu. Už brzy budu mít práci. Peněz na poustevnu bude habaděj. Děkuji Svámiji. Není nač čekat. Tak jsem si dnes Šivu objednal. Už se na něho těším.  Společnost Speleologie v denním životě asi nebude založena. Na vině jsou rozsáhlé vnitřní rozpory na fungování Vesmíru, čili Boha, které mám s Kamilem. Tyto rozpory přetrvávají již delší čas. Myslel jsem, že se je podařilo překlenout, ale nejnovější vývoj událostí mne přesvědčil o opaku. Takle se bádat nedá. Budu tedy raději zavřený na poustevně. Ještě učiním jeden pokus o monitoring mého výzkumu Paleoponoru v Ochozském žlíbku ze strany Správy CHKO Moravský kras. Nejsem však nikde zájmově organizován, tak to bude možná monitoringu překážka. Ale ani tak se zlobit nebudu. Jednou jsem na sebe vzal mnišský oranžový šat a neměl bych ho už asi zaměňovat za speleologický overal. K tomuto úhlu pohledu mne přivedlo včerejší rozsáhlé esemeskování s Kamilem těsně před půlnocí. Kamil je sice můj kamarád a to platí stále, ale názorové rozpory jsou příliš vážné. Týkají se mého Mistra a tudy nevede žádná cesta pro vzájemnou toleranci. To by si měl Kamil uvědomit, dříve než ho bude kritizovat a znevažovat. Názorové rozpory tedy přetrvávají a jsou poměrně vážné. Takhle ten speleoklub nezaložíme. Kamil je prostě někde jinde než já a to je třeba respektovat. Vzájemné rozepře jsou hlubokého ducha. Ale není zle. Tímto se to jenom vyjadřuje a pročišťuje. To všechno by si měl Kamil uvědomit dříve než vezme do znevažujících úst svaté jméno mého Mistra - mystika. Nebudu tedy asi speleologem. Stejně mne speleologové nemají moc rádi. Nebudu tedy patřit mezi ně. Dvakrát do stejné řeky nevstoupím. Organizovaná speleologie není tedy pro mne vhodná. Již definitivně. Je to ztráta energie. To si napiště za uši, vy co jste mně neměli rádi a v úctě. Bez speleologie jde dost dobře žít. Meditovat, otevřít své srdce a objevit vnitřní poklady chrámu. Těším se na poustevnu. Budu vzorný poustevník. Budu se zajímat o Boha a budu se věnovat své józe. A bude dobře. 28.1.2022 Šetřím na Šivu, který by ozdobil můj oltář.  Archiv: indiáni v Krkonoších 2002. 27.1.2022 Gjánešvárpuri, Ten který sedí a mlčí v sezonních novinách Veselý Výlet 2002.  26.1.2022 Ke Svámijimu mne přivedl mistr kung fu Pavel Kala z Brna. Termín kung fu se dá volně přeložit jako "tvrdá práce v dlouhém čase vedoucí k mistrovství". Děkuji Pavle.  Já jsem praktik, nejsem teoretik. Opakuji Boží Jméno a nepouštím se do plamenných výkladů jaké to je Boží Jméno opakovat. To ponechám na jiných. Mým cílem je být mystikem jógy a hinduismu. Proto opakuji Boží Jméno (svou gurumantru) stále. V noci nejdu spát a sedím až do ranního kuropění. K tomu bych Vás všechny chtěl inspirovat. Stále opakujte svou mantru. Je to Váš nejvzácnější poklad. Proto jsem poustevníkem. Hari Óm. 25.1.2022 Toulavá kamera České televize ze dne 23.1.2022 o Křtinách. Je tam zmínka o objevu pomalovaných lebek. Objevilo se tam mé jméno. 24.1.2022 Co bylo, bylo. Tvé átmá je součástí mého brahma a od této chvíle budeš zván Brahmananda, radost ze sebeuskutečnění. šrí Maháprabhudží Paramhans Svámí Mádhavananda Lila Amrit. Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžího. Těším se do práce. Už mám nabídku od pracovního úřadu na dělnickou profesi u vakuovacího stroje. Jsem zvědav zda dokážu 8 hodin denně stát u stroje. Ale peníze na poustevnu potřebuji. Moc se těším. Taky potřebuji koupit drahou sošku Šivy a nový objektiv na můj olympus. Dneska jsem do svého nového zaměstnání zatelefonoval. Ve středu mám zjednaný motivační pohovor. Tak uvidím jak to výjde. Měl jsem sen, že se mám zastavit u Karla Kalandry, bývalého starosty obce Habrůvka.  22.1.2022 Místo na satsangu s Mistrem ve Střílkách trávím večer osamocen u svého oltáře. Dnes jsem měl sedět na satsangu u nohou mého Mistra, ale firma Spadia, u níž jsem si nechal dělat nutný PCR test, mi dodteď nedodala výsledek. A to uplynulo již hodně přes 48 hodin od testování. Znamená to, že Svámijiho neuvidím a to již jsem měl zaplacený seminář. No tak příště, drahý Svámiji. Mrzí mne to, ale nemohu s tím nic udělat. Bez testu na covid by mne do ášramu nevpustili. Zato s pomocí maminky jsem svou meditační místnost vygruntoval. Nezlobím se, jenom mi to příjde líto.  21.1.2022 Paramhansa Jógananda: Životopis jógina. Vynikající spis jógy. Základní literatura o józe. 19.1.2022 Mezi pohádkové bytosti doplněn Carl Gustav Jung.  18.1.2022 Mgr. Inna Mateiciucová, archeoložka - setkání v srdci.  17.1.2022 Prorocký sen. Dnes v 4.30 ráno jsem se probudil oblažen. Měl jsem ve spánku vnuknutí, že to dokážu. Že to naplním. Prý napíšu knihu. Tak Mistr promlouvá. Má duše se manifestuje v této krajině. Budu slavit úspěch. Dnes jsem skoro nespal. Přesto jsem osvěžen. Dnes si půjdu hledat práci do 1. brněnské strojírny. Abych měl peníze na poustevnu. 16.1.2022 kdo rozjímá,ten je jógi. Paramhans svámí Jógananda Střílky finišují před příjezdem Mistra. Zůčastnil jsem se karmajógového víkendu ve stříleckém Maháprabhudíp ášramu. Stále bylo co na činění. Úklid, stěhování koberců a skříní, příprava nových postelí a stolečků, odvoz sutě po zednících ap. Pohoda. Přijeďte také. Příští víkend přijede Svámiji a bude mezinárodní seminář s modlitbou za mír.  14.1.2022 Skautské tábořiště v lesích nad Křtinami.  12.1.2022 Nějaké další fotografie tajné skrýše chrámu Panny Marie ve Křtinách. Nepříliš kvalitní, ale díky za ně! Dnes jsem smazal HermitPhoto original. Důvodem bylo, že příliš zatěžovaly tento web. Záloha webu trvala kvůli tomu 2 hodiny. Bylo to už 342 fotografií v originální kvalitě. Tedy okolo 550 MBa paměti, což velmi zatěžkávalo kapacitu tohoto webu. 9.1.2022 Avatarpuri se na facebooku stal můj přítel...  Tajná skrýš chrámu Panny Marie ve Křtinách v pilíři s kazatelnou za oltářem sv. Jana a Pavla. S pomocí Mons. P. Jana Peňáze z Nového Veselí jsem tento článek zjemnil, tak aby nebyl proti křtinským premonstrátům příliš úderný. Karmajóga v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách. Zůčastnil jsem se jako dobrovolník úklidu ášramu. Zametal jsem a vytíral chodby, utíral prach na místnostech atp. V neděli slavila představená ášramu sádvi Párvatí své narozeniny, tak nás karmajogíny pozvala na pitzu. :) Básně ze Staré hory 2000. Má pátá a poslední básnická sbírka, která na tomto webu dosud chyběla. Zachránila se díky matricím u Brodieho ve Křtinách.  4.1.2022 Michal Hejna z redakce eSpeleo mne upozornil, že redakce eSpeleo dva mé příspěvky nezveřejní. Jedna se o článek: "Sametová revoluce na Výpustku (1990)...." a článek: "Některé objevné priority v Moravském krasu...". Prý jsem to napsal moc subjektivně. Já si ale myslím, že něco pravdy na obou zmíněných článcích je... Zato paní Jiřina Novotná, rovněž z redakce eSpeleo, mne potěšila, když mi napsala, že můj článek: "Chrám Panny Marie ve Křtinách - podzemní chodba pod ambity a rájským dvorem v blízkosti kaple sv. Anny..." BUDE ZVEŘEJNĚN. Děkuji za to a na nikoho se opravdu nezlobím. Každý dělá jak umí. Redakce eSpeleo hájí vnitřní zájmy České speleologické společnosti. Tajná skrýš chrámu Panny Marie ve Křtinách v pilíři s kazatelnou za oltářem sv. Jana a Pavla. Málo se ví, že součásti Santiniho stavby byla i skrýš na kostelní poklad a jiné cennosti chrámu Pannny Marie ve Křtinách. Jako první se o této tajné skrýši písemně zmiňoval hned po skončení II. světové války, bez toho, že by uvedl kde se ale nachází, křtinský kněz P. Fratišek Marek (archiv fary ve Křtinách). Ten v ní ukryl během průchodu fronty liturgické náčiní a bohoslužebná roucha (paměťový údaj). Pak zmínky o tajné skrýši mizí až do roku 1991, kdy ji zmapoval v dutině pilíře s kazatelnou, speleolog Marek Šenkyřík, pod jehož vedením byla tajná skrýš podrobena speleologickému průzkumu. Vstup do tajné skrýše se nachází na oratoři za hlavním oltářem. Zde po odsunutí dřevěného oltáře je nízký vstup do vlastní dutiny uvnitř pilíře v úrovni prvního patra chrámu. Naši pozornost upoutá krkolomné schodiště, vyzděné z cihel, které původně jistě bylo přikryto kamennou deskou. číst víc... Připravuji nový příspěvek pro eSpeleo :).  3.1.2022 Klára, malá poustevnice na Olomučanské plošině.  Článek v eSpeleo 3/2021: 30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek. 2.1.2022 Oslovil jsem pracovní úřad s žádostí o zprostředkování dělnické práce v továrně. Uf! Páter Tomáš Prnka, děkan ve Křtinách - vzpomínka.  "Chrám Panny Marie ve Křtinách - podzemní chodba pod ambity a rájským dvorem v blízkosti kaple sv. Anny. Zajímavý doklad odvodnění Santiniho stavby." odeslán dnes redakci eSpeleo. Dávný sen, který stále hledám. Nic, naprosto nic nemůže spoutat jeho srdce. Ani rodinná pouta, ani touha sloužit lidem a nakonec ani touha po Bohu. Nic naprosto nic ho nemůže zbavit svobody. Již jenom je a to bezdůvodně. A tehdy slouží lidem nejvíc a je Bohu nejblíže. Vše se děje naprosto spontánně a je to tak přirozené, že o tom ani neví. A tehdy - teprve tehdy - možná půjde pomáhat lidem a bude za každý záblesk Lásky křižován jejich egem. Ale možná také, že zůstane jen prostě sedět u ohýnku v horách, osamocen v doznívajícím babím létem. Záleží na tom, jaký osud si sám svobodně vybere. Ale ať udělá to, či ono, bude to vždy správné, protože taková byla jeho dobrovolná volba. Nikoli volba domněle dobrovolná a domněle svobodná. Bude to jeho vlastní svobodná a dobrovolná volba. Bude to volba vítěze. Možná, že se pak vrátí a osídlí nějakou jeskyni blíže k lidem, snad v Moravském krasu, snad někde jinde a bude hrát lidem tu posvátnou poustevnickou hru. A bude ji hrát pěkně po staru, romanticky a zadarmo. U vchodu do jeskyně budou viset po skalách a po stromech svaté obrázky, z potemnělého nitra jeskyně se bude linout vůně kadidla a vonných tyčinek a poustevník bude na vlněných dekách u doutnajícího ohníčku jenom sedět a mlčet. Lidé budou přicházet a zase odcházet. Kdo přijde, ten přijde a kdo nepřijde, ten nepřijde. Někdo se pokloní, jiný usměje. někdo uvidí podivína, někdo chudáka bezdomovce, jiný zbloudilého trampa a někdo zase světce. Každý spatří to, na co je připraven. A podle toho si taky odnese. A poustevník bude žít ve svaté bezstarostnosti tak jako kdysi bratr František, a žádná pouta ke světu, ani k lidem, ho nepřinutí, aby se vzdal své pohádkové role. Bude svoboden ode všeho. Kolem něj bude ležet jen začouzený kastrólek a pár hliněných šálků, do nichž bude poutníkům nalévat čaj... a to bude veškerý jeho hmotný majetek. A tak budou plynout dny a roky jeho života a on bude jenom sedět a mlčet. V jeho očích bude potutelný úsměv, jeho hlava již bude bezvlasá, ale zato vous mu bude splývat z brady až k pasu. A pak se to jednoho dne stane... jeho tělo bude dál sedět v lotosové pozici, jeho tvář se bude dál usmívat, ale jeho srdce přestane bít a vychladne. A on svobodně odejde. A lidé na jeho památku nazvou tu jeskyni - Jeskyně toho který seděl a mlčel. Bylo by to tak pěkné. Buď vůle Tvá. Básně ze Staré hory, 2000.1.1.2022 Silvestr na Děravce. Nejdřív jsem se stavil u Brodieho a Wolfa ve Křtinách. Navštívil jsem kamenný kruh - tábořiště křtinských skautů v lese nad vesnicí. V podvečer jsem se vydal na Habrůveckou plošinu. U křtinské hospody jsem zahlédl Zdeňka Fárlíka. Jen co mě spatřil zalezl dovnitř. Při příchodu na Děravku již padal soumrak. Obrázek i památníček jsou na svém místě. Tak jsem si u Lípy rozprostřel svou meditační podložku. Z dálky ke mě doléhaly výbuchy ohňostrojů. Meditovat jsem však nakonec nezačal, jen jsem seděl a seděl. Byl jsem unavený, tak jsem se schoulil u lípy na mokré zemi ve spacáku. Byla mi ale zima. proto jsem se nakonec přestěhoval pod nedaleký myslivecký krmelec - seník na Chvalkově. Hned jsem usnul. Probudilo mne všeobecné silvestrovské veselí o půlnoci. Hned jsem spal dál... Takže ještě jednou - vše nejlepší v roce 2022. |
 |
||||||||||||
