¨
Hradisko u Bosonoh
NEPUBLIKOVANÝ ČLÁNEK

pondělí 4.prosince 2006
Předběžná zpráva o objevu podzemních prostor pod jižním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách.

Marek Poustevník - Šenkyřík,
základní organizace 6-31 České speleologické společnosti


Historie objevu
V roce 2005, v souvislosti s objevem reliktu barokní chodby pod S ambitem a rájskou zahradou, viz. jsem přepověděl existenci v té chvíli ještě netušené historické kanalizační sítě z 1.pol. 18. století až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby. Toto mé proroctví se začíná naplňovat dnes. Dne 1. prosince 2006 jsem dostal vnuknutí, abych zašel do Křtin. Na křtinském náměstí jsme spatřil skupinu kopáčů, kteří právě hloubili stavební výkop podél jižního úpatí jižního ambitu, v prostoru mezi kapli sv. Anny a chrámem Panny Marie. Proto jsem provedl svůj obvyklý stavebně-historický speleo - archeologický monitoring výkopu. (křtinský chrám speleologicky monitoruji již 16 let). Přitom jsem si v základu ambitu odhaleného výkopem všiml vystupovat cihlovou klenbu neznámé podzemní chodby. Rómští výkopci si nebyli vědomi hodnoty nálezu a právě se chystali obnaženou klenbu přikrýt plastovou fólií a zahrnou ji hlínou. Přišel jsem právě včas, abych zahrnutí klenby zabránil, čímž by tento zajímavý objev zůstal bez povšimnutí. O objevu jsem proto ihned informoval farní úřad a následující den jsem zde přikročil k praktickému speleologickému průzkumu.

foto: (c) Marek Poustevník 2006
foto: (c) Marek Poustevník: Klenba neznámé chodby pod J ambitem před proražením.

První průzkum podzemní chodby dne 2.prosince 2006 a nálezová situace
V sobotu 2.prosince 2006 jsem po provedení fotografické dokumentace prorazil napříč cihlovou klenbou otvor. Na první pohled bylo evidentní, že byl objeven původní historický kanál s cihlovou klenbou pocházející z 1.pol.18. století, který sloužil k podzemnímu odvlhčení a odvodnění Santiniho stavby. Tento kanál se však nachází až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby, což z něj činí speleologicky významný objev. Nejedná se totiž o kanál podpovrchový, nýbrž o neznámou hlubinnou kanalizaci, procházející v hloubce až 5 či 6 m pod úrovní rájské zahrady. Bylo zjištěno, že historická kanalizační chodba přicházející ze směru od rájské zahrady není plně zasedimentována, takže podél stropní cihlové klenby je volný otvor jimž je možné se vleže proplazit do podzemí. Cihlová chodbička mizela do tmy. Požádal jsem proto pana děkana Tomáše Prnky aby mi při objevu asistoval jako hlídka na povrchu a sám jsem se naplazil do poloucpané plazivkovité chodby. Současně jsem s sebou rozvíjel ocelové pásmo, kterým jsem měřil vzdálenost dosaženého průniku do podzemí. Do kanálu jsem se naplazil do vzdálenosti 7,6 m od objevného vchodu, kde jsem ke svému překvapení narazil na podzemní křižovatku kanalizační sítě. Vlevo i vpravo kanál kříží boční chodby, které jsou sice jen 30 cm široké, zato však 3 až 4 m vysoké. Tyto boční chodby sledují rádius zaoblení ambitu, a jejich pokračování mizelo někam za ohyb stavby. Těmito směry jsem však v průzkumu úžinatých chodeb nepokračoval, protože zde byla potřeba blízkost dalšího zkušeného speleologa. Proto jsem svoji pozornost obrátil k hlavnímu pokračování kanálu směrem pod rájskou zahradu. Zde jsem však ve vzdálenosti již 9 m od vchodu narazil na zával. Zaval však byl pouze lokální a štěrbinou podel levé stěny jsem svítil do dalšího neznámého pokračovaní chodby "kam až světlo dosvítilo". Po tomto zjištění jsem se rozhodl k návratu. Obrátit se nebylo možné, proto jsem kanalizační chodbou vycouval po zpátku až na denní světlo na křtinské náměstí, kde můj artistický výkon obdivně sledoval pan děkan.

foto: (c) Marek Poustevník 2006
foto: (c) Marek Poustevník: Na první pohled bylo jasné, že se jedná o významný objev.

Druhý průzkum podzemní chodby dne 2.prosince 2006 a nálezová situace
Protože bylo jasné, že byl učiněn významný objev, k jehož průzkumu je potřeba dalšího zkušeného speleologa, kontaktoval jsem Mgr. Petra Kosa (ZO 6-12, jinak též pracovník Ústavu archeologické a památkové péče) a nabídl jsme mu spolupráci při rekognoskaci objeveného podzemí. Spolu jsme pak ještě týž den ve večerních hodinach provedli 2 vstup do objevených prostor. Bez problému jsme se proplazili ke křižovatce na 7,6 metru. Poté jsem nejdříve prolezl do velmi úzké ale značně vysoké chodby vlevo. Současně jsem s sebou rozvíjel ocelové pásmo. Od křižovatky jsem pronikl do vzdálenosti 7 m, tedy celkem 15 m od vchodu. Zde chodba končí cihlovou zazdívkou, za níž nelze vyloučit její další pokračování. Poté jsem se vrátil zpět ke křižovatce a stejným způsoběm jsem prozkoumal chodbu vpravo směrem ke kapli sv. Anny. Průnik úzkou spárou byl též na hranici průleznosti a ve vzdálenosti 5 m chodba i zde končila. Kamená zeď je zde již nepochybně základovým zdivem kaple sv. Anny. Po těchto zjištěních jsme se vrátil zpět za Petrem na křižovatku hlavního kanálu. Nyní jsme se rozhodli provést odtěžení závalu přímým směrem, který uzavíral hlavní pokračování chodby směrem pod rájskou zahradu. Zával z labilních kamenů s obsahem pískovcové dlažby byl dlouhý jen asi 50 cm. Po jeho odtěžení jsme nahlédli do dalšího asi 4 m dlouhého úseku volné chodby, která však opět končí dalším závalem z povrchu. Po tomto zjištění jsme svůj dnešní průzkum v pozdních večerních hodinách ukončili. Zcela na závěr si Petr Kos sám prohlédl všechny objevené prostory.

Zhodnocení nálezu
Byl objeven relikt historické barokní kanalizační sítě z 1. pol 18. století podzemního odvodnování a odvlhčování Santiniho stavby, konkrétně úseku rájské zahrady a přilehlých ambitů. "Závaly" pod rájskou zahradou konstatováné již v loni objevené chodbě nejsou závaly v právém smyslu slova. Nejedná se totiž o prořícení cihlové klenby chodeb, nýbrž o šachty směřující k povrchu, které původně měly sloužit ke svodu vody do podzemí a též k eventuálnímu čištění odtokové stoky. Pozdější generace však v nevědomosti o jejich významu šachty uměle zasypávály hlínou, kamením a stavebním odpadem. Tím byla podzemní kanalizace Santiniho stavby do značné míry blokována a docházelo k jejímu zanášení a ucpávání. Barokní glazovaná keramika ojediněle nalézaná ve výsypce šachet dokladuje, že k závalů docházelo již v 18. až 19. století. Byli jsme zde s největší pravděpodobnosti prvními návštěvníky po více než 250 letech od výstavby tohoto zapomenutého podzemí. Jedná se o nejvyznamnější objev podzemních prostor pod křtinským chrámem od doby objevu ossária v roce 1991. Celková délka objeveného systémku je nyní 25 m s perspektivou dalšího objevu za momentálně koncovým závalem. Ve speleologickém průzkumu bude pokračovat základní organizace 6-31 České speleologické společnosti. Bude provedena komplexní mapová dokumentace, další rekognoskace v podzemí atd. Na závěr patří mé poděkování Mgr. Petru Kosovi ze ZO 6-12 za spolupráci při objevování chodby.

foto: (c) Marek Poustevník 2006
Kanály mají též svoji poesii
foto: Petr Kos: Objevitel chodby.
(PS: omlouvám se Petru Kosovi, ale ostatní fotky se nepovedly, protože jsme zapoměli zapnout ostření objektivu. Je to tedy přesně tak, jak jsme se o tom při objevování ve křtinském podzemí povídali: jsou jen takové fleky. Uděláme další.

Převzato z webu marekpoustevnik.cz