Speleologický pokus v jeskyni Pekárna v roce 1994. Příspěvek k dějinám výzkumu lokality. Vize průniku koncovým závalem.Marek Gyaneshwarpuri SvámíV roce 1994 ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno pod vedením Marka Šenkyříka zahájila speleologický průzkum jeskyně Pekárna v Hádeckém údolí, v jižní části Moravského krasu. Jednalo se o hloubeni až cca 50 cm hluboké a asi 1 m široké horizontální průzkumné sondy napříč sedimenty od vstupního portálu centrální prostorou jeskyně do vzdálenosti 44 metrů. Na konci se zalomila ještě vpravo a směřovala ještě dalších 6,5 m pod převis. Čelba sondy se tedy nalézela 50,5 m od vchodu do jeskyně. Tvoří ji skalní stěna, pod níž jsme očekávali ve větší hloubce další možné pokračování prostory pod převis. Zde byl nalezen při speleologickém průzkumu jeden pravěký střep. Domnívali jsme se, že se zde pod převisem možná nachází ukryta neznámá část jeskyně s archeologicky neprozkoumaným sedimentem. Tuto domněnku se nám však nepodařilo ověřit. Zde pod převisem, který snad zůstal zachován při pravé JZ stěně jeskyně, jsme chtěli razit sondu a obejít tudy koncový zával do dalšího pokračování jeskyně. Tzv. Prixova sonda se při pravé stěně jeskyně dostala totiž relativně daleko do nitra závalu, aniž ztratila pevný strop nad hlavou. Hloubení naší průzkumné sondy se v roce 1994 odehrálo během pouhé jediné pracovní akce. Plánovali jsme položení důlních kolejnic a výzkum jsme pojímali opravdu velkoryse. Potom Správa CHKO Moravský kras (RNDr. Ivan Balák) na základě terénního oznámení Antonína Tůmy další speleologický průzkum jeskyně zakázala. Ivan Balák nás nepatřičně obvinil z poškozování významného krasového jevu a celou záležitost předal k vyřízení soudu v Brně. Zastala se nás tehdy celá řada odborníků s tím, že jeskyně je již archeologicky celá prokopaná a prozkoumaná, a proto o poškození sedimentů nemůže být ani řeč. To jsem věděl dokonce i já, bývalý student archeologie. Tak vznikla opozice proti obvinění Správy CHKO Moravský kras. Na naší stranu se postavili tito geologové: RNDr. Jiří Otava a RNDr. Jaroslav Dvořák DrSc z Českého geologického ústavu v Brně a archeologové PhDr. Martin Oliva a Doc. PhDr. Karel Valoch z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Hlavně nám svým odborným posudkem velmi pomohl zejména Jaroslav Dvořák, který tvrzení Ivana Baláka odborně zcela znejistil a rozmetal. Dvořákova přímluva a dobrozdání měla na soudu vliv rozhodující a měla za následek, že se soudkyně přiklonila de facto na stranu speleologů. Jsme mu za to opravdu velmi vděčni. Naopak byl vysloven názor, že samotné Správě CHKO by mělo přece záležet na řádném speleologickém průzkumu jeskyně Pekárna, už s ohledem na pokračující plošnou rozpínavost velkolomu Mokrá. Odvolací soud obvinění naší speleologické organizace tedy smetl ze stolu a zrušil ho. K obnovení speleologického zájmu o Pekárnu k naší velké lítosti však již nikdy nedošlo. Tím byla promarněna vzácná příležitost prozkoumat tajemství jejího koncového závalu. Každopádně se ale tento speleologický pokus zapsal do dějin bádání na této významné lokalitě (uvádí již Pokorný J. 1998). Dnes si však myslím, že těleso jeskyně je přepaženo katastrofickým závalem mnohem větších rozměrů, než jsme původně předpokládali, který se bohužel amatérskými prostředky asi nepodaří nikomu překonat. Nějaká naděje na podejití závalu tu však je a do prostor za závalem to nemusí být opravdu tak daleko. Viz. pohled do Himmelovy mapy jeskyně Pekárny s vykreslenou depresí nad závalem, která detekuje jistě rozsah propadu (Himmel. J. - Himmel, P. 1967). Dá se usoudit, že při pravé stěně snad existuje zachovaný, zasutěný pevný relikt skalního žebra, který by mohl umožňit heroický průnik za zával. S trochou štěstí snad se to snad někomu v budoucnosti podaří. K průniku podél pravé stěny by bylo možné ale přistoupit jedině důlním způsobem, to znamená pažit zával do želez. Snad se tohoto úkolu nějaká profesionální organizace ujme. Takto pojatý průzkum už zjevně bohužel přesahuje reálné možnosti amatérské speleologie. Zde poslední slovo zřejmě řeknou investované peníze vizionářsky motivovaných bohatých archeologů. Hypotetické skalní malby po pravěkém člověku za fascinujícím závalem stojí přece za toto prozkoumání. Kdo se o to pokusí, ten se jistě proslaví. Peníze se jim bohatě vrátí v dobrém pocitu z tohoto dobře vykonaného altruistického počinu. Je to velkolepý projekt samozřejmě i z hlediska speleologie. Musíme však počkat až česká společnost zbohatne a budou peníze na takováto dobročinné projekty. Jednou takováto doba ale určitě nastane. Nevadí, že se toho já nedožiji. Ponecháme tedy dnes Pekárně zatím její tajemství a přenecháme ho možnostem budoucích generací. Taková je má dnešní vize. Tato doba nastane až si lidé budou přírody vážit víc než svých peněz. Tehdy se najde i obětavý mecenáš Pekárny. Každopádně naše sonda mohla již v roce 1994 přinést základní poznatky o genezi a stáří koncového závalu a přispět tak k poznání průběhu jeskyně "za závalem" do neznáma pod Mokerskou plošinu. Pamětníci z řad lokálních patriotů - speleologů Ladislav Slezák, Josef Pokorný, Kamil Pokorný, Petr Kos, Jan Himmel a další dodnes s lítostí vzpomínají jak byla promarněna tehdy v roce 1994 tato velká unikátní příležitost podívat se do útrob jeskyně Pekárny. Kdyby nás Správa CHKO Moravský kras nezastavila, Bůh ví co všechno bychom při naší houževnatosti vybádali. Takhle nevíme stále pořád skoro nic. Sil jsme měli dosti a naše speleologická organizace ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno povzbuzená velkolepými objevy ve Křtinách tehdy jen kvetla a zažívala konjunkturu. Tajemství magdalenienských kreseb za závalem zůstává tedy dál nevyřešené. Pod klenbou jeskyně Pekárny stanuli všichni, kdo v moravské speleo-archeologii něco znamenali. Já, Marek Šenkyřík – Gyaneshwarpuri jsem rád, že jsem se mezi ně započítal, jakkoli můj výzkum trval jen jediný den.Literatura: Himmel, J. - Himmel, P. (1967): Jeskyně v povodí Říčky. Speleologický kroužek ZK ROH Královopolské strojírny Brno. Himmel, J. - Kraus, L. (1987) Poznámky ke speleologickým prolongačním možnostem jeskyní vázaných na Hádecké údolí v jižní části Moravského krasu. Speleofórum 87, s. 28-32. Pokorný, J. (1998): Výzkumy v jeskyni Pekárně. Speleofórum 98. ČSS. Praha 1998. Slezák, L. – Cendelín R. – Jež M. – Pokorný J. - Pokorný K. (2021): Výzkum krasových jevů západně od jeskyně Pekárna byl Pracovní skupinou SE-3 ukončen. Speleoforum 2021, roč. 40, s. 70-75. |