Pekárna - jeskyně tří bizonů a pasoucích se koní
Speleologický pokus v jeskyni Pekárna (1994). Příspěvek k dějinám výzkumu lokality. Vize průniku koncovým závalem (2021).
Marek P. Šenkyřík - Gyaneshwarpuri
ZO 6-26 Speleohistorixký klub Brno (1989-1996, 2003-2004)
V roce 1994 Speleohistorický klub Brno ZO ČSS 6-26 pod vedením Marka Šenkyříka zahájil speleologický průzkum jeskyně Pekárna v Hádeckém údolí, v jižní části Moravského krasu. Byla hloubena až cca 50 cm hluboká a asi 1 m široká horizontální průzkumná sonda napříč sedimenty od vstupního portálu centrální prostorou jeskyně. Tato sonda byla dlouhá 44 metrů, sahala tedy dál než do poloviny jeskyně. Na konci se zalomila vpravo a směřovala ještě 6,5 pod převis. Čelba sondy se tedy nalézá 50,5 m od vchodu do jeskyně a tvoří ji skalní stěna, pod níž jsme očekávali ve větší hloubce další pokračováíní prostory pod převis. Zde byl nalezen jeden pravěký střep. Domnívali jsme se, že se zde pod převisem nachází ukryta neznámá část jeskyně možná s archeologicky zajímavým nikým neprozkoumaným sedimentem. Tuto domněnku se nám však nepodařilo ověřit. Zde pod převisem, který snad zůstal zachován při pravé JZ stěně jeskyně jsme chtěli razit sondu a obejít tudy zával do dalšího pokračování jeskyně. Viz. Prixova sonda která se při pravé stěně jeskyně dostala pozoruhodně daleko do nitra závalu, aniž ztratila pevný strop nad hlavou! Hloubení naší průzkumné sondy v roce 1994 se odehrálo během pouhé jediné pracovní akce. Plánovali jsme položení důlních kolejnic a výzkum jsme pojímali opravdu velkoryse. Potom Správa CHKO Moravský kras (RNDr. Ivan Balák) na základě terénního oznámení Antonína Tůmy další speleologický průzkum zakázala. Ivan Balák nás nepatřičně obvinil z poškozování významného krasového jevu a celou záležitost předal k vyřízení soudu v Brně! Zastala se nás tehdy celá řada odborníků s tím, že jeskyně je již archeologicky celá prokopaná, a proto o poškození sedimentů nemůže být ani řeč. To jsem věděl i já, bývalý student archeologie. Vznikla tak opozice proti obvinění Správy CHKO. Na naší stranu se postavili geologové: RNDr. Jiří Otava a RNDr. Jaroslav Dvořák DrSc z Českého geologického ústavu v Brně a archeologové PhDr. Martin Oliva a Doc. PhDr. Karel Valoch z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Hlavně nám svým odborným posudkem velmi pomohl Jaroslav Dvořák, který tvrzení Ivana Baláka odborně zcela znejistil a rozmetal. Dvořákova přímluva a dobrozdání měla na soudu vliv rozhodující a měla za následek, že se soudkyně přiklonila de facto na stranu nás speleologů . Jsme mu za to vděčni. Naopak byl vysloven názor, že samotné Správě CHKO by mělo přece záležet na řádném speleologickém průzkumu jeskyně Pekárna, už s ohledem na pokračující plošnou rozpínavost velkolomu Mokrá. Odvolací soud nesmyslné obvinění naší speleologické organizace tedy smetl ze stolu a zrušil ho. K obnovení speleologického zájmu o Pekárnu k naší velké lítosti však již nedošlo. Tím byla promarněna vzácná příležitost prozkoumat tajemství jejího koncového závalu. Každopádně se ale tento speleologický pokus zapsal do dějin bádání na této významné lokalitě (Pokorný J. 1998). Dnes si však myslím, že těleso jeskyně je přepaženo katastrofickým závalem mnohem větších rozměrů, než jsme původně předpokládali, který se bohužel amatérskými prostředky asi nepodaří nikomu překonat. Nějaká naděje na podejití závalu tu však je... Do prostor za závalem to nemusí být daleko. K okraji povrchové deprese směrem pod Mokerskou plošinu je to z čelby Prixový sondy jen cca 10 m! Viz. pohled do Himmelovy mapy jeskyně Pekárny (Himmel. J. - Himmel, P. 1967), kterou zde překersluji. Na propadlý strop narazila Prixova sonda o něco později než v případě sondy Himmelů. Z toho se dá usoudit, že při pravé stěně snad existuje zachovaný, zasutěný relikt skalního žebra, který umožňuje heroický průnik za zával! S trochou štěstí snad se to podaří projít. K průniku podél pravé stěny by bylo možné přistoupit jedině důlním způsobem a pažit zával do želez. Snad se tohoto úkolu nějaká profesionální organizace ujme. Takto pojatý průzkum už totiž zjevně přesahuje reálné možnosti amatérské speleologie. Zde poslední slovo zřejmě řeknou investované peníze vizionářsky motivovaných bohatších archeologů. Skalní malby po pravěkém člověku za fascinujícím závalem stojí přece za toto úsilí. Kdo se o to pokusí, ten se proslaví. Peníze se jim bohatě vrátí v dobrém pocitu z tohoto altruistického počinu a úspěchu. Je to velkolepý projekt i z hlediska speleologie.. Musíme počkat až společnost jako celek zbohatne a budou peníze na takováto dobročinná díla. Jednou takováto doba určitě nastane. Nevadí, že se toho nejspíš nedožiji. Ponecháme tedy dnes Pekárně její tajemství a přenecháme ho možnostem budoucích generací, která přijdou po nás. „Po nás příjdou další a zas budou hledat, ten výzkum se nezastaví nikdy“ pravil prorocky ve stavu zasnění pan Arnošt Hloušek, otec habrůvecké speleologie. Jeho slova platí i pro problém Pekárny. Taková je má dnešní vize. Ta doba nastane až si lidé budou přírody vážit víc než svých peněz. Tehdy se najde i obětavý mecenáš Pekárny. Každopádně naše sonda již teď mohla přinést poznatky o genezi a stáří koncového závalu a přispět tak k poznání průběhu jeskyně "za závalem" do neznáma pod Mokerskou plošinu! Pamětníci z řad lokálních patriotů - speleologů Ladislav Slezák, Josef Pokorný, Kamil Pokorný a další dodnes s lítostí vzpomínají jak byla tehdy v roce 1994 promarněna tato velká unikátní příležitost podívat se do útrob jeskyně Pekárny. Kdyby nás Správa CHKO nezastavila, Bůh ví co všechno bychom vybádali. Takhle nevíme stále skoro nic. Sil jsme měli dosti a naše speleologická organizace (ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno) povzbuzená velkolepými objevy ve Křtinách jen kvetla a zažívala konjunkturu. Tajemství magdalenienských kreseb za závalem zůstává tedy dál nevyřešené. Pod klenbou jeskyně Pekárny stanuli všichni, kdo v moravské speleo-archeologii něco znamenali. Já, Marek Šenkyřík – Gyaneshwarpuri jsem rád, že jsem se mezi ně započítal tímto příspěvkem, jakkoli můj výzkum trval jen jediný den.
Zářez tzv. Šenkyříkovy sondy je patrný v sedimentech jeskyně Pekárna dosud.
Namaloval pravěkou technologií Petr Niemec
Čtyři historické fotografie ze speleologického průzkumu v roce 1994.
Zdenek Foltýn vyváží sedimenty z jeskyně Pekárna.
Zalomení čelby horizontální sondy pod převis na 45 metru jeskyně Pekárna.
Speleohistorický klub Brno při průzkumu jeskyně Pekárna..
|