¨
Hradisko u Bosonoh
Džňána.
Poznání Absolutna, sebeuskutečnění.
Džňánajóga je jedna ze čtyř hlavních jógových cest, cesta filozofického rozvažování. Předpokládá naplňování čtyř principů: správné rozlišování (vivéka), zdržet se světských požitků (vajrágja), pěstovat v sobě šest ctností (šatsampatti - vyrovnanost, sebeovládání, důvěru, schopnost stát nad věcmi, odolnost a vytrvalost, cílevědomost) a posilovat v sobě touhu po mókše.

8. ledna 2023
Džňána je Poznání. Zatím nemohu na toto téma nic říct. Nic, co bych nevyčetl ze svatých knih. Myslím, že pravá džňána je poznání, že Já jsem To. Tím se teď zabývám. Je to otázka: "Kdo jsem já?" A další otázky. Například: "Odkud jsem přišel a kam jdu?" "Jaký smysl má mé zrození?" "Proč tu jsem?" Vím, že mé individuální já je átmá, duše. Nejsem toto tělo, jsem Něco mnohem víc, jsem Duší Vesmíru. Toto je pravé poznání. Musím to však zrealizovat. Chci to zažívat stále. Proto jsem poustevník. Čistý džňánín byl Ramana Mahariši. Většinou se džňána vyskytuje společně s bhakti. Z takových představitelů to byl svámí Šivánanda, Paramhansa Jógananda nebo například můj Mistr, zřec Nejvyšší Pravdy, Paramhans svámí Mahéšvaránanda. Džňána vysvobozuje z této duality. Nezbývá nic jiného než nehybně sedět, rozjímat, opakovat mantru atd. a být sám ve svém pokoji, na hoře, v lese či jiném posvátném místě. Myslím, že já jsem džňánín, na což poukazuje moje jméno odvozené od "gyána" - to znamená džňána. Proto mne málokdo dobře chápe. Taky by se toto poznání dalo nazvat jasnozřením, nezlomnou intuicí, jejíž záblesky jsem jistě poznal. V důsledku toho mám hluboko ve svém nitru pevný nehybný bod. Všechny změny se odehrávají jen na povrchu vědomí. Džňána opravdu otřese "jistotami" tohoto našeho světského vězení a osvobodí od něho. Musíme jen věřit tomu, co v hloubi duše zříme. U mně převládá džňána nad bhakti. Džňána, Poznání, mne velice přitahuje. Jsem tedy zrozený džňána jogín, to pozvání na poustevnu v lesích jistě není náhodné a provází mne po celý život formou meditačních záblesků zvoucích k poustevnictví. Zdá se, že mám dobrou karmu to i naplnit. A výborného Mistra, který to chápe. Chci tedy mlčet a být v osamění. Poslechnu toto volání. Neboť dobrý poustevník je zřec Pravdy. Je zřec jógy. Myslím, že Svámiji takového žáka potřebuje. Je to pravý Cíl mého zrození, vše co předcházelo byly jen nezbytné přípravné etapy k této mé nejvyšší životní Cestě. Átma džňána. Budu tedy na poustevně. Chci být osvícený vajrágií od nirguny. Nemám touhu sloužit lidem. Ale budu tak činit pokud To naplním. Nejsem tedy světským člověkem. Stačil by mi alespoň záblesk Jednoty. Chci zažít samádhi. Tomu jsem zasvětil a přizpůsobil celý svůj život. Myslím, že mne To vede od narození přes všechny nezbytné zkušenosti. Vždy se ptám svého Já a záblesk intuice bývá neomylný. Důvěřuji přitom Maháprabhudžimu a Dévpuridžimu.

Je možno poznat svět –
aniž bychom opustili svůj dům.
Je možno poznat TAO nebes,
aniž bychom pohlédli vzhůru !

Čím dále se budeme plahočit,
tím méně užitečného budeme poznávat.

Proto vědoucí – poznává bez cestování
- vidí bez rozhlížení
- dokončuje bez zasahování...


Lao-c´
Tao-te-ting



ZPĚT