|
24.4.2021 Předběžný text žádosti o povolení poustevny v lokalitě Děravka na Rudicko - Habrůvecké plošině. (Moravský kras - střed). Od nepaměti odcházeli lidé do ústraní, když hledali spojení s Bohem. K tomu potřebují Ticho a odloučenost, neboť odloučenost je Bůh sám (Mistr Eckhart). Proto odcházeli do horské přírody, jeskyní a lesů za vesnicí. Říkalo se o nich, že jsou poustevníci. Poustevník je tedy Boží člověk oddaný hledání Boha a Božských Zákonů Vesmíru. Stát se poustevníkem znamená zasvětit svůj život duchovnímu hledání. Hledat původ vesmíru, hledat jedinou Skutečnost, navrátit se domů, do duchovního domova, odkud jsme vyšli. Patříme věčnosti a pobyt v tomto světě je jen přechodným bydlištěm. Poustevník zasvěcuje život cestě do nitra, kde je ukryto Božské Já, vševědoucí a všudypřítomné. Poustevník přestává být připoután k rodině, k hmotnému domu, k majetku, ke světským pobytům, neboť místem jeho pobytu je Vesmír (Paramhans Svámí Mádhavánanda). Tak i já, Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri jsem poustevník oddaný Poznání. Jsem žákem duchovního Mistra - jogína z Indie Paramhanse svámího Mahéšvaránandy od roku 1996. Snad neprozradím nic předčasně, když řeknu, že se u Svámijiho ucházím o mnišský život a jako takový si přeji žít na poustevně zde v Moravském krasu. Jako poustevník žiju od roku 1997. Žil jsem na poustevnách v Krkonoších, rumunských Karpatech, indickém Himaláji a obzvláště ve Slovenském ráji. Zde v Evropě ovšem stále narážím na nepochopení své životní Cesty ze strany úřadů. Tak jsem byl vyhoštěný z jeskyně v rumunských Karpatech jakož i z jeskyně ve svém zamilovaném Slovenském ráji. Status poustevníka není totiž ze strany zákona nijak definován. Přesto poustevník do přírody patří. Vše záleží na dobré vůli ochránců přírody i lesníků. Současné zákony totiž s existencí poustevníků v lesích de facto nepočítají. Snad mám ale i já, poustevník posvátné právo osídlit lokalitu v Moravském krasu. Moravský kras je totiž k tomu vhodnou kulturní krajinou, v níž má poustevnictví neodmyslitelně své kořeny. Proto jsem dne 15.11.2004 na Správě CHKO Moravský kras v Blansku učinil jejímu vedoucímu RNDr. Leoši Štefkovi prohlášení o zahájení svého poustevnického života na území Moravského krasu. Navzdory očekávání jsem však nakonec neosídlil žádnou jeskyni, ale vystoupal jsem z žlebů vysoko na náhorní plošinu (Rudicko - Habrůvecká plošina). Tak jsem objevil pro současnou generaci Děravku, která dobře vyhovuje mým požadavkům relativní skrytosti a odloučenosti od světa. Protože je to volná krajina je přirozené, že se potřebuji taky nějak chránit povětrnostním vlivům, tzn. mít střechu nad hlavou jako ochranu před dešti a v zimě sněhovými vánicemi. A zde mít oheň v krbu jako společníka a pomocníka při přípravě vegetariánské stravy. Tak to prosím zohledněte dřívě než definitivně rozhodnete o mé existenci jako poustevníka v Moravském krasu. O sobě bych rád řekl, že mám rád a v úctě Přírodu a umím se k ní chovat. Příroda je mé druhé vyšší Já. Nemusíte se tedy obávat, že bych snad svojí existencí v lese přírodě něčím uškodil. Naopak si myslím, že jako poustevník mohu být prospěšný, mimo jiné pro image Moravského krasu. Dobře je mi tedy na Děravce ve středu toho velkého lesa na Rudicko - Habrůvecké plošině. Zde mám v plánu výstavbu malé poustevny. Jistě víte, že v minulosti jsem na Děravce prováděl řádně schválený speleologický průzkum, při němž jsem učinil poměrně významný a důležitý objev jeskyně nazvané Poustevníkova Děravka. Spontánně, neboť můj výzkum to vyžadoval jakož to vyžadovala i má poustevnická praxe, jsem zde postavil malou dřevěnou poustevnu o půdorysu skromných jen cca 2,5 x 1,3 m! To mi stačilo ke skromnému živobytí a obvzláště pro meditaci. Tuto stavbu však lesníci ŠLP Křtiny okolo roku 2016 odstranili. Nyní mám v úmyslu poustevnu na témž již historickém místě poněkud rozšířit, tak aby lépe vyhovovala mým potřebám. Vznikla by tak cela o vnitřním půdorysu 4 x 2 m, plus šířka bočních stěn. Své působění na Děravce pojímám nadčasově, a proto chci vystavět nadčasovou poustevnu, která přečká poryvy času. Do její výstavby proinvestuji spoustu peněz. V současnosti se totiž kloním k názoru, že nejlepší bude poustevna z kamene - otesaného vápence. Jako bývalý mistr kameník krkonošských horských cest si ji troufám sám postavit, nebo si k tomuto účelu najmu odbornou firmu. Pokud mne Správa CHKO Moravský kras či ŠLP Křtiny v mé vizi kamenné poustevny nepodpoří, či nepochopí, jsem připraven se uskrovnit a slevit ze své tvůrčí vize a poustevnu postavit jen ze dřeva, z trámků a desek. Já sám si však troufám postavit stavbu z kamene, aby toto dílo po mé smrti mohl zdědit případný další zájemce o Cestu poustevnictví a nejtišší modlitby srdce. Tuto kamennou poustevnu po mě zdědí Jóga v denním životě, Správa CHKO Moravský kras a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Tak si to prosím nechte rozležet, dřívě než vydáte oficiální vyjádření a tím rozhodnete o mém budoucím působení poustevníka, který snad má právo žít pokud možno svobodně, nerušeně a nezávisle v CHKO Moravský kras. Každopádně poustevna na Děravce je již nyní zasvěcena józe a je to kosmopolitní místo míru mezi všemi světovými náboženstvími. Já sám jsem původem křesťan, který se stál - jistě z vyšší vůle - jogínem a hinduistou. K Panu Ježíši chovám tedy úctu a mám v plánu požádat symbolicky místní farní úřad o dřevěný kříž k uctění na poustevně. Vím, že má žádost je neobvyklá, tak jako je dnes v 21. století, ve století shonu a zmatku, neobvyklé "vzdát se světa" a místo toho věnovat pozemský čas nejtišší modlitbě, mantře a ostatní duchovní sádhaně. Jsem si však zcela jist, že při hlubším zamyšlení, pochopíte správně mé pravé úmysly a podle toho i rozhodnete v prospěch mé poustevny na Děravce. Jen tak přežije poustevnictví v živé podobě v Moravském krasu i do budoucnosti. Zamýšlím tedy vytvořit svaté místo v Moravském krasu - střed, v mnou zamilovaném posvátném a duchovním kraji Vallis Baptismi alias Kyriteinensis, na jehož tradici se odvolávám a v duchu jíž jsem se rozhodl i žít. Děkuji velmi za pochopení. Óm mír, mír, mír.
|
