7.9.2021 Článek pro eSpeleo. Paleoponor v Ochozském žlíbku - pár vět o speleologickém průzkumu v roce 2006. Tma pod lucernou na Svatých schodech trvá. Marek P. Šenkyřík – svámí Gyaneshwarpuri ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek (2005-2008) V roce 2006 jsem pod monitoringem Správy CHKO Moravský kras (RNDr. Antonín Tůma) prováděl průzkum speleologicky zanedbané jeskyně Paleoponor v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. Jednalo se tedy o předběžný průzkum před udělením vlastní vyjímky pro ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek. Tuto malou jeskyni přede mnou naposledy zkoumali v 60. letech 20. století bratři Himmelové. V roce 1966 pořídili i mapu této jeskyně. Po té toto pracoviště, hnáni svody Ochozské jeskyně, samozřejmě opustili. Já sám jsem byl přiveden k průzkumu této nenáročné plazivky v době, kdy jsem zkoumal vertikální Poustevníkovu Děravku na Rudicko – Habrůvecké plošině. Tehdy mi k průzkumu chyběla nějaká horizontální jeskyně pro osamělou speleologickou modlitbu srdce. Tak jsem si vzpomněl na požehnané Svaté schody. V roce 2006 jsem v Paleoponoru provedl celkem 9 pracovních akcí. Když jsem začínal, tak jeskyně končila neprůlezným snížením na 2,5 metru od vchodu. Pohled do mapy však dokladoval, že Himmelům byl známý další nepřístupný úsek za úžinou do vzdálenosti 6,5 m. Proto jsem neprůleznou úžinu prokopal a pronikl do volného úseku „Chodby Himmelů“ až k „Čelbě Himmelů“. Přitom jsem vytěžil několik desítek vaniček sedimentů a pronikl jsem až pod „Markův komínek“, do něhož se na konci zvyšuje vstupní plazivka na 6,7 metru. Sedimenty jsem deponoval do řečiště Ochozského potoka, který je odplavoval. Chodba je ucpána silně slehlou okrově hnědou hlínou bez fluviálních štěrků. Plazivka je patrně erozního původu a směřuje někam do směru k Barunčině Zařícené a pod neznámý ostroh Svatých schodů. Nato jsem svůj předběžný průzkum v této jeskyni ukončil. Někdo by tu ale měl začít bádat! Pokud se chodba nezúží je zde reálná naděje dalších objevů! Jak už jsem napsal, Svaté schody jsou skalní útvar 350 m dlouhý a maximálně 150 m široký a jenom 10 – 25 m vysoký, vystavený erozním tlakům Říčky a Ochozského potoka. Jsou zde tedy předpoklady pro solidně erozně poddolovanou jeho základnu. Tento skalní hřbítek lze prozkoumat jen čistě pro radost, než s vidinou dlouhých objevů. Přesto i zde neznámá jeskyně je. Možná dokonce na zdejší poměry velká jeskyně. Říčka zde do zcela neznámého úseku Svatých schodů mezi Málčinou a Netopýrkou odvodňuje na několika místech přeříceným podzemním trativodem. Tak vznikl závrt nejblíž svahu, který jsem v roce 2019 zamýšlel s Kamilem Pokorným otevírat. Tento nadějný závrt jsem pojmenoval „Závrt pod Svatými schody“. Z Málčiny sem směřují ucpané trativody z oblasti Poradního dómku. Barunčina je zařícená jeskyně s propadeným závrtkem pravděpodobně erozní geneze. Do čtvrtíce do tohoto tajemného prostoru „Tmy pod lucernou“ směřuje již zmíněný trativod Paleoponoru v Ochozském žlíbku. Je Paleoponor vchodem do předpokládaných vysněných bludišť pod Svatými schody z nichž známe jen fragmenty v Málčině jeskyni, Švédově stole a Netopýrce? A co Závrt pod Svatými schody? Ten kam vede? Závrtová linie zde jasně ukazuje na směr odtokové chodby Říčky pod ostroh Svatých schodů! Zde je ta neznámá jeskyně protékaná podzemním tokem. Hádecké Svaté schody jsou tedy stále tajemné. Čekají na skutečného obětavého výzkumce a svého objevitele. Literatura: Himmel, J. - Himmel, P. 1967: Jeskyně v povodí Říčky. ZK ROH KSB. Brno.       |