¨
Hradisko u Bosonoh
20.12.2021
Tento příspěvek není v této podobě určen ke zveřejnění v eSpeleo! Pokud Vás zajímá, zde je ke zveřejnění v poněkud odosobněnější formě: viz..

Některé objevné priority v Moravském krasu na příkladu jeskyní Ponorný hrádek, Soví komín a Barunčina pod Svatými schody.

Marek P. Šenkyřík - svámí Gyaneshwarpuri


Podobně jako kdysi Rudolf Burkhardt jsem i já povinován připomenout speleologické veřejnosti práva objevitele, v tomto případě právo pojmenovat jím objevenou jeskyni v Moravském krasu. Zde mám na mysli právo priority u těchto objevených krasových jevů / jeskyní: Ponorný hrádek, Soví komín a Barunčina pod Svatými schody.

Ponorným hrádkem jsem pojmenoval v roce 1994 nově objevenou jeskyni pod Novodvorským ponorem. (Sobotková, K. - Šenkyřík, in kolektiv M. 1994, Sobotková, K. - Šenkyřík, M. 1995). Tuto jeskyni objevil dne 20.5.1990 Marek Šenkyřík spolu se Zdenkem Foltýnem. Nověji se k pojmenování vracím v roce 2005 a uvádím ho znovu jako Ponorný hrádek. (Šenkyřík, P. M. 2005a, Šenkyřík, P.M. 2005b). Ponorný hrádek je tedy právoplatné pojmenování této ponorné plazivky na Skalce, která je mou srdcovou jeskyní. Současní mladí členové ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno nepamatují mne jako otce zakladatele skupiny a objevitele jeskyně č. 1410A Ponorný hrádek a pod zhoubným vlivem mého kazisvěta Jana Martinka, který mne z nenávistných důvodu spolu se svým kamarádem Petrem Červinkou vyloučil ze ZO 6-26, nazývají mnou objevenou jeskyni mylně Novodvorským ponorem.

Tato situace panuje i v případě druhé významné jeskyně na Skalce propasti Soví komín, kterou členové ZO 6-26 opět pod vlivem zlého J. Martinka nepřesně nazývají Zub. Zub (Závrt u borovice) je ovšem název pouze pro povrchový krasový jev: závrtek, jehož speleologickým průzkumem se mi ale podařilo v roce 1995 objevit propasťovitou jeskyni Soví komín. (Šenkyřík,P.M. 2004, Šenkyřík,P.M. 2005a, Šenkyřík,P.M. 2005c). Zde bych rád uvedl na pravou míru další Martinkovo podlé obvinění, že jsem údajně zcizil J. Hynštovi objev této jeskyně. Pravdou je, že Jan Hynšt dobrovolně přenechal právo k výzkumu závrtku Zub mě, Marku Šenkyříkovi, protože sám se do větší hloubky ve svém věku kopat neohodlal, v době kdy to byla metr hluboká neperspektivní díra v lese bez zkrasovění. Uvádím zde proto jména skutečných objevitelů jeskyně Sovího komína, kterou opravdu neobjevil Jan Hynšt z Ochoze, jak se v ZO 6-26 dodnes mylně traduje, ale dne 1.4.1995 Marek Šenkyřík jako vedoucí průzkumu, Kateřina Sobotková a Jiří Dofek. (Šenkyřík,P.M. 2004, Šenkyřík,P.M. 2005a, Šenkyřík,P.M. 2005c). Tito tři badatelé tedy objevili propasťovitou jeskyni Soví komín. Jan Hynšt je objevitelem povrchového závrtu, nikoli ale jeskyně objevné později pod závrtem. Tato jeskyně přece ve skutečnosti pod závrtkem vůbec nemusela být, a to Hynšt nevěděl. Ale naštěstí byla... Pravdou ale je, že kdyby Jan Hynšt neobjevil skrytý a nezkušenému oku neviditelný závrtek Zub, nebyla by následně objevena ani jeskyně Soví komín! Jan Hynšt tak dokázal, že je důvěrným znalcem morfologie povrchu krasového terénu plošiny Skalka, jakož i celé jižní části Moravského krasu. Čest jeho památce!

Třetím krasovým jevem u něhož se né zcela respektuje mé pojmenování, je zařícený vchod pravděpodobné jeskyně "Barunčina pod Svatými schody". Tuto lokalitu znali již staří badatelé Jan Himmel, Ladislav Slezák a samozřejmě i Jan Hynšt v 50. a 60. letech 20. století. Nebyla však uvedena do literatury, více neupoutala pozornost těchto zasloužilých speleologů, načež upadla téměř v zapomnění, až jsem ji znovuobjevil já dne 1.1.2005, pokřtil ji na"Barunčina pod Svatými schody", prostě jsem dal její jméno jako první na papír, čímž toto pojmenování získalo průkaznou moc! (Šenkyřík, P.,M., 2005d). Ladislav Slezák však nyní uvádí své vlastní pojmenování "Zařícená", což částečně mate znalce a pamětníky zdejší krajiny. Pravdou je, že jméno Zařícená původně neuvedl do literatury, mám tedy právo priority já se svým zápisem z r. 2005, kdy jsem krasový jev pojmenovat jako Barunčina. Toto pojmenování je již velmi dobře zažité u speleologické veřejnosti v jižní části Moravského krasu, a nebylo by moudré to měnit. Omlouvám se Ladislavu Slezákovi, že zde nerespektuji jím navržené pojmenování.

Tak to byla malá ukázka toho proč má objevitel svou jeskyni řádně uvést a zaarchivovat v literatuře. Vyhne se tak přehmatům a omylům budoucích generací, neboť co je psáno, to je dáno.

Jeskyně pod Novodvorským ponorem ať se tedy jednou pro vždy jmenuje Ponorný hrádek. Propasťovitá jeskyně objevená pod závrtkem Zub ať se jmenuje Soví komín. A zařícená jeskyně pod Svatými schody ať je Barunčina.

Takové je přání mne jako hlavního objevitele těchto jeskyní. Žádám všechny badatele, aby se přidrželi těchto navržených a do literatury již řádně zanesených pojmenování jeskyní. A členy ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno žádám, ať respektují toto poslední přání nekamárádsky vyloučeného otce zakladatele posvátné tradice Ponoru a objevitele obou zdejších zajímavých jeskyní. Neuznávám tedy a neautorizuji pojmenování Novodvorský ponor a Zub u mnou objevených jeskyní na Skalce. Hlásím se tímto o svá morální a etická práva!

Literatura:
Sobotková, Kateřina - Šenkyřík, Marek in kolektiv (1994): Zpráva o činnosti základních organizací České speleologické společnosti za ro 1993. Speleofórum 94, XIII. Brno 1994.
Sobotková, Kateřina - Šenkyřík, Marek (1995): Stručná zpráva o činnosti ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno za rok 1994. Speleofórum 95, XIV, s. 49-50.
Šenkyřík, Poustevnik, Marek (2004): Speleologický průzkum závrtku Zub na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994-2004). Objev jeskyně č. 1410B Soví komín. Projekt speleologického průzkumu. Acta Speleohistorica 1/2004, s. 1-35. Brno.
Šenkyřík, Poustevnik, Marek (2005a): Plošina Skalka – základní studie o neznámém speleologickém problému jižní části Moravského krasu. Zpráva o speleologickém průzkumu na plošině Skalka za roky 1989 – 2004. Acta Speleohistorica 4/2005, s. 1-70, Brno, duben 2005.
Šenkyřík, Poustevnik, Marek (2005b): Objev jeskyně č. 1410A Ponorný Hrádek na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu. Výsledky speleologického studia novodvorských ponorných vod (1989 – 2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s.27-35. Praha.
Šenkyřík, Poustevnik, Marek (2005c): Objev jeskyně č. 1410B Soví komín na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994 – 2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s.35-40. Praha.
Šenkyřík, Poustevnik, Marek (2005d): Objev zavaleného vchodu Barunčiny jeskyně Pod Svatými schody v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. Acta Speleohistorica 2/2005, s. 1-6. Brno, leden 2005.

Přílohy:
Jan Hynšt poslední skalní duch
Speleolog Jan Hynšt z Ochoze, objevitel neviditelného závrtku Zub na Skalce, který stál na počátku objevu zdejší významné jeskyně Soví komín. Jeskyni objevili v roce 1995 členové ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno Marek Šenkyřík s kolektivem. Foto: Marek P. Šenkyřík 2004.

Novodvorský ponor - jeskyně Ponorný hrádek. Poustevník Marek Gyaneshwarpuri.
Novodvorský ponor. Jeskyně Ponorný hrádek. Na fotografii objevitel této ponorné plazivky Marek P. Šenkyřík - Gyaneshwarpuri. Foto: Marek Gyaneshwarpuri, 22.2.2021

Závrtek Zub - jeskyně Soví komín. Poustevník Marek Gyaneshwarpuri
Závrtek Zub. Jeskyně Soví komín. Na fotografii objevitel propasti Marek P. Šenkyřík - Gyaneshwarpuri. Foto: Marek Gyaneshwarpuri, 22.2.2021

Barunčina pod Svatými schody.
Barunčina pod Svatými schody. Dle Slezáka Zařícená. Foto: Marek Gyaneshwarpuri, 26.6.2021.

Pojmenování speleologických lokalit na Skalce.
Právoplatné pojmenování speleologických lokalit na Skalce, tak jak je to uvedeno v turistické mapě Moravského krasu. Foto: Marek Gyaneshwarpuri.





ZPĚT