Marek P. Šenkyřík - svámí Gyaneshwarpuri: Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990 - 2022. Křtiny srdcem speleologa, nedostudovaného archeologa, poustevníka a mnicha. Acta Speleohistorica 9/2023.Autor této studie byl nejdřív speleolog a amatérský archeolog, teprve
|
potom poustevník dlící v lesích u Křtin a nově vysvěcený mnich hinduistického náboženství a jógy. Jako duchovní píše toto nové pojednání určené archeologům, historikům a speleologům. Navazuje tak na svou dřívější práci: "Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách." z roku 1992 a několik odborných článků rozptýlených ve speleologických časopisech. Jako objevitel všech dvanácti křtinských pomalovaných lebek má co říct k jejich nálezové situaci, kterou dnes zná jen on sám. Záběr této památeční studie je však mnohem širší. Jeho perem promlouvá duše tohoto mariánského poutního místa na Moravě, s níž se snažil v uplynulých třiceti letech sjednotit. To vše díky pochopení křtinského děkana P. Tomáše Prnky a jeho nástupce na farním úřadě Mons. Jana Peňáza. Jím zde autor vyslovuje upřímné poděkování a požehnání. Poustevník Gyaneshwarpuri již napsal mnoho článků, ale tento spis o historickém podzemí ve Křtinách považuje svým záběrem za své nejvýznamnější životní dílo. K jeho sepsaní má posvátnou úctu. Je to Boží dar. Považuje ho za svou "opožděnou diplomovou práci" pro katedru archeologie Masyrykovy univerzity v Brně, kterou v letech 1990 - 1991 studoval a jíž nakonec nebyl hoden, přerušujíc studium právě v důsledku objevů v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Již se nikdy na archeologii nevrátil.|
Komentáře: 3 26.5.2023 Odesilatel: pavlon@arub.cz, Mgr. Tom Pavloň. Dobrý den, Jsem nadšený z Vaší nové publikace o objevech v prostorách křtinského chrámu. Jako Křtiňák a archeolog oceňuji přehledné shrnutí historie místa i Vašeho bádání včetně velkého množství obrazové dokumentace, kterou publikace obsahuje. V posledních asi dvou letech se snažím monitorovat objevy prosvětlující minulost Křtinska, a že jich díky novým technologiím a amatérským badatelům přibývá: Depot mincí ze 17. století směrem na Habrůvku, historická milířiště u Viligruntu, meč ze 14. století nad koupalištěm, vápenka u Výpustku (dle Petra Kose snad už ze 13. století), svazky úvozových cest nově dány do kontextu regionálních komunikací přes Drahanskou vrchovinu, hrot šípu nad pivovarem, kopí z pole u březové aleje, snad pozůstatky potašárny u hájenky na Adamov, atd. V kontextu všech se snažím udělat si obrázek o podobě a příbězích regionu v různých obdobích minulosti, ve kterých hrálo návrší zámku a kostela určitě vždy podstatnou roli. Poprvé se ve Vaší publikaci setkávám s rytinou Filipa Kiliána se dvěma křtinskými kostely a zajímalo by mě, co si myslíte o lokalizaci Santiniho chrámu v tomto obrázku, tedy pod kterými částmi dnešního kostela se nacházely základy oněch kostelů předcházejících. Který z obrázků je vlastně nejpůvodnější? Protože autoři se evidentně inspirovali spíše tímto původním obrazem než vlastním pohledem na krajinu. Nebo tušíte jiný vztah mezi jednotlivými obrazy? Je například návrší se zobrazenou věží romantickou představou malíře nebo zobrazením dobové reality? Pokud návrší existovalo, bylo zcela odtěženo při výstavbě Santiniho chrámu nebo mohlo být využito při stavbě vstupního schodiště, což by „český“ kostel odsunulo až do míst dnešních sklípků, případně nerealizovaného jižního ambitu? Jsem si vědom, že na tyto otázky nemusí existovat jednoznačná odpověď, ale i uvažování o nich může naše vědomosti posunout o krok dále. S díky a pozdravem Tomáš Pavloň 26.5.2023 Odesilatel: swami.gyaneshwarpuri@seznam.cz, Swami Gyaneshwarpuri. Vážený pane kolego, velmi Vám děkuji za pozitivní přijetí a hodnocení mé knihy o Křtinách. Velmi si vážím této zpětné vazby. Kniha výjde v červnu v prvotním nákladu 78 výtisků jen pro archivy a odborné instituce, bohužel s vyloučením širší veřejnosti. Počítám s tím, že jeden výtisk zašlu do archivu i Archeologického ústavu Brno. Váše případné dotazy zodpoví mé dílo, které je sumarizací mých poznatků za třicet let... Tzv. Český kostel dle dobové zmínky stál v místě dnešního barokního chrámu Panny Marie, kde stál až do roku 1733, kdy z něj byla vynesena zázračná socha Panny Marie Křtinské a kdy byl kostel rozbořen. Dle dobové zmínky Český kostel stál jen 15 kroků od staré fary, která stála "na spálenisku", tedy nad sklípky u silnice. Základy bývalé fary by šlo dnes jistě archeologicky lokalizovat a dobádat. V místě nerealizovaného ambitu s kaplí sv. Josefa stála patrně tzv. výškovská kaple sv. Anny, která stála na hřbitově u prastarého Českého kostela. Co se týká Německého kostela, ten stál poblíž dnešní kaple sv. Anny, již mimo barokní výstavbu, přibližně v místě dnešního ozdobného parčíku s lavičkou pátera Tomáše Prnky. Co se týká historických obrázků Křtin, tak nejstarší z nich ve značně zjednodušené podobě použil roku 1668 ve své knize opat Olenius. Rytina Filipa Kiliána je o něco mladší, pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Je možné, že Kiliánova rytina není jen o romantickou kresbu, ale o poměrně věrné vyobrazení původní sakrální zástavby ve Křtinách v 17. století. Pěkný obrázek starých Křtin je i barevná překresba rytiny Kiliána, která se zachovala v mobiliáři chrámu Panny Marie, kterou poprvé reprodukuji. Jsem nadšený z Vašeho nadšení pro Křtiny a okolí. I já Křtiny miluji. Jako archeolog byste zde Vy mohl možná provádět archeologické výzkumy, které zde dosud nebyly nikým prováděny (více viz má kniha). Srdečně Vás zdravím, přeji pevné zdraví a velké objevy. V úctě a Lásce Marek Gyaneshwarpuri 26.5.2023 Odesilatel: pavlon@arub.cz, Mgr. Tom Pavloň. Vážený pane kolego, Děkuji za reakci a odpovědi na dotazy. Váš předpoklad o možném dochování základů fary mě naplňuje optimismem. Zachytit cokoliv staršího na kostelním kopečku v archeologickém záznamu by mohlo přinést úžasné nové informace. Sklípky se již začínají pomalu hroutit a jakkoliv je to škoda, tak to na druhou stranu může vést ke stavebním nebo alespoň zajišťovacím pracem a výkopy spojené s nimi by umožnily nahlédnout v těch místech pod zem. Badatelské terénní výzkumy teď nemám v popisu práce, ale co není, může být, a pokud by šlo o zachraňovací výzkum, jistě bych se do něj zapojil. Na tištěnou verzi Vaší publikace se budu těšit a jistě bude cenným zdrojem mého dalšího bádání. Přeji i Vám vše dobré a snad i brzký návrat do chrámového podzemí a nová zajímavá zjištění, Se srdečnými pozdravy Tomáš Pavloň 24. dubna 2023 Vytiskněte si Acta Speleohistorica v profesionálním copycentru a nechte si jí spojit kroužkovou vazbou. Publikaci o Křtinách si můžete již nyní stahovat, neboť je v podstatě dokončená.. Vytiskněte si ji v profesionálním copycentru a požádejte ať dílo spojí kroužkovou vazbou. Je to mým přirozeným zájmem, aby se dílo dostalo co nejvíc na veřejnost, proto žehnám k jeho rozmnožování. Bohužel se náklad nedostane na Vás na všechny. Proto můžete vzít za vděk kopií. Kroužková vazba - to je vhodná alternativa k originálnímu výtisku, kterých bude v první fázi 78. Na všechny se tedy nedostane.  7. června 2023 Vyšla kniha Acta Speleohistorica o Křtinách. Jsem s knihou 100 % spokojen. Jak jsem napsal, obdivuji kvalitu práce firmy Knihovnička. Jsem z publikace doslova nadšen!  15. června 2023 Křest knihy o Křtinách.  16. června 2023 Památeční fotografie při příležitosti vydání knihy o kostele ve Křtinách.  |
V edici Acta Speleohistorica dosud vyšlo:
 Acta Speleohistorica 4/2005 |
 Acta Speleohistorica 7/2006 |